socha Radegasta

Autor díla Albín Polášek (1879-1965) se narodil ve Frenštátu pod Radhoštěm jako syn tkalcovského faktora a hostinského. Výtvarně nadaný hoch si stále maloval nebo vyřezával dřevěné figurky, proto byl poslán do Vídně, aby se vyučil řezbářem. Po návratu však nenašel doma uplatnění a r. 1901 se vydal za svými dvěma bratry do USA. Během 2 let si prací na výzdobě kostelů našetřil na studium sochařství ve Filadelfii. Patřil k nejlepším žákům, r. 1910 získal dokonce stipendium ke studiu na Americké akademii v Římě. Díky mimořádným výsledkům se r. 1916 stal profesorem na Akademii krásného umění v Chicagu, kde působil téměř 30 let. Polášek nikdy nezapomněl na svou vlast, kam se každoročně vracel na dovolenou. Pro Prahu vytvořil r. 1928 sochu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, kterou koncem r. 1941 zničili Němci. Svému rodnému kraji však chtěl věnovat galerii velkých soch staroslovanských bohů včetně Peruna, Radegasta a Svantovíta. Z velkých plánů však zbyla jen jedna, Radegast. Současně od r. 1924 Polášek pracoval na sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Obě díla zaplatili američtí Češi a věnovali je vlasti. V létě 1930 Polášek pak v Praze vytvořil definitivní modely. Cyril s Metodějem byli odliti z bronzu, zatímco Radegast byl zhotoven z umělého kamene se železnou výztuhou. Obě díla byla v Beskydech na Radhošti a na přístupové cestě od Pusteven slavnostně odhalena v červenci 1931. Pohanskému bohu slunce, hojnosti a úrody dal Polášek sice mužské tělo, ale lví tvář, na hlavu pak přilbici s býčími rohy, do pravé ruky roh hojnosti a do levé sekeru. Podle modelu Radegasta byly r. 1930 v Praze odlity dva shodné exempláře. Ten druhý chtěl Polášek umístit do své zahrady v USA, ale k tomu nikdy nedošlo. V r. 1949 opustil Polášek Chicago a přesídlil do městečka Winter Park na Floridě, kde také r. 1965 zemřel. Jeho dům se změnil na Albin Polasek Museum and Sculpture Garden, kde se jím založený fond stará o dvě stovky soch a obrazů. Půldruhatunový Radegast mezi nimi chybí. Zůstal v Praze a po čase byl umístěn do ZOO. Najdeme ho poblíž severního vchodu v sousedství výběhu vlků. Jeho originální dvojče už na beskydském hřebenu nestojí. Drsné horské podmínky ho za 65 let poznamenaly natolik, že muselo být ukryto pod střechu frenštátské radnice. Na jeho původním místě se tyčí od r. 1998 replika z odolnější žuly..