ABAKUS
většinou čtvercová deska kryjící sloupové hlavice pochází z latinského abacus, deska, stůl je součást hlavice tvoří přechod mezi echinem a architrávem, popř. kladím. Účelem této desky je nést váhu architrávu lépe než samotná hlavice, která bývá užší.
U sloupů dórských, staroiónských a toskánských je abakus čtyřhranný s rovnými stranami. U sloupů římských, korintských a novoiónských je po stranách dovnitř vykrojený, bez rohů. kryjící sloupové hlavice
#abakusu #abakusem #abakusy #abakusů #abakusům #abakusechsss
ADORANT
vzývající postava u nohou Ježíše Krista nebo Panny Marie
#adoranta #adorantu #adorantovi #adorante #adorantem #adoranti #adorantů #adorantům #adoranty #adorantech
AGNUS DEI
(lat. Beránek Boží )
symbol Kristovy oběti, Sv. Anežka (Agnes) zpodobována s beránkem.
AGORA
náměstí v antických městech (místo pro obchod, kulturní, společenské i politické události)
#agory #agoře #agoru #agoro #agorou #agor #agorám #agorách #agorami
AGRAFA
klenák ve tvaru svorníkově rozvité voluty
#agrafy #agrafě #agrafo #agrafou #agraf #agrafám #agrafách #agrafami
AKANT
ornamentální prvek odvozený z bodlákovité rostliny (paznehtník), akant začíná volutou, která se rozvijí v bohatou dynamickou stylizaci listu; nejčastěji používán v řezbářství, v kamenných reliéfech, štucích, kování i zlatnických předmětech (počátky nalezneme na korintské sloupové hlavici, románský sloh jej pak částečně přestylizoval a od renesance se vrátil k původnímu antickému vzoru (míra stylizace umožňuje docela přesnou dataci)
#akantu #akante #akantem #akanty #akantů #akantům #akantech
AKROPOLE
ústřední část hradiště či města na kopci, v antice tam býval chrámový okrsek (Athény) nebo sídlo vládce
#akropoli #akropolí #akropolím #akropolích #akropolemi
AKROTERIE
zakončovací článek při patě štítu, ve tvaru palmety nebo okřídlené sfingy (pálená hlína, kámen, kov) objevuje se znova v empíru (u prvotních antických chrámů se někdy označují jako bohosvody); od AKROTERION – (řec.) architektonická plastika
#akroterii #akroterií #akroteriím #akroteriích #akroteriemi #akroterion
AKVADUKT
(lat. aquae ductus – vodovod)
původně římská stavba, většinou obloukovitý most s otevřeným nebo krytým žlabem, kterým byla samospádem přiváděna voda do měst na vzdálenost stovek metrů (přes veškeré rozdíly reliéfu krajiny, ten určoval jejich výšku) někdy bylo využíváno nižší patro obloukovitého systému jako VIADUKT (lat. via – cesta) cesta pro pěší
#akvaduktu #akvadukte #akvaduktem #akvadukty #akvaduktů #akvaduktům #akvaduktech
AKVAREL
(lat. aqua – voda)
průsvitná malba (lazurní) vodou ředitelnými barvami bez použití bílé (pojivo je arabská guma) v architektuře se používá při malbě fresek
#akvarelu #akvarele #akvarelem #akvarely #akvarelů #akvarelům #akvarelech
AL FRESCO
freska (it. fresco – čerstvý)
též freska, nástěnná malba zásaditými vodou ředitelnými barvami na čerstvé vápenné omítce, po vyschnutí se barva spojí s podkladem
#freska #fresky #fresce #fresku #fresko #fresce #freskou #fresek #freskám #freskách #freskami
AL SECCO
(it. secco – suchý)
nástěnná malby vodovými barvami na suchou omítku
ALEGORIE
jinotaj, obrazné znázornění abstraktního pojmu personifikací do lidské podoby, zvířete nebo rostliny; používají se symboly, které se vztahují k zobrazovaným vlastnostem, dějům, zemím, ročním dobám apod.
#alegorii #alegorií #alegoriím #alegoriích #alegoriemi
ALKOVNA
(arab. al kubbe – klenba, dutina)
přístěnek bez oken většinou na spaní
#alkovny #alkovně #alkovnu #alkovno #alkovnou #alkoven #alkovnám #alkovnách #alkovnami
ALMUŽNÍ SLOUPEK
pokladnička v nízkém sloupku umístěném v kostele, bývá kamenný i dřevěný a nahoře kovová schránka na příspěvky
#almužního sloupku #almužnímu sloupku #almužním sloupku #almužním sloupkem #almužní sloupky #almužních sloupků #almužním sloupkům #almužních sloupcích #almužními sloupky
ALTÁN
původně balkón, dnes chápáno jako zahradní stavba, většinou dřevěná (sloupková někdy i zasklená), dá se tam uchýlit na odpolední čaj nebo na promenádách to bylo místo pro skromný orchestr, který vyhrával promenující se společnosti
#altánu #altáne #altánem #altány #altánů #altánům #altánech
ALTARE PORTATILE
ALTARE PORTABLE
přenosný oltář
#altare portatile #altare portable
AMBIT
(též kvadratura)
křížová chodba v klášterech obklopující rajský dvůr, k němu je otevřená arkádami, v severnějších zemích jako u nás zasklenými; v baroku bývá ambit kolem poutního kostela, má již různé půdorysy, bývá tam umístěna křížová cesta a nejen v rozích bývají kaple
#ambitu #ambitem #ambity #ambitů #ambitům #ambitech
AMBONA
(také bema)
starokřesťanská předchůdkyně kazatelny, chrámová přepážka s parapetem (čtenářským pultem)
#ambony #amboně #ambonu #ambono #ambonou #ambon #ambonám #ambonách #ambonami
AMDG
zkr. Ad maiorem Dei gloriam
K větší slávě boží, používána na jezuitských stavbách a předmětech
AMFITEÁTR
Amfitheart
označení pro typ divadla (amfi – oboustranný) termín vzniklý v antickém Římě, kdy vznikla spojením dvou římských půlkruhových divadel jedna oválná stupňovitá stavba, byla využívána pro gladiátorské hry a různá představení (Colloseum – pod hledištěm býval důmyslný systém chodeb a cel, kde byla zvířata, napodobovali se reálné bitvy i ty na moři, jelikož se dala scéna během několika minut naplnit vodou, dnešní moderní arény se teprve dostávají k tak důmyslným systémům, které Colloseum mělo v antice.)
#amfiteátru #amfiteátrem #amfiteátry #amfiteátrů #amfiteátrům #amfiteátrech
AMORET
nahé okřídlené děcko (ze scén antické mytologie) bezkřídlá podoba je putti
#amoreta #amoretu #amoretovi #amoretem #amoreti #amoretů #amoretům #amorety #amoretech #amoretek #amoretka #amoretku #amoretka #amoretkovi #amoretkem #amoretci #amoretků #amoretkům #amoretky #amoretcích
ANDĚLÉ
nadpozemské bytosti (bezpohlavní, čisté), prostředníci mezi Bohem a lidmi, většinou děti či jinoši s křídly, rozdělujeme několik typů ARCHANDĚLÉ, ANDĚLÉ STRÁŽNÍ, CHERUBÍNI, SERAFÍNI, PUTTO
#andělů #andělům #anděly #andělech
ANGLICKÝ PARK
typ úpravy zahrad, který má co nejvíc připomínat divokou romantickou přírodu, bývají zde vysazovány různé i cizokrajné stromy a stavěné různé romantické stavbičky (altánky, mostky, grotty, terasy, chrámky, umělé zříceniny ...) tento typ se rozvíjel od počátku 18.století v Anglii
#anglického parku #anglickému parku #anglickém parku #anglickým parkem #anglické parky #anglických parků #anglickým parkům #anglických parcích #anglickými parky
ANGLICKÝ PARK
též romantický/přírodní
trend přichází z Anglie v průběhu 18.století, je to kontrast symetrie francouzských zahrad, kde jsou většinou vybírané i cizokrajné dřeviny vysazovány jakoby do přirozeného rázu vegetace, často jím protékají potoky, které umožňují vznik umělých kanálů s mostky nebo jezírek a takřka nedílnou součástí bývají romantické stavby - chrámky, umělé zříceniny, nymfea, belvedery, gloriety, grotty, ermitáže (poustevna), pomníky, pramínky, selská stavení, atd. podle rozsahu a záměru
takovým předchůdcem spojující principy obou jsou tzv. italské zahrady nejbližší část u budovy tvoří slunečnou květnici (geometrické uspořádání), navazuje tzv. libosad s alejemi a pergolami a přechází ve stinný lesík, také jsou zde fontány či vodní kaskády, sochy někdy pavilonky
#anglického parku #anglickému parku #anglickém parku #anglickým parkem #anglické parky #anglických parků #anglickým parkům #anglických parcích #anglickými parky
ANKONA
konzola
ze zdi vystupující nosný článek podpírající balkony, sochy, trámy, žebra, přípory; podle základního tvaru najdeme kružbové, římsové, jehlancovité nebo antropomorfní, bývá často ornamentálně, florálně zdobená i s groteskními figurami (u hrázděných staveb se nazývá závěrník) nese-li sloup je to ankona
#ankony #ankoně #ankonu #ankonou #ankon #ankonách #ankonami #závěrník #závěrníku #závěrníkem
ANTEPEDIUM
(lat. altare – oltář)
vyvýšené nebo jinak vymezené kultovní místo, většinou pro přinášení obětí, nejdůležitější část chrámu, posléze v křesťanských chrámech stůl pro slavení eucharistie (příjímání); podle slohů mají různé tvary i různou stavbu, základní části jsou mensa (lat.stůl) oltářní deska nebo celý stůl, na ní stojí tabernákl (tabernaculum – stan, stánek) svatostánek skříňka pro uchování Nejsvětější svátosti (monstranci s hostii a ciborium – pohár), stipes (lat. kmen) podstavec mensy, který bývá zakrýván antependiem (ante, pendeo – před, viset) závěsem nebo deskou, predela je nízká deska zdobená malbou nebo reliéfem mezi mensou a retabulem; retabulum (tabula- deska) také oltářní nástavec je hlavní stěna zdobená malbou či sochami kombinovanými s architektonickými prvky v gotice rozšířená o boční křídla (v podobě archy vzniká křídlový oltář), obraz uprostřed retabula je někdy označován jako oltářní list a je na něm zobrazena postava, které je oltář zasvěcen, ve středověku bylo retabulum a menza pevně spojeny od baroka se mensa postupně odděluje a dá se obejít; součástí oltáře bývá i sepulcrum (lat.hrob) – relikviář s ostatky, nad vším někdy bývá zastřešení v podobě baldachýnu zavěšené nad oltářem
podle umístění dělíme na hlavní oltář v presbyteriu a vedlejší/postranní někdy párově umístěné v bočních lodích a kaplích, oba jsou pevné a opak je zmenšený oltář přenosný v podobě stolního nebo blokového, případně je skládací (diptychon, triptychon)
podle tvaru rozlišujeme: stolní (deska a podpěry), skříňový (velký relikviář uvnitř podstavce), blokový (podstavcem je blok a mensa je předsunuta), sarkofágový (v podobě sarkofágu), zmiňovaný křídlový (z oltářní skříně s pohyblivými křídly, která se dají u některých měnit a vzniká tzv. proměnný), ciboriový volně stojící oltář většinou v centrálních kostelech, nad menzou je baldachýn nesený čtyřmi sloupy
#antepedia #antepediu #antepediem #antepedií #antepediím #antepediích #antepediemi #antepediimi
ANTHEMION
ornament, kde se střídají lotosové květy a palmety
#anthemiony #anthemionu #anthemionem #anthemionů #anthemionům #anthemionech #antemion #antemionu #antemionem #antemionů #antemionům #antemionech #antemiony
ANTICKÉ SLOUPOVÉ ŘÁDY
dórský, iónský, korinstký, kompozitní, toskánský
stavební systémy vzniklé v řecké antické architektuře chrámů, později přecházeli i do světských staveb, na tyto moduly navazuje většina slohů (nejvíce asi renezance a empír)
DÓRSKÝ – sloup je nejjednodušší a nejhmotnější, dřík se odspoda vzhůru zužuje (dříky na prvních chrámech byly dokonce z jednoho kusu kamene) je bez patky, kanelování, bochníková hlavice zdoben je pásky (anuli)
IÓNSKÝ – užší dřík rozšiřující se v jedné třetině výšky, hlavice je zakončena volutami (doplněny perlovci, vejcovci) dělený abakus, prstencová patka, kanelování s vloženými píšťalami
KORINTSKÝ – dekorativní akantová hlavice, kanelování s vloženými píšťalami prstencová patka
KOMPOZITNÍ – spojení akantu a volut v hlavici, prstencová patka, kanelování s vloženými píšťalami
TOSKÁNSKÝ – z etruských vzorů, hlavice jednoduchá jako u dórských, sloup nemá žádné kanelování
ANTROPOMORFNÍ
motiv měnící lidské tělo nebo jeho části na hlavicích, konzolách nebo v ornamentech
#antropomorfních #antropomorfním #antropomorfními
ANULI
(lat. anulus – prsten)
úzké proužky na dórské hlavici
APOTROPEJSKÁ PLASTIKA
(řec. apotropaion – kouzelný předmět zahánějící zlo)
typ architektonické plastiky (rom., got.) zobrazující démonická zvířata, tváře se zkřivenými grimasami, propletené ornamenty též ochranná hlava
#apotropejské plastiky #apotropejské plastice #apotropejskou plastiku #apotropejskou plastikou #apotropejských plastik #apotropejským plastikám #apotropejských plastikách #apotropejskými plastikami
APSIDA
kněžiště nebo závěr sakrální stavby, půlválcovitý útvar uvnitř klenutý čtvrt kulovou konchou, z venku vystupuje z těla kostela, krytý půlkuželovitou střechou (např.rotunda je centrální kruhový prostor rozvinutý apsidami), když rozvíjejí kostel bazilikálního půdorysu rozlišujeme hlavní (zakončuje hlavní loď) a vedlejší apsidu (zakončuje boční lodě)
#apsidy #apsidě #apsido #apsidou #apsidami #apsidy #apsid #apsidám #apsidách
ARABESKA
stylizovaný ornament listů a úponů, též i s figurálními prvky
#arbesky #arabesce #arabesku #orabesce #arabeskou #arbesek #arbeskám #arbeskách #arbeskami
ARBORETUM
(lat. arbor – strom)
parková sbírka našich i cizokrajných dřevin
#arboreta #arboretu #arboretem #arboret #arboretům #arboretech #arborety
ARCHA
gotický křídlový oltář, mívá jeden nebo dva páry dvířek (křídel), která umožňují různé modifikace oltáře podle příležitostí církevních bohoslužeb; celek se všemi částmi je zdoben malbou nebo řezbami (reliéfy či sošky většinou v retabulu (hlavní skříni), kde jsou vyobrazení z Bible nebo života světců a jejich podoby s atributy, vrchní část oltáře tvoří většinou bohatě vyřezávaný štít zdobený fiálami s kraby
#archy #arše #archu #archo #archou #arch #archám #archách #archami
ARCHITRÁV
trám položený vodorovně na sloupech
#architrávu #architrávem #architrávy #architrávů #architrávům #architrávech
ARCHIVOLTA
plastické orámování oblouku (portálu, arkády), dalo by se nazvat i do oblouku ohnutý architráv, bývají zdobeny ornamentálními reliéfy nebo malbou
#archivolty #archivoltě #archivoltu #archivolto #archivoltou #archivolt #archivoltám #archivoltách #archivoltami
ARKÁDA
(lat. arkus – oblouk)
řada oblouků za sebou podepíraná pilíři či sloupy, arkádová chodba je tvořena dvěma nebo jednou stěnou tvořenou arkádou ; slepá arkáda – neotvírá stěnu jen jí člení, v severnějších zemích bývají arkády i zasklené
#arkády #arkádě #arkádu #arkádo #arkádou #arkád #arkádám #arkádách #arkádami
ARKÁDOVÝ DVŮR
typ nádvoří obklopený arkádovými ochozy, ve více patrových bývá dodržován ustálený antický sloupový řád (odspodu dórský častěji toskánský nad nimi iónský, korintský a kompozitní)
#arkádového dvoru #arkádovému dvoru #arkádovém dvoře #arkádovým dvorem #arkádové dvory #arkádových dvorů #arkádovým dvorům #arkádových dvorech #arkádovými dvory
ARKÝŘ
uzavřený výstupek na průčelí nebo nároží domu (čtyřboký, válcovitý či polygonální), může probíhat přes několik podlaží, být podepřen konzolami, krakorci nebo probíhat sloupem až k zemi, vznikl z původních výklenků pro oltář nebo jako prevet na hradech.
#arkýře #arkýři #arkýři #arkýřů #arkýřům #arkýřích
ARMATURA
u historických slohů je to zpevnění nároží a opěrných pilířů kvádry kamene, později se jen naznačuje jako dekorativní prvek bez původní funkce
#armatury #armatuře #armaturu #armaturou #armatur #armaturám #armaturách #armaturami
ARTIKULÁRNÍ
Artikulární kostely jsou protestantské kostely z konce 17. století a 18. století. Svolení ke stavbě kostelů bylo zakotveno ve sněmovních zákonných článcích (artikulech) a odtud pochází i jejich název.
Kostely musely být stavěny na okraji obcí nebo za hradbami měst, na jejich výstavbu nesmělo být použito ani kamenů ani železa (včetně hřebíků), což mělo snížit jejich trvanlivost. Kostely nesměly mít věž ani zvony a nesměly mít vchod z ulice.
#artikulárního #artikulárnímu #artikulárním #artikulárními #artikulárních
ASSUMPTA
ikonograficky ustálený obraz Panny Marie Nanebevzaté nesené na oblaku k nebi
#assumpty #assumptě #assumptu #assumptou #assumpt #assumptám #assumptách #assumptami #asumpty #asumptě #asumptu #asumptou #asumpt #asumptám #asumptách #asumptami
ASTRAGAL
perlovec někdy prstenec pod hlavicí sloupu
#atragalu #atragalem #atragaly #atragalů #atragalům #atragalech
ATIKA
nízká zeď nad hlavní římsou budovy zakrývající střechu, bývá tvarově velmi rozmanitá a zdobná (cimbuří, štítky, někdy balustrády s vázami a figurami)
#atiky #atice #atiku #atikou #atikám #atikách #atikami
ATIKOVÉ PATRO
je to jen zeď napodobující další patro budovy, zakrývá střechu, bývá prolamováno okny na půdu nebo jen slepými; v interiéru je to úzká stěna mezi dvěma římsami vsunutá mezi klenbu a podpěry
#atikového patra #atikovému patru #atikovém patře #atikovým patrem #atiková patra #atikových pater #atikovým patrům #atiková patra #atikových patrech #atikovými patry
ATLANT
silná mužská figura, která je náhradou za nosný článek, pojmenování vychází z antické mytologie, kde obr Atlas nesl nebeskou klenbu
#atlanta #atlantu #atlantovi #atlantem #atlanti #atlantů #atlantům #atlantech
ATRIBUT
předmět, který bývá spojován se zobrazovanou osobou, je to její charakteristický znak , který se vztahuje k jejímu postavení, zázraku nebo zvláštním událostem z jejich života (často mučednické smrti) Např.: Neptun – trojzubec, sv.Ludmila – šátek, sv.Jan Křtitel – Beránek Boží (Agnus Dei), sv.Jiří – zabíjí draka, světci – palmovou ratolest
#atributu #atributem #atributy #atributů #atributům #atributech
ATRIUM
centrální otevřený prostor původně v antických domech, může probíhat i více patry
#atria #atriu #atriem #atrií #atriím #atriích #atrii
AUREOLA
svatozář
#aureoly #aureole #aureolu #aureolou #aureoly #aureol #aureolám #aureolách #aureolami
AVERS
líc, svrchní, opakem je revers
#aversu #aversu #aversem #aversy #aversů #aversům #aversech
BALDACHÝN
látková nebesa na trůnem, oltářem, lůžkem (napodobovaná ve dřevě i štuku, při procesích látka nesená na tyčích nad Nejsvětější svátostí; malá ochranná a velmi zdobená stříška nad gotickými sochami nebo nad kazatelnou
#baldachýnu #baldachýnem #baldachýny #baldachýnů #baldachýnům #baldachýnech
BALDACHÝN
látková nebesa na trůnem, oltářem, lůžkem (napodobovaná ve dřevě i štuku, při procesích látka nesená na tyčích nad Nejsvětější svátostí; malá ochranná a velmi zdobená stříška nad gotickými sochami nebo nad kazatelnou
BALKON
otevřený výstup z těla stavby v horních podlažích se zábradlím
#balkonu #balkonem #balkony #balkonů #balkonům #balkonech
BALUSTRÁDA
zábradlí z kuželek (balustra – kruhový nebo polygonální profilovaný sloupek) bývá zakončen opěrným článkem, soklem (postamentem), na kterém může stát socha nebo váza; může být slepá před zdí, reliéfní nebo jen ve štuku
#balustrády #balustrádě #balustrádu #balustrádou #balustrád #balustrádám #balustrádách #balustrádami
BANKÁL
lavice z vnitřního parapetu pod oknem
#bankálu #bankálem #bankály #bankálů #bankálům #bankálech
BAPTISTERIUM
samostatná centrální stavba sloužící ke křtu, stávala na západ od chrámu a byla zasvěcená Janu Křtiteli
#babtisteria #babtisteriu #babtisteriem #babtisterií #babtisteriím #babtisteriech #babtisterii
BARBAKÁN
předsunutý článek opevnění před branou, válcovitý nebo mnohostěnný, je opatřen střílnami a obklopený vlastním příkopem
#barbakánu #barbakánem #barbakány #barbakánů #barbakánům #barbakánech
BASTION
nejčastěji pětiboká sypaná a dusaná opevňovací bašta obezděná kamennou zdí (hrany a římsy z opracovaného kamene), od hradeb oddělen krčkem
#bastionu #bastionem #bastiony #bastionů #bastionům #bastionech
BAŠTA
hradební věž, která je součástí opevnění a umožňuje i boční střelbu, je válcového podkovovitého čtvercového nebo polygonálního půdorysu někdy dozadu otevřená, románské byly plné gotické již duté, v pozdějších dobách měly dělové komory
#bašty #baště #baštu #baštou #bašt #baštám #baštách #baštami
BAZILIKA
(řeč. stoa basilike – královská síň)
v antice světská stavba (tržnice, soudy, úřady) s křesťanskou tradicí se stala jedním ze dvou základních stavebních typů chrámové architektury (bazilikální a kruhový), půdorys má vždy tvar kříže, který je tvořen hlavní a k ní příčnou lodí (transept), hlavní loď bývá rozšířena dalšími páry nižších lodí, kde výškový rozdíl propouští okny světlo do chrámu (nemá-li bazilika tato okna nazývá se pseudobazilikou)
#baziliky #bazilice #baziliku #bazilikou #bazilik #bazilikám #bazilikách #bazilikami
BEMA
zvýšené presbyterium u raně křesťanských kostelů; uzavřený oltářní prostor u pravoslavných kostelů; čtenářský pult v synagoze
#bemy #bemě #bemu #bemou #bem #bemám #bemách
BERGFRIED
bergfrit
hlavní věž hradu, poslední útočiště při dobývání, vstup byl vždy z prvního či vyššího patra, kam vedl jen odstranitelný můstek, většinou válcová, někdy opatřená břitem (klínová) vyjímečně mnohoboká
#bergfrit #bergfritu #bergfritem #bergfrity #bergfritů #bergfritům #bergfritech
BERING
okružní hradba hradu
#beringu #beringem #beringy #beringů #beringům #beringech
BERMA
prostor mezi valem (s palisádou) a příkopem tzv. předvalí u předhistorických opevnění
#bermy #bermě #bermu #bermou #berem #bermám #bermách #bermami
BIEDERMEIER
měšťanská odnož klasicismu a empíru, která se rozvinula nejvíce v oblasti nábytku (došlo k účelnému zjednodušení)
#biedermeieru #biedermeierem #biedermeiery #biedermeierů #biedermeierům #biedermeierech
BISKUIT
matový porcelán bez polevy
#biskuitu #biskuitem #biskuity #biskuitů #biskuitům #biskuitech #biskuitový #biskuitová #biskuitové #biskuitového #biskuitovému #biskuitových #biskuitovými #biskuitovou
BOBROVKY
keramické nebo hliněné střešní tašky obdélné s půlkruhovitým zakončením
#bobrovek #bobrovkám #bobrovkách #bobrovkami #bobrovka #bobrovce #bobrovku #bobrovkou
BOBULE
bobulovitý románský a raně gotický ornament, který býval vsazován do výžlabků oken a portálů nebo tvořil hlavice, předstupeň kraba
#bobuli #bobulí #bobulím #bobulích #bobulemi
BOLTEC
barokní a rokokový ornamentální prvek připomínající tvarem lidské ucho, bývá doplňován penízky, drobnějšími boltečky, v rokoku prořezávaný a proužkovitě profilován
#boltce #boltci #boltcem #boltců #boltcům #boltcích
BOLWERK
článek opevnění v podobě obezděné plošiny, kde se umisťovala děla
#bolwerku #bolwerkem #bolwerky #bolwerků #bolwerkům #bolwercích
BOSÁŽ
bosované zdivo - plastická napodobenina kvádrového zdiva, pravoúhlé s velmi hrubou strukturou, v renesanci bývalo bosované zdivo v průběhu celého přízemí, také se nazývá rustika; je několik typů: tzv.: nárožní, pásová (bez horizontálního členění), prstencová (plastické členění sloupů/pilastrů), diamantová
#bosáže #bosáži #bosáží #bosážím #bosážích #bosážemi #bosované #bosovaná #bosovaný #bosovaného #bosovanému #bosovaném #bosovaným #bosovanou #bosovaných #bosovaným #bosovanými
BOZZETO
malý návrh pro budoucí sochu v trvanlivém materiálu
#bozzeta #bozzetu #bozzetem #bozzet #bozzetům #bozzetech #bozzety #bozeta #bozetu #bozetem #bozet #bozetům #bozetech #bozety
BOŽÍ MUKA
označení pro sloupek či pilířovitou kapličku s křížkem, jako díky Bohu za odvrácení nebo ukončení něčeho zlého, mívá niky se soškami nebo svatými obrázky, některé jsou zdobeny reliéfy nebo jen prostě bílené (každé jaro); trojboké mají symbolizovat Nejsvětější Trojici
#božích muk #božím mukám #božích mukách #božími mukami
BRZDNÝ KÁMEN
čuba
jedna z prvních dopravních značek zavedená Marií Terezií, označovala sklon cesty větší než 15°, povozy museli mít ke kolu řetězem připnutou tzv. čubu, což byla taková krátká lyže, aby kolo jelo smykem a brzdilo
#čuby #čubě #čubu #čubou #brzdného kamene #brzdnému kameni #brzdném kameni #brzdným kamenem #brzdné kameny #brzdných kamenů #brzdným kamenům #brzdných kamenech #brzdnými kameny
BŘIDLICE
tvrdá nespalná střešní krytina, většinou čtvercová někdy i menší nebo jako ozdobné kousky (černé, šedé, fialové a bělavé)
#břidlici #břidlicí
BUSTA
označení pro sochařský portrét s rameny nebo částí trupu
#busty #bustě #bustu #bustou #bust #bustám #bustách #bustami #bysty #bystě #bystu #bystou #byst #bystám #bystách #bystami
CANABAE
Sídliště kolem římského vojenského tábora, obývané obchodníky, řemeslníky a vysloužilými vojáky (veterány). Původně je tvořily dřevěné domy, později se z nich utvořila velká centra, která v 3. stol. n.l. přerostla v civilní města. Canabae neměla samosprávu, podléhala vojenskému táboru, proto měli jejich obyvatelé občanství jiných římským měst. Vládl zde nevázanější život, než v civilních městech. Některé z nich byly předchůdci středověkých měst.
CENTRÁLA
kostel (stavba) s kruhovým (oválným) nebo polygonálním půdorysem; kruh měl vyjadřovat Boží dokonalost, jedinečnost, ucelenost a vyrovnanost, kruh má jedno absolutní centrum a vše kolem je dokonale harmonicky rovnoměrné
#centrály #centrále #centrálu #centrálou #centrály #centrál #centrálám #centrálách #centrálami
CIBORIUM
schránka na hostie (kalich s víčkem)
#ciboria #ciboriu #ciboriem #ciborií #ciboriím #ciboriích #ciborii
CIMBUŘÍ
účelové zubaté zakončení středověkých věží a zdí opevnění, zuby vznikají střídáním stínek (kryt) a proluk (pro samostříly); později bývali zazdívány a ponechány jen střílny
#cimbuřím #cimbuřích #cimbuřími
CISTERNA
nádrž na zachycení dešťové vody na středověkých hradech (vtesaná do kamene vzácně zděná)
#cisterny #cisterně #cisternu #cisternou #cisteren #cisternám #cisternách
CITADELA
samostatná pevnost, která byla součástí ochrany města (sídlo posádky) např. Špilberk
#citadely #citadele #citadelu #citadelou #citadel #citadelám #citadelách #citadelami
CIZELOVÁNÍ
dodatečná úprava kovových předmětů k dokonalosti
#cizelované #cizelovaná #cizelovano #cizelovaném #cizelovaného #cizelovanému #cizelovaným #cizelovanými #cizelovaných #cizelovanou #cizelovaný
COPOVÝ SLOH
jiné označení pro sloh Ludvíka XVI. (konec 18.stol.) podle mužských cůpků na parukách
#copového slohu #copovému slohu #copovém slohu #copovým slohem #copové slohy #copových slohů #copovým slohům #copových slozích #copovémi slohy
COUR D’HONNEUR
čestný dvůr
čestný dvůr barokních zámků (obklopený ze tří stran budovami)
CVIKL
trojúhelníková plocha mezi dvěma oblouky nebo obloukem a pravoúhlým orámování
#cviklu #cviklem #cvikly #cviklů #cviklům #cviklech
ČABRAKA
lambrekýn
původně pokrývka na prsou koně s obloukovitým zakončením a střapci; z toho vnikl ornamentální prvek, který tuto látku připomíná
#lambrekýn #lambrekýnu #lambrekýnem #lambrekýny #lambrekýnů #lambrekýnům #lambrekýnech #čabraky #čabrace #čabrace #čabrakou #čabraky #čabrak #čabrakám #čabrakách #čabrakami
ČELNÍ OBLOUK
oblouk vzniklý rozříznutím plochy klenby a stěny
#čelního oblouku #čelnímu oblouku #čelním oblouku #čelním obloukem #čelní oblouky #čelních oblouků #čelním obloukům #čelních obloucích #čelními oblouky
ČERNÁ KUCHYNĚ
typ středověké kuchyně bez oken, kde strop tvoří zužující se otevřený komín, byl zde otevřený oheň s roštem nebo na hácích zavěšených rendlících
#černé kuchyně #černé kuchyni #černou kuchyni #černé kuchyni #černou kuchyní #černé kuchyně #černých kuchyní #černým kuchyním #černých kuchyních #černými kuchyněmi
ČTECÍ PULT
šikmý podstavec na stojanu pro umístění knihy (při opisování knih, předčítání z Bible nebo jako notový pult)
#čtecího pultu #čtecímu pultu #čtecím pultu #čtecím pultem #čtecí pulty #čtecích pultů #čtecím pultům #čtecích pultech #čtecími pulty
DAMASKOVÁNÍ
inkrustace
vkládání různě barevných kamenů do kamene nebo různobarevných dřev do dřevěné desky případně přidány další materiály (kovy, slonovina, želvovina, perleť, někdy i drahokamy)
#inkrustace #inkrustací #inkrustaci #inkrustacím #inkrustacích #inkrustacemi #damaskované #damaskovaná #damaskovaný #damaskovaného #damaskovanému #damaskovaném #damaskovaným #damaskovanou
DEDIKAČNÍ NÁPIS
darovací nápis donátora
#dedikačního nápisu #dedikačnímu nápisu #dedikačním nápisu #dedikačním nápisem #dedikační nápisy #dedikačních nápisů #dedikačním nápisům #dedikačních nápisech #dedikačními nápisy
DEKOR
souhrn okrasných prvků na jednom uměleckém objektu
#dekoru #dekorem #dekory #dekorů #dekorům #dekorech
DĚLÍCÍ OBLOUK
oblouk mezi hlavní a vedlejší lodí kostela (nebo bočními)
#dělícího oblouku #dělícímu oblouku #dělícím oblouku #dělícím obloukem #dělící oblouky #dělících oblouků #dělícím obloukům #dělících obloucích #dělícími oblouky
DEŠTĚNÍ
táflování
dřevěné obložení stropů a stěn (často bohatá řezbářská výzdoba, intarzie..)
#táflováná #táflováný #táflováné #táflovánou #táflováného #táflovánému #táflováném #táflováným
DIADÉM
čelenka
#diadému #diadémem #diadémy #diadémů #diadémům #diadémech
DIAMANTOVÁNÍ
sestava trojúhelníkovitých a lichoběžníkovitých plošek připomínající diamantový řez, je vystouplé nebo negativní (na gotických sloupech, typ renesanční bosáže, negativní formou jsou sklípkové a diamantové klenby)
#diamantovaný #diamantovaná #diamantované #diamantovaného #diamantovanému #diamantovaném #diamantovaným #diamantovanou #diamantovanými #diamantovaných #diamantovaným
DÓM
označení pro katedrály, některé biskupské nebo nějak zásadně důležité kostely
#dómu #dómem #dómy #dómů #dómům #dómech
DOMOVNÍ ZNAMENÍ
orientační rozlišení domů před zavedením popisných čísel (kamenná, štuková, kovová, dřevěná či malovaná někdy doplněná nápisem), nejstarší datovány do 14. století s oblibou užívány i v 19.století; někdy se dostali i do jména svého obyvatele
#domovního znamení #domovnímu znamení #domovním znamení #domovním znamením #domovních znamení #domovních znameních #domovními znameními
DONÁTOR
dárce, člověk, který daroval na svoje náklady vzniklé umělecké dílo; do renesance byl většinou zobrazen jako malá klečící postavička mezi svatými, v baroku většinou už jen dedikační nápis
#donátora #donátorovi #donátorem #donátory #donátorů #donátorům #donátorech
DORMITÁŘ
(lat. dormio- spát) dormitoř
společná ložnice v klášterech
#dormitáře #dormitáři #dormitáří #dormitářím #dormitářích #dormitářemi #dormitoře #dormitoři #dormitoří #dormitořím #dormitořích #dormitořemi
DOŠKY
jsou spalná střešní krytina ze slámy nebo rákosu
#došek #doškám #doškách #doškami
DRAPERIE
označení pro zobrazení dekorativně nařasených látek a rouch v malířství, sochařství (štuk, řezba, kámen)
#draperii #draperíí #draperiemi #draperiích #draperiím
DŘÍK
tělo sloupu mezi hlavicí a patkou, platí i pro pilastry a polosloupy, od iónského řádu bývá v třetině výšky rozšířený (tzv. entazí)
#dříku #dříkem #dříky #dříků #dříkům #dřících
ECCE HOMO
Bolestný Kristus
Ježíš v bederní roušce s trnovou korunou, ranami, někdy s pláštěm a pouty na rukou
EDIKULA
prostor vzniklý orámováním otvoru sloupy (polosloupy, pilastry) a přepažen kladím někdy se štítem, bývá tak označován i tento styl orámování u dveří a oken; původně malá nástavba v římských chrámech pro umístění sochy, v ranném křesťanství hrobka, ve středověku soukromá kaple, dnes nehluboká prostora přiléhající ke zdi
#edikuly #edikule #edikulu #edikulou #edikul #edikulám #edikulách #edikulami
EKLEKTISMUS
též historismus, směšování prvků různých historických slohů (nebo směšování prvků různých děl do „nového“)
#eklekticky #eklektický #eklektická #eklektické #eklektického #eklektickému #eklektickém #eklektickým #eklektickou #eklektickými #eklektických
EMPORA
též tribuna, galerie chrámového prostoru nebo vyvýšený prostor oddělující zpěváky sboru nebo skupiny křesťanské obce (např. jeptišky/mnichy); nejčastěji bývá na západní straně kostela nebo nad bočními loděmi (v centrální stavbě nad ochozem) může být v těle věže a s prostorem kostela být spojená jen otvorem, někdy bývala dostavována i později a je na vlastní dřevěné konstrukci (v reformačních kostelech); architektonicky se dělí na: pravou emporu, která má zbudované plné patro, nepravou ta má pouze průhled do krovu boční lodi a falešná je pouhý otvor ve zdi
panská tribuna pro šlechtice do níž se vstupovalo zvláštní chodbou většinou propojenou s palácem
kruchta nebo hudební kůr bývají zde varhany a prostor pro další hudebníky a sbor (někdy dvoupatrová)
#empory #empoře #emporu #emporou #empor #emporám #emporách #emporami
EN FACE
čelní pohled, opak k profilu (pohled za strany)
ENFILÁDA
řada propojených místností, jejichž dveře leží v jedné ose a umožňují průhled přes všechny místnosti
#enfilády #enfiládě #enfiládu #enfiládou #enfilád #enfiládám #enfiládách #enfiládami
ENTAZE
mírné vydutí (rozšíření) sloupu od jedné třetiny až k polovině výšky (podle typu sloupu)
#entazi #entazí #antazím #entazích #entazemi
EPITAF
upomínka na zemřelého ve formě většinou reliéfně zdobené desky upevněné zevnitř nebo zvenku svisle na stěně (pilíři, ..) kostela, bývá tam zpodobněn zemřelý v brnění/šatech nebo klečící před ukřižovaným Kristem, okolo bývá text; není to náhrobek, protože se za ním nenachází hrob, v době renesance a baroka vyrostl epitaf v několikapatrové velkolepé nástavby (většinou v bočních kaplích)
#epitafu #epitafem #epitafy #epitafů #epitafům #epitafech
ERB
HERALDIKA
znak ve tvaru středověkého štítu, který měl každý šlechtický rod, rytíř, biskupství, stát či město, cechy později je měli i bohatí měšťané, každý měl své heraldické barvy (používala se červená, modrá, zelená a černá, zlatá zastoupená žlutou a stříbrná zastoupená bílou (purpur) nebo textury kožešin) a heraldické znaky jejichž významy se zabývá nauka o erbech - heraldika (mluvící znaky uvádějí obrazně jméno nositele (nebo kořen jména) např. rak jako Rakovník)
vedlejší prvky jsou znaky úřadu a důstojnosti (koruna, barevný klobouk s určitým počtem střapců podle důležitosti,...) a další okrasné prvky dokreslující důležitost; alianční znaky – jsou spojené erby manželů někdy pod jednou korunou
#erbu #erbem #erby #erbů #erbům #erbech #heraldiky #heraldice #heraldiku #heraldikou #heraldik #heraldikám #heraldikách #heraldikami
EREMITÁŽ
eremita – poustevník
obydlí poustevníka v lese nebo při kostelech nebo hřbitovech na samotě (vyhledávali ivanité- členové bratrstva poutníků) převážně je to označení pro napodobeniny pousteven (v parcích nebo areálech kolem sídel)
#eremitáže #eremitáži #eremitáží #eremitážím #eremitážích #eremitážemi
ESKARPA
venkovní šikmá stěna hradu/opevnění nad příkopem
#eskarpy #eskarpě #eskarpu #eskarpou #eskarp #eskarpám #eskarpách #eskarpami
ESOVKY
druh střešní tašek obdélného tvaru zvlněné do tvaru S
#esovek #esovkám #esovkách #esovkami #esovka #esovce #esovku #esovkou
ESTRÁDA
zvýšení podlahy o jeden nebo několik stupňů ( před trůnem, oltářem, náhrobkem)
#estrády #estrádě #estrádu #estrádou #estrád #estrádám #estrádách #estrádami
EXEDRA
apsida nebo nika se sedátkem, nejčastěji v zahradách; původně zadní síň antického obytného domu
#exedry #exedře #exedru #exedrou #exedr #exedrám #exedrách #exedrami
FABION
vouta, vúta
oblý přechod mezi stropem a stěnou (většinou čtvrtválcový) též vouta či vúta
#vouta #vouty #voutě #voutu #voutou #vouty #vout #voutám #voutách #voutami #vúty #vútě #vútu #vútou #vút #vútám #vútách #vútami #fabionu #fabionem #fabiony #fabionů #fabionům #fabionech
FAJÁNS
(fayence – It. město Faenzy)
předem vypálené, většinou barevné výrobky jsou potaženy cínovou glazurou na ostrý výpal
#fajánse #fajánsy #fajánsi #fajánsí #fajánsích #fajánsemi
FALC
typ středověké hospodářsky soběstačné residence, předchůdkyně hradu, ústřední stavbou byl obdélný palác se zásobami a v prvním patře residenční sál, jméno falc se převedlo jako označení gotického hradního paláce
#falce #falci #falcí #falcím #falcích #falcemi
FALCOVKY
druh střešní tašek obdélného tvaru
FESTON
girlanda
rostlinný závěs propletený nebo zakončený stuhami
#girlanda #girlandy #girlandu #girlandě #girlandou #girland #girlandám #girlandách #girlandami #festonu #festonem #festony #festonů #festonům #festonech
FIÁLA
štíhlá špičatá gotická ozdobná věžička na oltářích, věžích nebo jako pilířový nástavec (zde má však důležitou funkci jako závaží, které rozkládá síly opěrného systému)
tvoří ho štíhlý mnohdy lomenými oblouky prolamovaný hranol s jehlancovitým zakončením, na hranách zdobený kraby a zakončen kytkou
#fiály #fiále #fiálu #fiálou #fiál #fiálám #fiálách #fiálami
FIGURATIVNÍ
označení zobrazení lidských nebo zvířecích figur a dějových výjevů
FILIGRÁN
(lat. filum – struna,drát a granum – zrnko)
hladké, drsné nebo splétané drátky ze zlata nebo stříbra, které se letují v ozdobných vzorech na kovový podklad pokrytý zrníčky zlata nebo stříbra (později bez podkladu), je to nejstarší zlatnická technika, jejíž počátky sahají před 2. tisíciletí před Kristem, kdy zlatníci dokázali vytvořit filigrány a granulace tak jemné, že trvalo století než se zlatníci dostali na takovou úroveň zpracování zlata; odtud filigránská práce – velmi jemná, drobná a dokonalá práce/dílo, které vyžaduje spoustu umu a šikovnosti
#filigránu #filigránem #filigrány #filigránů #filigránům #filigránech #filigránový #filigránová #filigránové #filigránovými #filigránových #filigránovým #filigránově
FLANKOVACÍ VĚŽ
boční ochranný objekt opevněné brány
#flankovací věže #flankovací věži #flankovací věží #flankovacím věžím #flankovacích věžích #flankovacími věžemi
FLORÁLNÍ
(lat. floreus – květinový)
označení zobrazení květin v dekorativních motivech
#florálně #florálního #florálnímu #florálním #florálními #florálních
FONTÁNA
velmi dekorativní kašna s vodotryskem, mísovitými/mušlovitými přepady a sochařskou výzdobou
#fontány #fontáně #fontánu #fontánou #fontán #fontánám #fontánách #fontánami #fontánový #fontánovými #fontánových #fontánového #fontánovému #fontánovém #fontánovou #fontánovým #fontánovými #fontánová #fontánové #fontánově
FORTIFIKACE
opevnění
důmyslný systém staveb a terénních úprav pro ochranu před nepřítelem (detaily viz hradba)
#opevnění #opevněním #opevněních #opevněními #fortifikaci #fortifikací #fortifikacím #fortifikacích #fortifikacemi #fortifikační #fortifikačních #fortifikačním #fortifikačními
FORTNA
menší branka v hradbách (k vodě)
#fortny #fortně #fortnu #fortnou #forten #fortnám #fortnách #fortnami
FORUM
antické náměstí v Římě
#fora #foru #forem #for #forům #forech #fory
FRANCOUZSKÝ PARK
je geometricky upravená zahrada (největší rozkvět právě ve Francii) většinou symetrický plán obrazců ze střižených živých plotů (tzv.bosket) a štěrkových cestiček doplňován fontánami, labyrinty, sochami či celými fontánovými sousošími na ose zahrady (někdy gloriolet, oranžerie nebo jiné pavilony), do geometrických obrazců se sazí další různobarevné květiny a někdy časově proměňují barevnost zahrady v průběhu měsíců, nejbližší rovinná část s krajkovým květinových obrazců se nazývá parter, někdy končí osa zahrady brankou do anglického parku
#francouzského parku #francouzskému parku #francouzském parku #francouzským parkem #francouzské parky #francouzských parků #francouzským parkům #francouzských parcích #francouzskými parky
FRESKA
(it. fresco – čerstvý)
nástěnná malba zásaditými vodou ředitelnými barvami na čerstvé vápenné omítce, po vyschnutí se barva spojí s podkladem
#fresky #fresce #fresku #freskou #fresek #freskám #freskách #freskami #freskový #fresková #freskové #freskového #freskovému #freskovém #freskovým #freskových #freskovými #freskovou #freskově
FRONTON
trojúhelníkovitý, segmentový, prolomený (roztržený), zalomený nebo volutový štít nad oknem nebo dveřmi
#frontonu #frontonem #frontony #frontonů #frontonům #frontonech
FUNERÁLNÍ
(lat. funero – pohřbít)
od pohřebních obřadů, např. funerální architektura je architekturou hrobů, hrobek, mauzolea, pyramidy, mastaby, atd.
#funerálního #funerálnímu #funerálním #funerální #funerálních #funerálními #funerálně
GALERIE
dlouhá reprezentační místnost s hustě řazenými okny (na druhé straně mohou být falešná okna se zrcadly) slouží pro umístění uměleckých sbírek a ke slavnostním příležitostem
- otevřená (arkádová) chodba v kostele nebo u ochranných objektů (řídce zámku)
- nejvyšší balkónová vestavba v divadle
#galerii #galerií #galeriím #galeriích #galeriemi
GENEALOGIE
věda zabývající se šlechtickými rody
#genealogii #genealogií #genealogiím #genealogiích #genealogiemi #genealogický #genealogická #genealogické #genealogicky #genealogického #genealogickému #genealogických #genealogickými #genealogickou
GENIUS LOCI
(lat. genius – strážný duch, mé vlastní já, locus – místo)
duch a totožnost daného místa s jeho historií a vztahy
GHETTO
židovská čtvrť ve středověku (s historii tohoto národa dostává i jiné významy)
#ghetta #ghettu #ghettem #ghett #ghettům #ghettech #ghetty
GIGANTI
mytologičtí obři, synové Úrana a Gáie, kteří se vzbouřili proti olympským bohům a ti je svrhli do tartaru (pekla), vyobrazení tohoto zápasu se jmenuje gigantomachie
#gigantů #gigantům #giganty #gigantech #gigant #giganta #gigantovi #gigantem
GIRLANDA
(též feston)
rostlinný závěs propletený nebo zakončený stuhami
#girlandy #girlandě #girlandu #girlandou #girland #girlandám #girlandách #girlandami #girlandový #girlandová #girlandové #girlandově #girlandového #girlandovému #girlandovou #girlandovém #girlandovým #girlandových #girlandovými
GLACIS
koliště, holá plocha pro volný výstřel kolem barokních pevností
#glacisu #glacisem #glacisy #glacisů #glacisům #glacisech
GLORIET
zahradní pavilon (často kruhový a sloupový), někdy umístěn na ose zahrady, v lázních nad pramenem nebo na vyhlídce
#glorietu #glorietem #gloriety #glorietů #glorietům #glorietech
GLORIOLA
svatozář
#glorioly #gloriole #gloriolu #gloriolou #gloriol #gloriolám #gloriolách #gloriolami
GOBELÍN
tapiserie
nástěnný koberec
#gobelínu #gobelínem #gobelíny #gobelínů #gobelínům #gobelínech #tapiserií #tapiseriím #tapiseriích #tapiseriemi
GRISAJ / GRISAILLE
(fr. gris – šedá)
iluzivní malba v šedých barevných tónech, předstírá plastiky nebo štuk
#grisaje #grisají #grisaji #grisajím #grisajích #grisajemi
GROTESKA
původně antický ornament hojně využívaný od renesance do 19. století, jsou to jemné úponky rostlin s fantastickými lidskými, zvířecími a bájnými postavami
#grotesky #grotesce #grotesku #groteskou #grotesek #groteskám #groteskách #groteskami
GROTTA
umělá jeskyně v renesančních a barokních zámcích, iluze jeskyně je tvořena kameny a krápníkovitou omítkou, bývá doplněna kamennými lavičkami
#grotty #grottě #grottu #grottou #grott #grottám #grottách #grottami #groty #grotě #grotu #grotou #grot #grotám #grotách #grotami #grota
GRYF
bájné zvíře s horní polovinou těla orla a dolní polovinou lva (má křídla a ocas)
#gryfa #gryfu #gryfem #gryfovi #gryfové #gryfů #gryfům #gryfech #gryfy
HALOVÝ KOSTEL
sálový kostel
stejnolodní podélný kostel (boční lodě mají stejnou nebo přibližně stejnou výšku), kryje je jednotná vysoká střecha , paralelní střechy nebo nad střední lodí podélná a přímé sedlové střechy nad bočními, objekt je osvětlován velkými okny bočních lodí, příčná loď často chybí, největší rozkvět ve 13. a 14. století
#sálového kostela #sálovému kostelu #sálovém kostele #sálovým kostelem #sálové kostely #sálových kostelů #sálovým kostelům #sálových kostelech #sálovými kostely #halového kostela #halovému kostelu #halovém kostele #halovým kostelem #halové kostely #halovýc
HAMR
vodní kovárna, ohromné kladivo je poháněné vodním kolem jako ve mlýně, jiné kolo pohánělo brusku a měch na výheň
#hamru #hamrem #hamry #hamrů #hamrům #hamrech
HERMA
mužská či ženská polopostava s architektonickým prvkem místo dolní poloviny těla, používána jako nosný článek podobně jako karyatidy a atlanti
#hermy #hermě #hermu #hermou #herem #herm #hermám #hermách #hermami
HLADOMORNA
hradní vězení
#hladomorny #hladomorně #hladomornu #hladomornou #hladomoren #hladomornám #hladomornách #hladomornami
HLÁSKA
věž (hradní/městská) kde bydlel a konal službu hlásný
#hlásky #hlásce #hlásku #hláskou #hlásek #hláskám #hláskách #hláskami
HLAVICE
je v místě styku podpory (dříku) a zátěže (kladí, klenba), je jich veliké množství druhů viz antické sloupové řády a mnoho dalších (akantová, antropomorfní, antová, bobulovitá, figurální, hřibová, jehlancovitá, kalichová, košová, kružbová, krychlová s terči, laločnatá, listová, palmetová, papyrová, polštářová(bochníková), polygonální, talířovitá, volutová, zoomorfní, ....)
#hlavici #hlavicí #hlavicím #hlavicích #hlavicemi
HOSPITAL
špitál
dům pro staré a nemocné u kostelů a klášterů (spravovala tzv. špitální bratrstva)
#špitálu #špitálem #špitály #špitálů #špitálům #špitálech #hospitalu #hospitalem #hospitaly #hospitalů #hospitalům #hospitalech
HOUFNICE
polní dělo často užívané husity (dostřel 100-120m)
#houfnici #houfnicí #houfnicím #houfnicích #houfnicemi
HRAD
středověké opevněné panské sídlo, rozlišujeme mnoho druhů: podle majitele královský a věnný (věnován královně), panský, biskupský nebo řádový (některý církevní řád), podle umístění jsou výšinné/sklaní a vodní/blatné, podle funkce sídelní, správní, strážný, atd.; centrem je vlastní hrad, kde je palác s kaplí, prostory na zásoby, studna na spodní vodu nebo cisterna na jímání dešťové vody, věž, která byla většinou posledním útočištěm při dobývání hradu a zároveň strážným bodem; okolo je jedno nebo více příhradí s obchodním a řemeslným zázemím atd., několik opevnění s branami a padacími mosty nad hlubokými/vodními příkopy ... viz hradby
v renesanci už ztrácela obranná funkce smysl, a tak byly přestavovány na hradozámky a nebo jen na základech byly stavěny zámky, v baroku byly klíčové obranné hrady obehnány novým systémem barokního opevnění
#hradu #hradem #hrady #hradů #hradům #hradech
HRADBA
důmyslné obranné zařízení kolem hradu, města, pevnosti nebo jiného prostoru; základem je kamenná nebo cihlová zeď (nebo náspy ze dřeva a hlíny), tato zeď může mít cimbuří s ochozem nebo podsebití, do ní jsou vkládány brány, věže a bašty; venkovní část tvoří plocha parkánu, kterou z venčí vymezuje parkánová zeď (parkánové bašty), jejíž pata leží v příkopu, nad příkopem bývá padací most nebo pevný most zakončený padacím mostem brány, příkop vybíhá v hliněný val, kterých může být hned několik, zvláště u výšinných hradů
#hradby #hradbě #hradbu #hradbou #hradeb #hradbám #hradbách #hradbami
HRADIŠTĚ
předhistorické a raně historické sídliště o rozloze až 50 hektarů, bývalo útočištěm i střediskem kmenu; plocha byla opevněná (jako hrad), výšinné/ostrožné hradiště má pásma valů a příkopů anebo blatné hradiště, které se většinou nacházelo v bažinách nebo u vodních toků, které je chránily od vpádu nepřátel
#hradišti #hradištěm #hradišť #hradištím #hradištích
HRÁZDĚNÉ ZDIVO
kostrová stavební konstrukce, kde nosné rámové části zdí tvoří dřevěné trámy, zatímco pole mezi nimi jsou vyplněná hlínou nebo cihlami (nejvíc rozšířeno v Německu, Anglii, a Francii již od 7.století)
#hrázděného zdiva #hrázděnému zdivu #hrázděném zdivu #hrázděným zdivem #hrázděná zdiva #hrázděných zdiv #hrázděným zdivům #hrázděných zdivech #hrázděnými zdivy
HŘEBEN
dřevěná padací mříž v opevněných branách, někdy opatřená kovovými hroty později celokovová, mříž se pohybuje v kamenných drážkách brány nebo v průjezdu
#hřebenu #hřebenem #hřebeny #hřebenů #hřebenům #hřebenech
HŘEBÍNKOVÁ KLENBA
renesanční klenba, která má hrany či ornament z vytažených štukových břitů (hřebínků); u starších kleneb jsou širší zděné z cihlových tvarovek, a pak omítnuté
#hřebínkové klenby #hřebínkové klenbě #hřebínkovou klenbu #hřebínkovou klenbou #hřebínkových kleneb #hřebínkovým klenbám #hřebínkových klenbách #hřebínkovými klenbami
HUŤ
např. Huť Petra Parléře – středověká zcela samostatná stavební dílna, která obsahovala všechna řemesla ke stavbě gotických staveb (architekty, stavitele, sochaře, mozaikáře, vitrajisty, malíře, tesaře, kameníky, klempíře, atd.) pracovali vždy na rozsáhlých stavbách, putovali po Evropě a měli vždy své poznávací značky (podpisy); učňové a tovaryši přejímali znalosti mistrů a zkušenosti ze společných prací
#hutě #huti #hutí #hutím #hutích #hutěmi
HYPOKAUSTOVÉ VYTÁPĚNÍ
typ řeckého vytápění, topilo se horkým vzduchem pod podlahou a stěnami
#hypokaustického vytápění #hypokaustickému vytápění #hypokaustickém vytápění #hypokaustickým vytápěním
CHERUBÍN
typ anděla
#cherubína #cherubínu #cherubínovi #cherubínem #cherubíni #cherubínů #cherubínům #cherubínech
CHINOSERIE
napodobení východoasijských dekoračních a architektonických prvků v evropské architektuře 17. a 18. století
#chinoserii #chinoserií #chinoseriový #chinoseriová #chinoseriové #chinoseriově #chinoseriového #chinoseriovému #chinoseriovém #chinoseriovým #chinoseriovou
CHÓR
kněžiště, prodloužený prostor hlavní lodi za křížením transeptu, nachází se tam hlavní oltář (svatostánek, křtitelnice (piscina), chórové lavice, sedile, biskupský stolec), obklopuje ho chórový ochoz, na který navazuje věnec závěrných kaplí, prostor kolem hlavního oltáře bývá oddělen od hlavní lodi chórovou přepážkou, chór bývá o několik stupňů vyvýšen (je-li pod ním krypta bývá ještě vyšší), u klášterních kostelů někdy chór pokračuje dál za oltářem jako místo pro řeholníky; původně místo pro tanec a zpěváky v antickém Řecku, v křesťanském kostele to bylo místo pro kněze a sbor zpěváků (chór)
#chóru #chórem #chóry #chórů #chórům #chórech
CHÓROVÁ LAVICE
bývají umístěny na jedné nebo obou bočních stěnách chóru, většinou ve dvou řadách nestejné výšky, kde sedávají a klekají duchovní v klášterních a biskupských kostelech, sedadla jsou často bohatě zdobená a v gotice opatřena i baldachýnem
stally
#chórové lavice #chórové lavici #chórovou lavici #chórovou lavicí #chórových lavic #chórovým lavicím #chórových lavicích #chórovými lavicemi
CHRÁMOVÁ CELA
hlavní místnost v antických chrámech, nacházelo se tam zpodobení Boha byla bez oken
#chrámové cely #chrámové cele #chrámovou celu #chrámovou celou #chrámových cel #chrámovým celám #chrámových celách #chrámovými celami
CHRÁMOVÉ TYPY
dva základní architektonické typy pro stavbu kostelů jsou centrální stavba (konstruovaná kolem středového bodu, viz centrála) a podélná stavba (konstrukce podle podélné osy) podle příčného profilu a osvětlení rozlišujeme následující typy a) bazilika (emporová/stupňovitá) b) halový kostel (stupňovitý halový kostel/pseudobazilika/emporový halový kostel) c) jednolodní (sálový) kostel (kostel se vztaženými pilíři)
#chrámový typ #chrámového typu #chrámovému typu #chrámovém typu #chrámovým typem #chrámových typů #chrámovým typům #chrámových typech #chrámovými typy
CHRLIČ
ze střechy vystupující prvek odvádějící dešťovou vodu, aby netekla na fasády; byly to žlaby, které zpodobňovaly různá bájná pitoreskní zvířata nebo pitvorné zvířecí a lidské postavy, kterým žlab ústil v tlamě, takže za deště chrlí vodu; nejvíce rozšířeno v gotice (kamenné), v renesanci a baroku jsou to již většinou mědění různě stylizovaní draci s oporovým ramínkem
#chrliče #chrliči #chrličem #chrličů #chrličům #chrličích
CHRONOGRAM
latinský nápis, ve kterém všechna písmena používaná pro římské číslice (MDCLXVI) jsou zvýrazněna a dávají v součtu letopočet události, k níž se zápis vztahuje
#chromogramu #chromogramem #chromogramy #chromogramů #chromogramům #chromogramech
IHS
(lat. Iesus hominum salvator – Ježíš spasitel lidstva)
Kristův monogram, který najdeme nejčastěji na jezuitských stavbách
IKONA
obraz svatých nebo ze života svatých na dřevěné desce, počátky najdeme v raně křesťanském společenství v Byzantské říši, v pravoslavné církvi je to předmět zvláštní úcty, největší rozkvět ve 14. a 15. století v Rusku
#ikony #ikoně #ikonu #ikonou #ikon #ikonám #ikonách #ikonami
IKONOGRAFIE
nauka o způsobu zobrazování jednotlivých svatých, převážně podle atributů, které se váží k jejich skutkům nebo mučednické smrti; také nauka o jednotlivých předmětech, rostlinách, zvířatech v gotických obrazech
#ikonografii #ikonografií #ikonografický #ikonografická #ikonografické #ikonografického #ikonografickému #ikonografickém #ikonografickým #ikonografickou #ikonograficky
IKONOSTAS
ikonami zdobená přepážka v pravoslavných kostelech oddělující chór a prostor pro věřící
#ikonostasu #ikonostasem #ikonostasy #ikonostasů #ikonostasům #ikonostasech
ILUMINACE
(lat. lumen - světlo)
osvětlení; druhým významem je středověká knižní malba a výzdoba rukopisů iniciálami a ornamenty (rostlinné s vsazenými zvířaty a lidmi)
#iluminaci #iluminací #iluminacím #iluminacích #iluminacemi #iluminační #iluminované #iluminovaná #iluminovaný #iluminovaného #iluminovanému #iluminovaném #iluminovaným #iluminovanou
ILUZIONISMUS
(lat. illusio – klam, posměch)
klamné zobrazení, které vyvolává dojem skutečného prostoru (pohled do nebes na klenbách sálů a kostelů) a trojrozměrných předmětů; používá všechny perspektivní a světelné klamy a někdy si pomůže i vystupujícím štukem či řezbou, která přechází do iluzivní fresky
#iluzionismu #iluzionismem #iluzionismy #iluzionismů #iluzionismům #iluzionismech #iluzionistické #iluzionistická #iluzionistický #iluzionisticky #iluzionistického #iluzionistickému #iluzionistickém #iluzionistickým #iluzionistickou
ILUZIVNÍ ARCHITEKTURA
napodobení architektonických prvků malbou nebo reliéfem (na stěnách nebo klenbách), které iluzivně rozšiřuje prostor
#iluzivní architektury #iluzivní architektuře #iluzivní architekturu #iluzivní architekturou #iluzivních architektur #iluzivním architekturám #iluzivních architekturách #iluzivními architekturami
IMPLUVIUM
vodní nádrž v atriu římského domu
#impluvia #impluviu #impluviem #impluvií #impluviím #impluviích #impluvii
INICIÁLA
větší ozdobné začáteční písmeno textu středověkých rukopisů (viz iluminace)
#iniciály #iniciále #iniciálu #iniciálou #iniciál #iniciálám #iniciálách #iniciálami
INKRUSTACE
tauzování
vkládání různě barevných kamenů do kamene nebo různobarevných dřev do dřevěné desky případně přidány další materiály (kovy, slonovina, želvovina, perleť, někdy i drahokamy)
#tauzovaná #tauzované #tauzovaný #tauzovaně #tauzovaného #tauzovanému #tauzovaném #tauzovaným #tauzovanou #inkrustací #inkrustaci #ikrustovaný #ikrustovaná #ikrustované #ikrustovaně #ikrustovaného #ikrustovanému #ikrustovaném #ikrustovanými #ikrustovanou
INRI
(lat. Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum – Ježíš Nazaretský židovský král)
INTARZIE
nově vytvořený povrch nábytku či stěn vykládáním obrazců (geometrických či figurativních) z různobarevných dřevěných dýh (švarten) i s přetočení let dýhy (českou specialitou je tzv. chebská intarzie, kde se do dřevěné podložky vkládají širší kousky dřeva a po sklížení jsou ještě vyřezávány)
#intarzii #intarzií #intarzované #intarzovaná #intarzovaný #intarzovaně #intarzovaného #intarzovanému #intarzovaném #intarzovanými #intarzovanou
INTERKOLUMNIUM
(lat. inter – mezi, columna – sloup)
osová vzdálenost mezi dvěma sloupy dělená dolním průměrem sloupu, ten se tak stává měrnou jednotkou, interkolumnium podstatně určuje působivost sloupořadí
#interkolimnia #interkolimniu #interkolimniem #interkolimnií #interkolimniím #interkolimniích
JEPTIŠKA
trojlaločný motiv v gotické kružbě nebo vrchol hrotitého portálu připomínající lidskou siluetu
#jeptišky #jeptišce #jeptišku #jeptiškou #jeptišek #jeptiškám #jeptiškách #jeptiškami
JERUZALÉMSKÁ KAPLE
Kaple Božího hrobu
tedy její menší napodobenina, stavěná převážně v baroku na konci křížových cest nebo na hřbitovech (někdy přistavěná ke kostelu)
#jeruzalémské kaple #jeruzalémské kapli #jeruzalémskou kapli #jeruzalémskou kapli #jeruzalémské kapli #jeruzalémskou kaplí #jeruzalémských kaplí #jeruzalémským kaplím #jeruzalémských kaplích #jeruzalémskými kaplemi
JETELOVÝ LIST
raně gotický trojlaločný oblouk
#jetelového listu #jetelovému listu #jetelovém listu #jetelovým listem #jetelové listy #jetelových listů #jetelovým listům #jetelových listech #jetelovými listy
KABINET
menší místnost renesančního paláce, kam se ukládaly sbírky cenných předmětů později nejen přírodních kuriozit
nebo velmi dekorativní skříňka s velkým množstvím zásuvek (některé jsou falešné a mnoho jich je tajných, skryto maskováním)
#kabinetu #kabinetem #kabinety #kabinetů #kabinetům #kabinetech
KABŘINEC
půlkuželovitý (kukla) nebo jehlancovitý vystupující přístřešek v horní části štítu, podstava se kryta záklopovým prknem s letopočtem nebo nápisem či malbou
#kabřince #kabřinci #kabřincem #kabřince #kabřincích #kabřincům #kabřincím
KALOTA
zakřivená plocha kulové úseče, např. polokupole půlkruhové apsidy
#kaloty #kalotě #kalotu #kalotou #kalot #kalotám #kalotách #kalotami
KALVÁRIE
malba nebo plastické znázornění ukřižovaného Krista s dalšími postavami
#kalvárii #kalvárií #kalváriím #kalváriích #kalváriemi
KAMENICKÉ ZNAČKY
značky (většinou z tesaných čar), kterou kameníci označovali otesané kameny jako svou práci (nejčastější je to u hutí 12.-18. století), někdy sloužily ke správnému sesazení
#kamenických značek #kamenickým značkám #kamenických značkách #kamenickými značkami #kamenická značka #kamenické značky #kamenické značce #kamenickou značku #kamenických značkách #kamenickými značkami
KAMENICKÉ ZNAČKY
značky (většinou z tesaných čar), kterou kameníci označovali otesané kameny jako svou práci (nejčastější je to u hutí 12.-18. století), někdy sloužily ke správnému sesazení
#kamenických značek #kamenickým značkám #kamenických značkách #kamenickými značkami #kamenická značka #kamenické značky #kamenické značce #kamenickou značku #kamenických značkách #kamenickými značkami
KAMENINA
keramika s barevným nebo bílým střepem, nejtypičtější je solná glazura vypalovaná na vysoké teploty, která je velmi lesklá, je užíváno i glazur hlinitých olovnatých a olovnatoživcových, někdy bývá zaměňována za pórovinu (určité typy obou jsou takřka k nerozeznání); technika pochází z Číny a v Evropě je známá už od 11. století
#kameniny #kamenině #kameninu #kameninou #kameniny #kamenin #kameninám #kameninách #kameninami #kameninový #kameninová #kameninové #kameninově #kameninového #kameninovému #kameninovém #kameninovým #kameninovými #kameninovou
KAMPANILA
(it. campana – zvon)
zvonice, věž většinou v průčelí kostela nebo samostatně stojící
#kampanily #kampanile #kampanilu #kampanilou #kampanil #kampanilách #kampanilami
KANDELÁBR
(lat. candela – svíce, candelabrum – svícen)
stojan na svíce, od antických dob se vyskytuje v nejrůznějších tvarech až dodnes; později název pro stojan pouličního svítidla, většinou bohatě dekorativně zdobený
#kandelábru #kandelábrem #kandelábry #kandelábrů #kandelábrům #kandelábrech
KANELOVÁNÍ
(lat. canna – píšťala)
struktura z jednotlivých žlábků (kanelur) na dříku antických sloupů a pilířů; u dórského řádu narážejí v ostrých hranách navzájem na sebe, u iónského a korintského sloupu jsou odděleny stezkami
#kanelování #kanelováním #kanelováními #kanelovaná #kanelovaný #kanelované #kanelovaně #kanelovaného #kanelovanému #kanelovaném #kanelovaným #kanelovanými #kanelovanou
KÁNON
řeč. normální míra
proporční systém podle proporcí lidského těla (nejčastější míra je hlava 1:7
#kánonu #kánonem #kánony #kánonů #kánonům #kánonech
KANTOVANÉ
jsou pilíře nebo zdi, před jejichž okosenými hranami jsou předsazeny polosloupy nebo tříčtvrteční sloupy
#kantovaného #kantovanému #kantovaném #kantovaným #kantovanou #kantovaná #kantované #kantovaně
KÁPĚ
prsa klenby, její část samostatně zaklenutá mezi žebry nebo hranami na čelních stranách klenby (viz klenba)
#kápi #kápí #kápím #kápích #kápěmi
KAPITULNÍ SÍŇ
shromažďovací místnost často vedle kostela nebo spojená s ambitem, sloužila i k společnému čtení (najdeme zde pulpit)
#kapitulní síně #kapitulní síni #kapitulní síní #kapitulních síní #kapitulním síním #kapitulních síních #kapitulními síněmi
KAPKY
(lat. gutta – kapka)
nízký válečkovitý dekor pod tryglify kladí architrávu antických chrámů, vznik viz kladí
#kapce #kapku #kapkou #kapek #kapkám #kapkách #kapkami #kapkový #kapková #kapkové #kapkového #kapkovému #kapkovým #kapkovém #kapkovou #kapkovými #kapkových
KAPLE
(lat. cappa – plášť)
menší kultovní prostor, jehož název vznikl z názvu místa pro uložení pláště sv. Martina Tourského; rozdělujeme samostatné (křtící, hřbitovní (karter), palácové, hradní, zámecké) a nesamostatné, které jsou součástí kostela (chórové, závěrné, v boční lodi, votivní kaple)
#kapli #kaplí #kaplím #kaplích #kaplemi
KARNER
většinou dvoupodlažní hřbitovní kaple někdy částečně pod zemí, ve spodní části jsou vyzdvižené ostatky (ossarium, lat. os – kost) a v horním podlaží je vlastní kaple (románský centrální, gotický podélný)
#karneru #karnerem #karnery #karnerů #karnerům #karnerech
KARTUŠ
okrasný ornamentální rám, často kolem erbu, plocha bývá mírně vypouklá
#kartuše #kartuši #kartuší #kartuším #kartuších #kartušemi #kartušový #kartušová #kartušové #kartušově #kartušového #kartušovému #kartušovém #kartušovým #kartušovými #kartušovou #kartušových
KARYATIDA
ženská postava v dlouhém oděvu , která je náhradou sloupu; pojmenování vychází z názvu města Karyai, kde byly ženy a dívky za perských válek odvedeny do otroctví
#karyatidy #karyatidě #karyatidu #karyatidou #karyatid #karyatidám #karyatidách #karyatidami
KASEMATY
zaklenuté obrané prostory opevněného objektu určené pro posádku, děla a munici (většinou chodby v barokních hradbách)
#kasemat #kasematám #kasematách #kasematami #kasematě #kasematu #kasematě #kasematou #kasematový #kasematová #kasematové #kasematového #kasematovému #kasematovém #kasematovými #kasematovým #kasematovou #kasematových
KASTEL
(lat. castellum – hrad, tvrz)
opevněný hrad nebo zámek
#kastelu #kastelem #kastely #kastelů #kastelům #kastelech
KAŠNA
zdroj vody ve městech někdy je i zdobeným prvkem architektury, stojí buďto na místě pramenu nebo voda přichází z rozvodů; základní typy (mísová, sloupová (oblíbená v gotice a baroku), zdobné s kaskádami a vodotrysky)
#kašny #kašně #kašnu #kašnou #kašen #kašnám #kašnách #kašnami #kašnový #kašnová #kašnové #kašnového #kašnovému #kašnovém #kašnovým #kašnovými #kašnových #kašnovou
KATEDRA
biskupský stolec v kostele, většinou bývá velkolepě zdobená a vyvýšená a někdy s baldachýnem
#katedry #katedře #katedru #katedrou #kateder #katedrám #katedrách #katedrami
KATEDRÁLA
též dóm
biskupský (arcib.) kostel, název odvozen od katedry (biskupského stolce (trůnu)), přeneseně jsou tak označovány některé víceloďní převážně gotické kostely
#katedrály #katedrále #katedrálu #katedrálou #katedrál #katedrálám #katedrálách #katedrálami #katedrálový #katedrálová #katedrálové #katedrálového #katedrálovému #katedrálovém #katedrálovým #katedrálovými #katedrálových #katedrálovou #dómu #dómem #dómy #dó
KAZATELNA
většinou vyvýšené místo odkud se pronáší kázání; nejustálenější typ je kazatelna stojící na noze u nosného pilíře nebo zdi, vedou k ní schůdky a nad řečništěm s parapetem je akustická stříška; vyznačuje se většinou velmi bohatou výzdobou ornamentální i figurativní, gotické bývaly i z kamene, později dřevěné i bez opěrné nohy
#kazatelny #kazatelně #kazatelnu #kazatelnou #kazatelen #kazatelnám #kazatelnách #kazatelnami
KAZETA
hranaté zahloubené pole v plochém nebo zaklenutém stropu nebo v podhledu oblouku; kazeta může být prázdná nebo ornamentálně zdobená, tvoří KAZETOVÝ STROP
#kazety #kazetě #kazetu #kazetou #kazet #kazetám #kazetách #kazetami #kazetový #kazetová #kazetové #kazetově #kazetového #kazetovému #kazetovém #kazetovým #kazetovými #kazetových #kazetovou
KAZETOVÁNÍ
rozdělení do pravoúhlých, mnohoúhelných či zaoblených polí
#kazetováním #kazetováními #kazetováních
KLADÍ
u řeckého chrámu je to souhrnný název pro architráv, vlys (s triglyfy a metopami) a korunní římsu; některé jeho ornamentální prvky vznikly jako napodobení původní konstrukce prvních dřevěných chrámů (triglyfy jsou čela trámů, které byly zdobeny třemi vrypy, lišta pod nimi byl spojovací prvek, kapky byly vyčnívající týble (pod římsou i pod triglyfem) a metopa byl prostě prázdný prostor, který se dal zaslepit nějakou plochou (i zdobenou)
#kladím #kladího #kladímu #kladími #kladích
KLÁŠTER
sídlo řeholních řádů; centrem je kostel a na jeho jižní nebo severní straně je čtvercová křížová chodba (ambit) obklopující rajskou zahradu/dvůr s kašnou nebo studnou (někdy krytou v podobě malé kaple často proti refektáři), ambitem bývá spojena s kapitulní síní nebo další kaplí, obytná část kláštera se nazývá konvent jeho označení se mění podle různých řádů, obsahuje parlotorium hovornu, refektář jídelnu řádu (někdy zimní a letní) a klauzuru, což je část, kam nesmí příslušníci druhého pohlaví, tam je dormitář společná ložnice nebo jednotlivé cely, další jsou skladovací prostory (cellaria), součástí kláštera mohli být i rozsáhlé pozemky, zahrady, dvory a hospitály, kde byly ošetřováni staří a nemocní, u barokních klášterů si představení stavěly výstavné prelatury se sály a knihovnami nebo probožství;
zatímco benediktini rádi budovali kláštery na kopcích a cisterciáci v údolích (tyto měly svoje hospodářské dvory), žebravé řády (augustiáni, dominikáni, františkáni, minorité, klarisky) se s oblibou usazovali ve městech nebo v jejich blízkém okolí; úplně jiný typ jsou kartouzy, kde kartuziáni žili v samostatných domcích, které byly seskupeny kolem velké křížové chodby a jiné jsou i řádové hrady Německých rytířů, které sloužili také jako kláštery nebo tzv. komendy (rytíři a křižovníci), řeholní kanovníci měli kanonie (augustiáni a premonstráti), jezuité piaristé a klerikové sídlili v Kolejích, oratoriáni mají oratoria; barokní kláštery se svojí velkorysou komplexní dispozicí blížili až zámecké architektuře
#kláštera #klášteru #klášterem #kláštery #klášterů #klášterům #klášterech #klášterní #klášterního #klášternímu #klášterním #klášterními #klášterních
KLENÁK
kámen klínového tvaru, jednotlivé kameny tvoří klenební oblouk, hlavní (závěrný) klenák je ve vrcholu a středu oblouku a sebou jej uzavírá, většinou je větší a mnohdy velmi zdobený nesoucí informaci o stavbě (v gotickém oblouku je to svorník), později bývají často jen vyznačené v omítce
#klenáku #klenákem #klenáky #klenáků #klenákům #klenácích
KLENBA
zakřivený strop nad místností vytvořený ze dřeva, kamene, cihel, betonu, skla, kovu, její svislé a šikmé tlaky zachycují opěry; jsou tedy dva typy zavřená klenba, která musí ležet na zdi a otevřená, stojící jen na bodech (pilířích nebo sloupech)
valená – její průřez tvoří půlkruh nebo kruhová úseč, může však být i zalomená; skládá se z dvou kápí (tzv. prsa klenby) majících čelní oblouky a dvou bočnic na obou opěrných stranách, tlak do celé stěny, tlak kápě působí jen v rozích stěny
stoupající valená – má stoupající vrcholnice, probíhá kolmo k ose hlavní klenby a protnutím vzniká luneta (vlastně průnik dvou valených kleneb nestejné výšky)
křížová klenba – průnik dvou valených kleneb stejné výšky, skládá se ze čtyř valených kápí (klenebních polí) oddělených od sebe hranami, svislý tlak zachycují podpory, šikmé opěrné zdi nebo opěrné pilíře
žebrová křížová – má místo hran žebra, která přenášejí zatížení na pilíře, mezi jednotlivými klenebními poli probíhají klenební pasy, zesilující oblouky kolmé k ose klenby a vymezující klenební pole (travé)
převýšená křížová – klenba, jejíž kápě mírně stoupají, takže vrcholový bod klenby leží výš než vrchol podélného a příčného pasu
složitější systém žeber tvoří klenební obrazce, a tak vznikají hvězdicovité, vějířovitý, síťové (typ síťové je sklípková, jež vytváří duté prostory mezi hranami) a kroužené klenby, která je zakřivena už ve svém půdorysu
klášterní klenba – se skládá ze 4 a více kápí jedné valené klenby, zatěžuje stěny na všech stranách, často bývá nad polygonálním půdorysem
necková klenba – vzniká jako valená klenba se zaklenutými konci nebo jako klášterní klenba s vloženou valenou částí
zrcadlová klenba – je vlastně necková nebo křížová klenba s odříznutou horní částí, horní plochá obdélníkovitá či eliptická plocha se nazývá zrcadlo; tento typ klenby může bývá často jen imitován (bednění na konstrukci, rákos a omítka)
Placky česká nebo pruská – jsou zvláštní zavřené klenby s menším vzepětím
přečnělková klenba – je vytvořená z přečnívajících kamenných vrstev
#klenby #klenbě #klenbu #klenbou #kleneb #klenbám #klenbách #klenbami #klenbový #klenbová #klenbové #klenbového #klenbovému #klenbovém #klenbovým #klenbových #klenbovými #klenbovou #klenební #klenebního #klenebnímu #klenebním #klenebními #klenebních
KNĚŽIŠTĚ
část kostela, kde je umístěn hlavní oltář a od lodi bývá oddělen triumfálním obloukem) viz chór
#kněžišti #kněžištěm #kněžišť #kněžištím #kněžištích #kněžištěmi
KOLONÁDA
neklenuté sloupořadí (s vodorovným kladím/architrávem) na rozdíl od arkády
#kolonády #kolonádě #kolonádu #kolonádou #kolonád #kolonádám #kolonádách #kolonádami #kolonádní #kolonádně #kolonádový #kolonádová #kolonádové #kolonádového #kolonádovému #kolonádovým #kolonádových #kolonádovými #kolonádovou #kolonádními #kolonádních #kolo
KOLUMBÁRIUM
(lat. columba – holub)
není to holubník, ale hrobka s nikami (připomíná holubník), v nichž jsou ostatky pohřbených nebo urny (od raně křesťanských dob do dnes)
#kolimbária #kolimbáriu #kolimbáriem #kolimbárií #kolimbárím #kolimbáriích #kolimbárii
KOMNATA
vytápěný obytný prostor, také místnost žen na hradu
#komnaty #komnatě #komnatu #komnatou #komnat #komnatách #komnatám #komnatami
KONCHA
čtvrtkulová (v půdorysu půlkruhová) klenba niky nebo apsidy, přesněji její půlkupolová kalota, bývá dekorativně zdobena mušlí
#konchy #konše #konchu #konchou #konch #konchám #konchách #konchami #konchový #konchová #konchové #konchového #konchovému #konchovém #konchovým #konchovými #konchových #konchovou
KONKÁVNÍ
vydutý, vyhloubený
#konkávního #konkávnímu #konkávních #konkávními #konkávním #konkávně
KONVEXNÍ
vypouklý
#konvexního #konvexnímu #konvexním #konvexních #konvexními #konvexně
KONZOLA
ze zdi vystupující nosný článek podpírající balkony, sochy, trámy, žebra, přípory; podle základního tvaru najdeme kružbové, římsové, jehlancovité nebo antropomorfní bývá často ornamentálně, florálně zdobená i s groteskními figurami (u hrázděných staveb se nazývá závěrník) nese-li sloup je to ankona
#konzoly #konzole #konzolu #konzolou #konzol #konzolám #konzolách #konzolami
KORUNA ZDIVA
horní zakončení zdi staveb (mluví se také o korunní římse), u rozpadajícího se zdiva na zříceninách
#koruny zdiva #koruně zdiva #korunu zdiva #korunou zdiva #korun zdiva #korunám zdiva #korunách zdiva #korunami zdiva
KOŘENICE
bryerové dřevo – z kořenů tvrdých dřevin, které vytvářejí neobvyklou fládrovou strukturu (očka a kolem nich se kroutí léta); efektní dýha v intarziích nebo se masiv používá na dýmky
#kořenici #kořenicí #kořenic #kořenicím #kořenicích #kořenicemi #kořenicový #kořenicová #kořenicové #kořenicově #kořenicového #kořenicovému #kořenicovém #kořenicovým #kořenicových #kořenicovými #kořenicovou
KOSTNICE
(lat. os – kost) - též ossarium
prostor, kde jsou uloženy kosti z rozrušených hrobů (někdy protějšek márnice na hřbitově nebo součást karneru) někdy samostatná stavba, kde jsou kosti ornamentálně navršeny (tvoří zdi, klenby, atd.) jako symbol Vanitas - marnost
#kostnici #kostnicí #kostnic #kostnicím #kostnicích #kostnicemi #ossaria #ossariu #ossariem #ossarií #ossariím #ossariích #ossarii
KRAB
žabka
gotický ornamentální prvek umisťovaný na okraje štítů, hranu fiál, opěrných oblouků, vimperků; původně to byl tvar bobule nebo poupěte a rozvíjel se až ve zprohýbaný plazivý list; ve starší literatuře zvaný žabka
#kraba #krabu #krabem #kraby #krabů #krabům #krabech #žabce #žabku #žabkou #žabky #žabek #žabkám #žabkách #žabkami
KRAKOREC
ze zdi vystupující nosný článek, mohutnější než konzola, podpírající arkýře, balkony, prevety, vysazená patra nebo pavlače; původně se skládal ze zakulacených hranolů kamene, postupně byl více zdoben a nakonec byly jen kašírované nad koncem traverzy
#krakorce #krakorci #krakorcem #krakorce #krakorců #krakorcům #krakorcích #krakorci #krakorcový #krakorcová #krakorcové #krakorcově #krakorcového #krakorcovému #krakorcových #krakorcovým #krakorcovými #krakorcovou
KRČEK
zúžené spojení bastionu s hradbou
#krčku #krčkem #krčky #krčků #krčkům #krčcích
KRENELOVÁNÍ
ozdobné zmenšeniny částí opevnění umístěné na štítech, korunách zdí, atd. v renesanci a romantismu nebo historizujících slozích
#kernelováním #kernelováních #kernelováními #kernelovaně #kernelovaný #kernelovaná #kernelované #kernelovaného #kernelovanému #kernelovaném #kernelovaným #kernelovaných #kernelovanými #kernelovanou
KROKEV
silný trám krovu nesoucí střešní krytinu
#krokve #krokvi #krokví #krokvím #krokvích #krokvemi #krokvový #krokvová #krokvové #krokvového #krokvovému #krokvovém #krokvovým #krokvovými #krokvových #krokvovou
KRUCHTA
hudební dvůr – tribuna (někdy dvoupatrová) nebo empora v kostele, kde byly umístěny varhany, sbor a hudebníci; nejčastěji umístěna na západní stěně někdy podél stěny boční lodi
#kruchty #kruchtě #kruchtu #kruchtou #krucht #kruchtám #kruchtách #kruchtami #kruchtový #kruchtová #kruchtové #kruchtového #kruchtovému #kruchtovém #kruchtovým #kruchtovými #kruchtových #kruchtovou
KRUŽBA
architektonický ornament ze základních geometrických tvarů kruhu (laloky, plaménky, listy, plástu, ad.; kamenné pruty člení okna, rozety, štíty, konzoly, zábradlí, atd.; slepá kružba je umístěna na plné stěně; závojová kružba je samostatně stojící kružba před stěnou nebo nikou; vzniká též kružbový nos, což je výčnělek a zakončení kružby
#kružby #kružbě #kružbu #kružbou #kružeb #kružbám #kružbách #kružbami #kružbový #kružbová #kružbové #kružbově #kružbového #kružbovému #kružbovém #kružbovým #kružbových #kružbovou #kružbovými
KRYPTA
podzemní nebo polopodzemní prostor pod chórem, bývá zaklenut na sloupy nebo pilíře, původně to bylo místo k uchování relikvií, později se používal k pohřbívání klíčových osobností; je několik typů, prstencová s půlkruhovým půdorysem, štolová z křížících se štol nebo halová trojlodní klenba na sloupech nebo pilířích
#krypty #kryptě #kryptu #kryptou #krypt #kryptách #kryptám #kryptami #kryptový #kryptová #kryptové #kryptového #kryptovému #kryptovém #kryptovým #kryptových #kryptovými #kryptovou
KRYPTOGRAM
nápis se skrytým významem, skrytým údajem složeným z některých písmen textu nebo jen samostatně stojících písmen ve znaku, skrývají jméno donátora, významného opata kláštera, atd.; někdy pomáhá datovat vznik památky a např. správní rozsah zmiňovaného opata a jeho stavební činnosti
#kryptogramu #kryptogramem #kryptogramy #kryptogramů #kryptogramům #kryptogramech #kryptogramový #kryptogramová #kryptogramové #kryptogramového #kryptogramovému #kryptogramovém #kryptogramovým #kryptogramových #kryptogramovými #kryptogramovou
KŘÍDLO
budova svírající s hlavní částí stavby nějaký úhel nebo taková, které je minimálně o dvě okenní osy nižší
nebo dolů se rozšiřující část štítu (barokní volutové křídlo), u kostela může být i opěrným systémem
neb postranní část oltáře
#křídla #křídlu #křídlem #křídel #křídlům #křídlech #křídly
KŘÍŽ
symbolický nebo zdobný prvek objevující se od nejstarších kultur, v křesťanství je to symbol utrpení (Ježíše Krista); krucifix (lat.crux – kříž, utrpení) – zobrazení ukřižovaného Krista na kříži stojícího na suppedaneu, s nápisem INRI nebo lebkou s hnátem
rozlišujeme mnoho typů křížů: řecký (často používán jako půdorys hlavně byzantských chrámů), latinský (převládající půdorys křesťanských chrámů), antoninský/egyptský (často pro lotry na Kalvárii), petrský (sv.Petr byl ukřižován vzhůru nohama), ondřejský (na takovém byl ukřižován apoštol Ondřej), vidilicovitý, lotrinský, závěsný (původně egyptský symbol života), papežský (tři břevna odpovídají kněžskému, učitelskému a pastýřskému úřadu), konstantinský (Kristův monogram z řeckých písmen x=ch p=r), ruský (šikmé břevno je asi symbol suppedanea), opakovaný (konce ramen tvoří další kříže), berlový, kotvový, jetelový, maltézský, stromový, větvový
#kříže #kříži #křížem #křížů #křížům #křížích
KŘÍŽENÍ
čtvercový nebo obdélný prostor křížení střední a příčné lodi
#křížením #kříženích #křížením #kříženími
KŘÍŽOVÁ CESTA
znázornění Kristova utrpení od odsouzení Pilátem až po uložení do hrobu ve 14-ti zastaveních; obrazech či reliéfech v kostele nebo 14 samostatných kapliček v přírodě (většinou na cestě k poutnímu kostelu nebo je zakončená kaplí Božího hrobu (Jeruzalémská) je-li na kopci je výstup po cestě jako výstup na kalvárii)
#křížové cesty #křížové cestě #křížovou cestu #křížovou cestou #křížových cest #křížovým cestám #křížových cestách #křížovými cestami
KŘÍŽOVÁ CHODBA
ambit, kvadratura
klenutá chodba v klášterech obklopující rajskou zahradu, k němu je otevřená arkádami, v severnějších zemích jako u nás zasklenými; v baroku bývá ambit kolem poutního kostela, má již různé půdorysy, bývá tam umístěna křížová cesta a nejen v rozích bývají kaple
#křížové chodby #křížové chodbě #křížovou chodbu #křížovou chodbou #křížových chodeb #křížovým chodbám #křížových chodbách #křížovými chodbami
KŘTITELNICE
od 11.stol kamenná, dřevěná nebo kovová nádoba s křtící vodou, která nahradila raně křesťanské babtistérium, většinou zdobena biblickými tématy souvisejícími s křtem a vodou (Jan Křtitel křtí Ježíše Krista v Jordánu), nejprve jako mísa na noze, v renesanci převažuje kovová na třech nožkách s mísou podobnou obrácenému zvonu s poklopem, v baroku bývala na poklopu soška Jana Křtitele
#křtitelnici #křtitelnicí #křtitelnic #křtitelnicím #křtitelnicích #křtitelnicemi
KUPOLE
kopule
pravidelné zaklenutí kruhových čtyř nebo více úhelníkových prostorů, přechod od polygonálních půdorysů k zaobleným umožnily cípy nebo pandantivy, které tvoří sférické trojúhelníky, ale odlišují se svým použitím: kupole na cípech vzniká pokud pateční kružnice opisuje čtvercový půdorys zvnějšku, tvoří polokouli se svisle odříznutými stranami, kupole na pandantivech vzniká naopak, když je pateční kruh vepsán do půdorysu hranaté spodní části a pandantivy se stávají samostatnými konstrukčními prvky, další je kupole na trompech má horní rohy čtyřboké spodní části stavby přemostěny tzv. trompy, dutými polokužely a převedeny do oktogonu, na něm již stojí kápě osmidílné klášterní klenby nebo pateční kruh kruhové kupole; vrcholem kupole bývá velmi často tambur (buben), který může být prolomen okny; v některých případech končí kupole kruhovým otvorem okem (jehož prstenec někdy staticky uzavírá celou kupoli) nebo prolamovanou nástavbou – lucernou; dvouplášťové kupole (i troj plášťové) s vnitřní prostorovou a venkovní ochranou částí, tato kupole umožňuje větší rozměry, větší převýšení a stavbu bez lešení, staví se v pasech které se navzájem drží (poprvé použil F. Brunelleschi pro stavbu Florentského dómu, kupole měla průměr 42m a výšku 56m); další typy jsou česká placka, zploštěná kupole, polokupole (kalota), hrotitá kupole, skládaná kupole, žebrová kupole, kazetová kupole, kupole s amforovou klenbou, je dutá kupole pro její odlehčení jsou do pláště vkládány konické hliněné tvarovky (amfory)
#kupoli #kupolí #kupolím #kupolích #kupolemi #kopuli #kopulí #kopulím #kopulích #kopulemi #kupolový #kupolová #kupolové #kupolového #kupolovému #kupolovém #kupolovým #kupolových #kupolovými #kupolovou #kopulový #kopulová #kopulové #kopulového #kopulovému #
KURTINA
kurtena
část hradební zdi mezi dvěma sousedními baštami,věžemi nebo bastiony, její délka závisela na dostřelu zbraně
#kurteny #kurteně #kurtenu #kurtenou #kurten #kurtenám #kurtenách #kurtenami #kurtiny #kurtině #kurtinu #kurtinou #kurtin #kurtinám #kurtinách #kurtinami #kurtinový #kurtinová #kurtinové #kurtinového #kurtinovému #kurtinovém #kurtinovým #kurtinových #kurti
KUŽELKA
sloupek, z kterých se skládá zábradlí (balustráda), mají různé nejen kuželkovité tvary, jsou dřevěné, kamenné nebo jen malbou či sgraffitem naznačené
#kuželky #kuželce #kuželku #kuželkou #kuželek #kuželkám #kuželkách #kuželkami
KVÁDROVÉ ZDIVO
zdivo tvořené velkými opracovanými kvádry kamene (patrné důlky sloužili pro uchycení nůžkovitých kleští na laně, kterými byly zvedány a skládány)
#kvádrového zdiva #kvádrovému zdivu #kvádrovém zdivu #kvádrovým zdivem #kvádrová zdiva #kvádrových zdiv #kvádrovým zdivům #kvádrových zdivech #kvádrovými zdivy
KVAŠ
částečně krycí vodou ředitelné barvy, včetně bílé, pojivo arabská guma
#kvaše #kvaši #kvašem #kvaše #kvaší #kvaším #kvašům #kvašů #kvaších
KYTKA
ornamentální zakončení gotických fiál, vimperků a věží; nejčastěji čtveřice listů, z jejíhož středu vyrůstá poupě
#kytky #kytce #kytku #kytkou #kytek #kytkám #kytkách #kytkami
LABYRINT
geometrický obrazec ze světlých a tmavých kamenů v podlaze některých gotických katedrál (tudy se posunovali klečící věřící od kraje ke středu na znamení pokání)
- labyrint se slepými odbočkami vznikl až v manýrismu např. zahradní labyrinty
#labyrintu #labyrintem #labyrinty #labyrintů #labyrintům #labyrintech
LAKOVÁ MALBA
roztok pryskyřičných pojiv (kalafuna, kopál, syntetické pryskyřice) a oleje (olejového laku) v terpentýnovém oleji nebo náhradních látkách, schne podobně jako olejová barva; technika pochází z Číny a používá se asi od 1.tisíciletí před Kristem, v Evropě až od 17.století
#lakové barvy #lakové barvě #lakovou barvu #lakovou barvou #lakových barev #lakovým barvám #lakových barvách #lakovými barvami
LALOK
díl gotické kružby, podle souvisejících kruhových oblouků vzniká troj- čtyř- a více lalok
#laloku #lalokem #laloky #laloků #lalocích #lalokům
LAMBREKÝN
původně pokrývka na prsou koně s obloukovitým zakončením a střapci; z toho vnikl různě rozvinutý ornamentální prvek, který tuto látku připomíná
#lambrekýnu #lambrekýnem #lambrekýny #lambrekýnů #lambrekýnům #lambrekýnech #lambrekýnový #lambrekýnová #lambrekýnové #lambrekýnového #lambrekýnovému #lambrekýnovém #lambrekýnovým #lambrekýnových #lambrekýnovými #lambrekýnovou
LAPIDÁRIUM
(lat. lapis – kámen)
sbírka originálů kamenných soch, které byly nahrazených kopii pro jejich vzácnost, a aby je kyselé deště definitivně nesmyly) nebo náhrobků a architektonických prvků
#lapidária #lapidáriu #lapidáriem #lapidárií #lapidáriím #lapidáriích #lapidárii
LATRÁN
(lat. latus – bok)
typ ulice u boku hradu, kterou tvoří domky řemeslníků a hradní čeledi
#latránu #latránem #latrány #latránů #latránům #latránech
LAVABO
(lat. lavare – mýt)
liturgické umyvadlo, většinou v podobě niky na jižní straně chóru (s odtokem do jímky-sacraria, protože voda k mytí liturgických nádob se nesmí dostat do stoky)
#lavaba #lavabu #lavabem #lavab #lavabům #lavabech #lavaby
LAVATORIUM
(lat. lavatio – mytí)
prostor ve středověkém klášteře s kašnou nebo kamenným korytem určený k umývání, většinou u křížové chodby
#lavatoria #lavatoriu #lavatoriem #lavatorií #lavatoriím #lavatoriích #lavatorii
LETOHRÁDEK
zámečku podobná stavba v parku nebo oboře, určená na krátký pobyt, občerstvení a odpočinek např. při lovu
#letohrádku #letohrádkem #letohrádky #letohrádků #letohrádkům #letohrádkách #letohrádcích
LETTNER
(lat. lectionarium – čtecí pult)
dělící stěna mezi vedlejší chórem a střední lodí, má několik průchodů a tribunu se zábradlím, kde se nacházel čtecí pult pro předčítání evangelia a epištol, po středověku byly většinou odstraněny, protože odváděly pozornost od mše svaté
#lettneru #lettner #lettnerem #lettnery #lettnerů #lettnerům #lettnerech
LICÍ ARKÝŘ
podsebití nebo směrem dolů otevřený arkýř na vnější straně hradby nebo věže většinou nad bránou, při napadení se tudy lila horká smůla nebo olej
#licího arkýře #licímu arkýři #licím arkýři #licím arkýřem #licí arkýře #licích arkýřů #licím arkýřům #licích arkýřích #licími arkýři
LILIE
ornamentální zakončovací článek v podobě většinou obrácené zploštělé heraldické lilie nebo zdobí šperky například Svatováclavskou korunu (zde samozřejmě směrem vzhůru)
#lilii #lilií #liliím #liliích #liliemi #liliový #liliová #liliové #liliového #liliovému #liliových #liliovým #liliovými #liliovou
LISTOVEC
ornament ze stále za sebou jdoucích stylizovaných listů (někdy dvoulistů)
#listovce #listovci #listovec #listovcem #listovců #listovcům #listovcích
LIZÉNA
svislý pruh zdiva podobný pilastru, bez patky a hlavice, se sousedními lizénami je často propojena obloučkovými vlysy (románské),někdy rustikované, sdružené nebo vytvářející lizénové rámy, převážně členící někdy podpůrná funkce
#lizény #lizéně #lizénu #lizénou #lizén #lizénám #lizénách #lizénami #lizénový #lizénová #lizénové #lizénového #lizénovému #lizénovém #lizénovým #lizénových #lizénovými #lizénovou #lizénově
LOĎ CHRÁMOVÁ
prostor mezi vchodem a chórem směřující od západu k východu (oltáři) viz bazilika
#chrámové lodi #chrámovou loď #chrámovou lodí #chrámové lodi #chrámových lodí #chrámovým lodím #chrámových lodích #chrámovými loděmi
LODŽIE
podloubí nebo galerie nebo otevřená arkádová hala/chodby nebo otevřený prostor v horním podlaží, který končí v líci zdiva
#lodžii #lodžií #lodžiích #lodžiím #lodžiemi #lodžiový #lodžiová #lodžiové #lodžiového #lodžiovému #lodžiovém #lodžiovým #lodžiovými #lodžiových #lodžiovou #lodžiově
LOCH
u dvoupodlažních sklepů jeho spodní často do skály vtesaná část nebo její slepé rameno
#lochu #lochem #lochy #lochů #lochům #lochách #loších
LOMENICE
štít lidového stavení z různě skládaných prken, jejichž spoje chrání někdy velmi bohatě vyřezávané nebo malované lišty, vyskládávají motivy sluncí, náznaky galerií nebo vložených pavlačí, stříška pod lomenicí se nazývá pololomenice, užší je obháňka, boční přesahy se jmenují okřídlí bývají bohatě vymalované a je-li s kabřincem nese záklopové prkénko většinou dataci stavby
#lomenici #lomenicí #lomenicím #lomenicích #lomenicemi #lomenicový #lomenicová #lomenicové #lomenicově #lomenicového #lomenicovému #lomenicovém #lomenicovým #lomenicových #lomenicovými #lomenicovou
LORETA
napříč průchozí hranolovitá kaple napodobující do detailů svatou chýši (v italském Loretu, kam ji prý přenesli andělé z Nazaretu, kde v ní pobývala Panna Marie), někdy se stavěli v interiérech kostelů někdy na volném prostranství obklopeným ambitem
#lorety #loretě #loretu #loretou #loret #loretám #loretách #loretami #loretový #loretová #loretové #loretového #loretovému #loretovou #loretovém #loretovým #loretovými #loretových
LUCERNA
věžičkovitý útvar nad střechou nebo zakončující kupoli (přívod světla, statické závaží) nebo malá věžička na rotundách, kde býval umístěn zvonek, ale nebývala spojena s prostorem svatyně nebo část cibulovité helmice věže opatřená otvory (také většinou pro zvony)
#lucerny #lucerně #lucernu #lucernou #luceren #lucernám #lucernách #lucernami #lucernový #lucernová #lucernové #lucernově #lucernového #lucernovému #lucernovém #lucernovým #lucernových #lucernovými #lucernovou
LUNETA
je to průnik menší valené klenby s větší klenbou nebo plochou zdi s lunetovou římsou nebo u slepých arkád, bývají v ní okna přivádějící specifické světlo nebo bohaté malby; také obloukové pole nade dveřmi a okny
#lunety #lunetě #lunetou #lunet #lunetám #lunetách #lunetami #lunetový #lunetová #lunetové #lunetově #lunetového #lunetovému #lunetovém #lunetovým #lunetových #lunetovými #lunetovou
MAJOLIKA
fajáns
italský název pro fajáns, keramika z jemné plavené hlíny s bílou většinou cíničitoolovnatou polevou - (ostrov Mallorka)
#majoliky #majoliku #majolice #majolikou #majolik #majolikám #majolikách #majolikami #majolikový #majoliková #majolikové #majolikově #majolikového #majolikovému #majolikovém #majolikovým #majolikových #majolikovými #majolikovou
MAKOVICE
také knoflík
zakončení hrotnice věže v podobě měděné nebo pozlacené duté koule nebo elipsoidu, ve kterých byly uschovány záznamy o stavbě, dataci a opravách; na lidových stavbách bývají dřevěné
#makovici #makovicí #makovicím #makovicích #makovicemi #makovicový #makovicová #makovicové #makovicově #makovicového #makovicovému #makovicovém #makovicovým #makovicových #makovicovými #makovicovou
MANDORLA
aureola
svatozář ve tvaru mandle nebo oka na výšku kolem postavy Krista nebo Panny Marie
#mandorly #mandorle #mandorlu #mandorlou #mandorel #mandorlím #mandorlích #mandorlemi #mandorlový #mandorlová #mandorlové #mandorlového #mandorlovému #mandorlovém #mandorlovým #mandorlových #mandorlovými #mandorlovou
MANSARDA
podle fr.arch. J.H.Mansarta z 17. století - šikmá podkrovní místnost vzniklá díky specifickému dvojitému zešikmení střechy
#mansardy #mansardě #mansardou #mansard #mansardám #mansardách #mansardami #mansardový #mansardová #mansardové #mansardově #mansardového #mansardovému #mansardovém #mansardovým #mansardových #mansardovými #mansardovou
MANÝRISMUS
nesprávně pojímané napodobování určitého slohu nebo uměleckého díla, mnohdy virtuozně zvládá formální a technické prostředky, ale bez vnitřní vazby na jeho myšlenkové základy (popře princip, ze kterého jednotlivé prvky vzešly), jejich opakováním se stane jen návykem – manýrou; označení pro období pozdní renesance před nástupem baroka
#manýrismu #manýrismem #manýrismy #manýrismů #manýrismům #manýrismech #manýrismi #manýristický #manýristická #manýristické #manýristicky #manýristického #manýristickému #manýristickém #manýristickým #manýristických #manýristickými #manýristickou
MARKETERIE
vykládání nábytku různobarevnými exotickými dřevinami v kombinaci s cínem, mosazí, slonovinou (kostí), želvovinou, perletí, někdy doplněné gravírováním (jemná rytina) ; technika vzniklá ve Francii na dvoře Ludvíka XVI. (Charles André Boulle)
#marketerii #marketerií #marketeriím #marketeriích #marketeriemi #marketeriovaný #marketeriovaná #marketeriované #marketeriovaného #marketeriovanému #marketeriovaném #marketeriovaným #marketeriovaných #marketeriovanými #marketeriovanou
MARKÝZA
dekorativní stříška nad vchodovými dveřmi (někdy nad balkónem nebo oknem), konstrukce stříšky ze železa nebo dřeva bývá na ozdobných vzpěrách, různé tvary střech (pultové, sedlové nebo oble vyklenuté)
#markýzi #markýze #markýzu #markýzou #markýzy #markýz #markýzám #markýzách #markýzami #markýzový #markýzová #markýzové #markýzově #markýzového #markýzovému #markýzovém #markýzovým #markýzových #markýzovými #markýzovou
MASKARON
dekorativní reliéfní prvek s podobou lidské tváře v architektuře i sochařství, později doplňován a propojován s ornamentálními prvky; např. gotické konzoly, barokní hlavní klenáky portálů a od baroka bohatá řezbářská výzdoba oltářů, rámů a nábytku, dále velmi oblíbený v secesi (štuky, šperky, architektura, nábytek, atd.)
#maskaronu #maskaronem #maskarony #maskaronů #maskaronům #maskaronech #maskaronový #maskaronová #maskaronové #maskaronového #maskaronovému #maskaronovém #maskaronovým #maskaronových #maskaronovými #maskaronovou
MAŠIKULI
Machicoulis
licí otvory v bojovém ochozu hradu
#mašikulí #mašikulím #mašikule #mašikulích #mašikuliemi
MAURESKA
je to ornamentální stylizace převážně rostlin podle maurských (islámských) vzorů (jako arabeska)
#mauresky #mauresku #mauresce #maureskou #mauresek #maureskám #maureskách #maureskami
MAUZOLEUM
hrobka v podobě samostatné budovy s vnitřním prostorem, výjimečně název pro velmi honosnou hrobku (název odvozen od hrobky vládce Mausóla v Halikarnasu (7 divů světa))
#mauzolea #mauzoleu #mauzoleem #mauzoleí #mauzoleím #mauzoleích #mauzolei
MÁZHAUS
velká síň, palác
Hlavní místnost většinou v přízemí, případně v patře gotického a renesančního měšťanského domu, z níž se vcházelo do ostatních místností. V mázhausu provozoval majitel obchod, řemeslo atp.
#mázhaus #mázhausu #mázhausem #mázhausy #mázhausů #mázhausům #mázhausech #mázhauz #mázhauzu #mázhauzem #mázhauzy #mázhauzů #mázhauzům #mázhauzech
MEANDR
ozdobný pásový ornament, úzký proužek po stejné vzdálenosti se stejně opakujících pravoúhlých zalamování s různou složitostí zákrut, později se různě stylizoval, nejznámější je mořská vlna; byl pojmenován podle řeky Maiandros v Malé Asii
#meandru #meandrem #meandry #meandrů #meandrům #meandrech #meandrový #meandrová #meandrové #meandrově #meandrového #meandrovému #meandrovém #meandrovým #meandrovou #meandrových #meandrovými
MEDAILON
obraz nebo reliéf v kruhovém nebo eliptickém rámu většinou s portrétem z profilu nebo poloprofilu
#medailonu #medailonem #medailony #medailonů #medailonům #medailonech #medailonový #medailonová #medailonové #medailonově #medailonového #medailonovému #medailonovém #medailonovým #medailonovou #medailonových #medailonovými
MEGARON
z magaronu doby kamenné vyšel řecký chrám, označoval se tak i trůnní sál v krétsko-mykénského hradu, pak hlavní místnost řeckého domu s ohništěm a předsíní
#megaronu #megaronem #megarony #megaronů #megaronům #megaronech #megaronový #megaronová #megaronové #megaronově #megaronového #megaronovému #megaronovém #megaronovým #megaronovou #megaronových #megaronovými
MENHIR
pravěký kultovní kámen zapuštěný do země, většinou označení posvátných okrsků a nebo jako ukazatel nebeských jevů: rovnodennosti, slunovraty, atd. (což může mít blízkou souvislost), dá se považovat za první sakrální architekturu, spojení země s nebesy; od neolitu
#menhiru #menhirem #menhiry #menhirů #menhirům #menhirech #menhirový #menhirová #menhirové #menhirového #menhirovému #menhirovém #menhirovým #menhirovou #menhirových #menhirovými
MENSA
(lat.stůl)
část oltáře, oltářní deska nebo celý stůl, na ní stojí tabernákl (tabernaculum – stan, stánek) svatostánek skříňka pro uchování Nejsvětější svátosti, stipes (lat. kmen) podstavec mensy, který bývá zakrýván antependiem (ante, pendeo – před, viset) závěsem nebo deskou
#mensy #mense #mensu #mensou #mens #mensám #mensách #mensami
METOPA
deska v kladí dórského antického chrámu mezi dvěma triglyfy, většinou reliéfně zdobené
#metopy #metopě #metopu #metopou #metop #metopám #metopách #metopami #metopový #metopová #metopové #metopově #metopového #metopovému #metopovém #metopovým #metopovou #metopových #metopovými
MEZANIN
nízké polopatro nebo mezipatro nad přízemím nebo pod střechou
#mezaninu #mezaninem #mezaniny #mezaninů #mezaninům #mezaninech #mezaninový #mezaninová #mezaninové #mezaninově #mezaninového #mezaninovému #mezaninovém #mezaninovým #mezaninovou #mezaninových #mezaninovými
MÍČOVNA
samostatná budova nebo vymezený prostor (v areálu sídla šlechty nebo ve městech), kde se v renesanci provozovali míčové hry, později společenské zábavy
#míčovny #míčovně #míčovnu #míčovnou #míčoven #míčovnám #míčovnách #míčovnami
MILNÍK
sloup, hranol nebo válec u dálkové cesty s označením vzdálenosti v mílích, později tak byly označovány i rozcestníky na křižovatkách s vytesaným nápisem rozcestník
#milníku #milníkem #milníky #milníků #milníkům #milnících
MINARET
štíhlá věž mešity (islámská svatyně) odkud muezzin svolává věřící k modlitbě, bývá napodobována v romantických parcích (Lednice)
#minaretu #minaretem #minarety #minaretů #minaretům #minaretech
MISTROVSKÁ ZNAČKA
kamenická značka označující vedoucího stavitele, často vytesaná do štítu nebo na dobře viditelném místě
#mistrovské značky #mistrovské značce #mistrovskou značku #mistrovskou značkou #mistrovské značky #mistrovských značek #mistrovským značkám #mistrovských značkách #mistrovskými značkami
MLUVÍCÍ PÁSKA
v malířství ojediněle v sochařství zvlněná stuha nesoucí sdělení, postavy ji drží v rukou nebo je pod figurou, jde-li od úst je to sdělení zobrazené osoby; často jsou používané ustálené zkratky
#mluvící pásky #mluvící pásce #mluvící pásku #mluvící páskou #mluvících pásek #mluvícím páskám #mluvících páskách #mluvícími páskami
MODULOR
rozměrové řády architektury vycházející z lidského těla a zlatého řezu - používal Le Corbusier
#moduloru #modulorem #modulory #modulorů #modulorům #modulorech
MONSTRANCE
schránka na hostii (tělo Kristovo), velmi dekorativní, většinou zlacená, gotická nese architektonické prvky podobající se oltáři, barokní má od ústřední lunuly (prostoru pro hostie) paprskovitou gloriolu
#monstranci #monstrancí #monstrancím #monstrancích #monstrancemi
MOZAIKA
ornamentální nebo figurativní zobrazení skládané z drobných barevných sklíček nebo štěpů kamenů vkládaných v rovině do mokré malty, nejčastěji na stěnách, klenbách i podlahách
#mozaiky #mozaice #mozaiku #mozaikou #mozaikám #mozaikách #mozaikami #mozaikový #mozaiková #mozaikové #mozaikově #mozaikového #mozaikovému #mozaikovém #mozaikovým #mozaikovou #mozaikových #mozaikovými
MŘÍŽKA
převážně rokokový ornament kosé mříže na jejíchž křížení bývají zpravidla růžice
#mřížky #mřížce #mřížku #mřížkou #mřížek #mřížkám #mřížkách #mřížkami #mřížkový #mřížková #mřížkové #mřížkově #mřížkového #mřížkovému #mřížkovém #mřížkovým #mřížkovou #mřížkových #mřížkovými
MUŠLE
stylizovaná lastura v rokokových ornamentech, později prokrajovaná až se nesymetrickou stylizací mění v rokaj; v pozdní renesanci a raném baroku tvoří vnitřní stěnu konchy
#mušli #mušlí #mušlím #mušlích #mušlemi
NÁBĚŽNÍK
náběžní štítek
nástavec nad sloupovou hlavicí nebo nad konzolou v raně gotické architektuře nejčastěji ve tvaru komolého jehlanu
#náběžníku #náběžníkem #náběžníky #náběžníků #náběžníkům #náběžnících #náběžní #náběžního #náběžnímu #náběžním #náběžními #náběžních
NÁMĚTEK
článek krovu střechy, zmírňující její spád v patě jednotlivých krokví
#námětku #námětkem #námětky #námětků #námětkům #námětcích
NARTEX
atrium středověké baziliky, přední dvůr obklopený sloupovými síněmi nebo prostorná předsíň kostela často bohatě plasticky zdobená
#nartexu #nartexem #nartexy #nartexů #nartexům #nartexech #nartexový #nartexová #nartexové #nartexového #nartexovému #nartexovém #nartexovým #nartexovou #nartexových #nartexovými
NATURALISTICKÉ
věrné zobrazení do detailu napodobující realitu bez sebemenší stylizace
#naturalistický #naturalistická #naturalistického #naturalistickému #naturalistickém #naturalistickým #naturalistických #naturalistickými
NIKA
nejčastěji půlválcovitý výklenek s konchou
#niky #nice #niku #nikou #nik #nikách #nikám #nikami #nikový #niková #nikové #nikově #nikového #nikovému #nikovém #nikovým #nikovou #nikových #nikovými
NIMBUS
svatozář
#nimbusu #nimbusem #nimbusy #nimbusů #nimbusům #nimbusech
NOC VŠECH SVATÝCH
dušičky, heloween
Předvečer všech svatých, noc na 1. listopad, této noci jsou přisuzovány magické vlastnosti. Jinak také nazývané halloween nebo u nás Památka zesnulých - dušičky. Církev v tento den slaví podle starého pravoslavného kalendáře svatou památku divotvorce, sv. kněze Jana Kronštadtského.
#předvečer všech svatých #noci všech svatých #nocí všech svatých #dušiček #dušičkám #dušičkách #dušičkami
NOS
vybíhající konec dvou stýkajících se křivek kružby nebo ornamentu, do prostoru nebo jen reliéfně
#nosu #nosem #nosy #nosů #nosům #nosech
OBELISK
vysoký pravoúhlý kamenný pilíř zužující se směrem vzhůru a zakončený jehlancovitým hrotem, od renesance zmenšený používán jako dekor např. jako zakončení štítů, používán i v různých památnících nebo hrobkách, dají se tak označit středy některých morových sloupů, v romantických zahradách stavěny podle původních egyptský obelisků, které byly kultovními symboly (vývoj od menhirů)
#obelisku #obeliskem #obelisky #obelisků #obeliskům #obeliscích #obeliskový #obelisková #obeliskové #obeliskově #obeliskového #obeliskovému #obeliskovém #obeliskovým #obeliskových #obeliskovými #obeliskovou
OBLOUČKOVÝ VLYS
reliéfní vodorovný pás dolů otevřených obloučků, většinou pod střešní římsou
#obloučkového vlysu #obloučkovému vlysu #obloučkovém vlysu #obloučkovým vlysem #obloučkové vlysy #obloučkových vlysů #obloučkovým vlysům #obloučkových vlysech #obloučkovými vlysy
OBLOUK
zaklenutá konstrukce v otvoru ve zdi, která zachycuje zátěž a přenáší ji do podpory (sloupů, pilířů), staví se z klínových nebo pravoúhlých kamenů s klínovými spárami; podle tvarů rozdělujeme: půlkruhový, segmentový, eliptický, složený, sedlový, hrotitý tupoúhlý stlačený, hrotitý normální rovnostranný, hrotitý ostroúhlý převýšený, lancetový, trojlistý kruhový, trojlistý hrotitý, laločný, kýlový, oslí hřbet, plaménkový, drapériový, tudorský, podkovovitý, převýšený, kobylí hlava, vylehčovací (nad okny/dveřmi)
#oblouku #obloukem #oblouky #oblouků #obloukům #obloucích
OBLOUN
ozdobný prut s průřezem čtvrt, půl nebo třičtvrtě kruhu; též torus – oblá část antické patky (střídající se s výžlabky); oblounový prstenec odděluje dřík od jeho krčku (římsko-toskánský řád)
#oblounu #oblounem #oblouny #oblounů #oblounům #oblounech
OBYTNÁ VĚŽ
donjon
původně hrad typu obytné věže, krychlový nebo hranolovitý zesílený věžicemi, později již jen obytná věž (někdy totéž co bergfrit)
#obytné věže #obytné věži #obytnou věž #obytnou věží #obytných věží #obytným věžím #obytných věžích #obytnými věžemi
OKENNÍ KOŠ
kovaná okenní mříž, která je v dolní části vypouklá
#okenního koše #okennímu koši #okenním koši #okenním košem #okenní koše #okenních košů #okenním košům #okenních koších #okenními koši
OKNO
otvor ve stěně stavby určený pro osvětlení a větrání vnitřku stavby; podle slohů a typu architektury mají různé tvary i různou stavbu
#okna #oknu #oknem #oken #oknům #oknech #okny
OKO
kruhový otvor tvořící a svírající vrchol kupole, většinou na něj navazuje lucerna
#oka #oku #okem #ok #okům #okách #oky
OKTOGON
stavba s půdorysem pravidelného osmiúhelníku (v antice symbolizoval dokonalost kosmu)
#oktogonu #oktogonem #oktogony #oktogonů #oktogonům #oktogonech
OLEJOMALBA
barevné pigmenty rozpuštěné v těkavých olejích nebo benzínu, pojivem je lněný, makový nebo ořechový olej, nanáší se v průsvitných nebo kryjících vrstvách (lazura nebo pasta); technika vznikla v 15. století, nejprve se používala v deskovém malířství (na dřevě) později na plátně, dále bývá používána na lepence, mědi i nástěnných malbách na suché omítce; schne odpařováním rozpouštědel a oxidací oleje na hydroskopický linoxyn
#olejomalby #olejomalbě #olejomalbu #olejomalbou #olejomaleb #olejomalbám #olejomalbách #olejomalbami
OLTÁŘ
(lat. altare – oltář)
vyvýšené nebo jinak vymezené kultovní místo, většinou pro přinášení obětí, nejdůležitější část chrámu, posléze v křesťanských chrámech stůl pro slavení eucharistie (příjímání); podle slohů mají různé tvary i různou stavbu, základní části jsou mensa (lat.stůl) oltářní deska nebo celý stůl, na ní stojí tabernákl (tabernaculum – stan, stánek) svatostánek skříňka pro uchování Nejsvětější svátosti (monstranci s hostii a ciborium – pohár), stipes (lat. kmen) podstavec mensy, který bývá zakrýván antependiem (ante pendeo – před viset) závěsem nebo deskou, predela je nízká deska zdobená malbou nebo reliéfem mezi mensou a retabulem; retabulum (tabula - deska) také oltářní nástavec je hlavní stěna zdobená malbou či sochami kombinovanými s architektonickými prvky v gotice rozšířená o boční křídla (v podobě archy vzniká křídlový oltář), obraz uprostřed retabula je někdy označován jako oltářní list a je na něm zobrazena postava, které je oltář zasvěcen, ve středověku bylo retabulum a menza pevně spojeny od baroka se mensa postupně odděluje a dá se obejít; součástí oltáře bývá i sepulcrum (lat.hrob) – relikviář s ostatky, nad vším někdy bývá zastřešení v podobě baldachýnu zavěšené nad oltářem
podle umístění dělíme na hlavní oltář v presbyteriu a vedlejší/postranní někdy párově umístěné v bočních lodích a kaplích, oba jsou pevné a opak je zmenšený oltář přenosný v podobě stolního nebo blokového, případně je skládací (diptychon, triptychon)
podle tvaru rozlišujeme: stolní (deska a podpěry), skříňový (velký relikviář uvnitř podstavce), blokový (podstavcem je blok a mensa je předsunuta), sarkofágový (v podobě sarkofágu), zmiňovaný křídlový (z oltářní skříně s pohyblivými křídly, která se dají u některých měnit a vzniká tzv. proměnný), ciboriový volně stojící oltář většinou v centrálních kostelech, nad menzou je baldachýn nesený čtyřmi sloupy
OPĚRA
uložení oblouku, klenby a mostu sloužící ke kompenzaci svislého a šikmého tlaku
#opěry #opěře #opěru #opěrou #opěr #opěrám #opěrách #opěrami
OPĚRNÝ SYSTÉM
odlehčující skeletová konstrukce zachycující šikmé klenební tlaky při ztenčení stěn gotické převážně sakrální architektury; vnitřní opěrný systém tvoří klenební žebra zachycující tíhu kleneb, její tlak nese vnější opěrný systém složený z opěrných pilířů (opěráky), které jsou na vnější zdi kostela u rozsáhlých opěrných systémů katedrál stojí při stěně zdi hlavní i vedlejší lodi a jsou propojovány opěrnými oblouky, konstrukce bývá bohatě zdobena kraby a liliemi, opěráky bývají odstupňovány a ozdobně zakončovány fiálami, které slouží i jako závaží svádějící šikmé tlaky konstrukce směrem dolů
#opěrného systému #opěrnému systému #opěrném systému #opěrným systémem #opěrné systémy #opěrných systémů #opěrným systémům #opěrných systémech #opěrnými systémy
OPEVNĚNÍ
fortifikace
důmyslný systém staveb a terénních úprav pro ochranu před nepřítelem (detaily viz hradba)
#opevněním #opevněních #opevněními
OPYŠ
klesající zužující se konec ostrožny
#opyše #opyši #opyšem #opyše #opyší #opyším #opyších #opyšemi
ORANŽERIE
v určitém geometrickém obrazci rozprostřené květináče s různými citrusovými nebo subtropickými rostlinami, někdy byly venku, ale většinou bývaly ve sklenících, kterým se jen otvírala nebo odstraňovala okna, oranžerie byla součástí geometrie celé francouzské zahrady od dob renesančních zámků
#oranžerii #oranžerií #oranžeriím #oranžeriích #oranžeriemi
ORATOŘ
lat.oratio – modlitba
označení pro kněžský chór v klášterních kostelech nebo kostel žebravého řádu nebo soukromou domácí kapli nebo zamřížovanou či zasklenou lóži v kostele pro významné hodnostáře nebo varhanní tribunu
#oratoře #oratoři #oratoří #oratořím #oratořích #oratořemi
ORCHESTRA
jeviště v antickém divadle (řecká je kruhová, římská půlkruhová)
#orchestry #orchestře #orchestru #orchestrou #orchester #orchestrám #orchestrách #orchestrami
ORIENTACE KOSTELA
lat. oriens – východ
směr podélné osy křesťanských chrámů od západu směřují k východu, kde je oltář (vždy směr ke Svaté zemi), výjimečné jsou jen kostely zapojené ve složitém urbanistickém plánu, danou orientaci mají i synagogy a mešity
#orientaci kostela #orientací kostela #orientace kostelů #orientaci kostelů #orientací kostelů
ORNAMENT
lat. ornare – zdobit
ozdobný prvek sloužící k výzdobě objektů všeho druhu, dělíme je na okrasné (rokaj, maskaron) nebo členící (lizéna, kružba), ale často dochází k jejich prolínání; rozlišujeme základní ornamentální typy : geometrický – konstruovaný kružítkem nebo pravítkem (laločný vlis nebo meandr), rostlinný/florální/vegetativní – stylizuje tvarosloví rostlin (akant, voluta), zvířecí/zoomorfní – stylizované lví hlavy, pávy a antropomorfní/figurativní – s motivy lidské postavy (figurativní hlavice, světlonoši, atd.; souhrn okrasných prvků na jednom uměleckém objektu se nazývá dekor
#ornamentu #ornamentem #ornamenty #ornamentů #ornamentům #ornamentech
ORNAMENTIKA
souhrn všech ornamentů v rámci určitého uměleckého okruhu nebo směru
#ornamentiky #ornamentice #ornamentiku #ornamentikou #ornamentik #ornamentikám #ornamentikách #ornamentikami
OSSARIUM
kostnice
prostor, kde jsou uloženy kosti z rozrušených hrobů (někdy protějšek márnice na hřbitově nebo součást karneru) někdy samostatná stavba, kde jsou kosti ornamentálně navršeny (tvoří zdi, klenby, atd.) jako symbol Vanitas - marnost
#ossaria #ossariu #ossariem #ossarií #ossariím #ossariích #ossarii
OSTĚNÍ
architektonické orámování otvoru okna nebo dveří, nejčastěji jsou to přesně opracované kameny později dřevěné trámy; rovné ostění (špaleta) vzniká kolmým průřezem zdi, šikmé - šikmým průřezem
#ostění #ostěním #ostěních #ostěními
OSTROŽNA
protáhlý plošný terénní útvar z boků vymezený prudce klesajícím svahem, volný konec se nazývá opyš
#ostrožny #ostrožně #ostrožnu #ostrožnou #ostrožny #ostrožen #ostrožnám #ostrožnách #ostrožnami
OZUBY
vodorovný zdobný motiv, na románské architektuře zdobně tesaná římsa, v gotice a 19.století skládaný z diagonálně kladených cihel, které tvoří pilovitou strukturu
#ozubů #ozubům #ozubech
PALÁC
je hlavní obytná budova na středověkém hradě, v gotickém a renesančním domě se tak nazývá ústřední místnost (též mázhaus), z čehož vzešlo označení pro šlechtické sídlo ve městech
#paláce #paláci #palácem #paláců #palácům #palácích
PALISÁDA
obranná hradba z kůlů (svisle zaražené do země, nahoře zahrocené) nejčastěji na předním valu opevnění hradu, okolo tvrze (jako koš proplétané kůly se požívali v polních opevněních nebo na dně příkopů a nazývají se polský plot
#palisády #palisádě #palisádu #palisádou #palisád #palisádám #palisádách #palisádami #palisádový #palisádová #palisádové #palisádového #palisádovému #palisádovém #palisádovým #palisádovou #palisádových #palisádovými
PALMETA
rostlinný ornament z vějířovitě složených palmových listů v různých stylizacích, někdy spojen s lotosovým květem (anthemion)
#palmety #palmetě #palmetu #palmetou #palmet #palmetám #palmetách #palmetami #palmetový #palmetová #palmetové #palmetového #palmetovému #palmetovém #palmetovým #palmetovou #palmetových #palmetovými
PARAPET
též poprseň
spodní vodorovná odkládací plocha na vnitřní straně okna, část zdi pod oknem nebo dřevěné zábradlí ochozů, arkádových lodžií, kazatelen, mostů
#parapetu #parapetem #parapety #parapetů #parapetům #parapetech
PARAVÁN
skladatelná zástěna/plenta, nejčastěji trojdílná rámová kostra potažená látkou, kůží nebo tapetou (někdy i dřevěná intarzovaná výplň)
#paravánu #paravánem #paravány #paravánů #paravánům #paravánech
PARK
zeleň (okolo zámků a paláců, ad.) upravená dle pravidel zahradní architektury; nejčastěji rozlišujeme dva základní typy francouzský a anglický park
francouzský park je geometricky upravená zahrada (největší rozkvět právě ve Francii) většinou symetrický plán obrazců ze střižených živých plotů (tzv.bosket) a štěrkových cestiček doplňován fontánami, labyrinty, sochami či celými fontánovými sousošími na ose zahrady (někdy gloriolet, oranžerie nebo jiné pavilony), do geometrických obrazců se sazí další různobarevné květiny a někdy časově proměňují barevnost zahrady v průběhu měsíců, nejbližší rovinná část s krajkovým květinových obrazců se nazývá parter, někdy končí osa zahrady brankou do
anglického parku (z Anglie v průběhu 18.století) (též romantický/přírodní) je to kontrast symetrie francouzských zahrad, kde jsou většinou vybírané i cizokrajné dřeviny vysazovány jakoby do přirozeného rázu vegetace, často jím protékají potoky, které umožňují vznik umělých kanálů s mostky nebo jezírek a takřka nedílnou součástí bývají romantické stavby - chrámky, umělé zříceniny, nymfea, belvedery, gloriety, grotty, ermitáže (poustevna), pomníky, pramínky, selská stavení, atd. podle rozsahu a záměru
takovým předchůdcem spojující principy obou jsou tzv. italské zahrady nejbližší část u budovy tvoří slunečnou květnici (geometrické uspořádání), navazuje tzv. libosad s alejemi a pergolami a přechází ve stinný lesík, také jsou zde fontány či vodní kaskády, sochy někdy pavilonky
#parku #parkem #parky #parků #parkům #parcích
PARKÁN
v opevnění měst a hradů prostor mezi vnitřní a vnější (parkánovou) hradbou nebo hradbou a příkopem, obraná parkánová zeď byla členěna střílnami a parkánovými baštami; později přestavován jako zábavní prostor
#parkánu #parkánem #parkány #parkánů #parkánům #parkánech
PARTER
nejbližší rovinná část francouzské zahrady s geometrickým uspořádáním květinových obrazců
#parteru #parterem #partery #parterů #parterům #parterech
PÁSKOVÝ ORNAMENT
barokní ornament tvořený různě širokými páskami, které se proplétají nebo překrývají, někdy je doplňuje akant, zvonkové květy nebo jiné florální motivy, zakončení mívá volutový náběh
#páskového ornamentu #páskovému ornamentu #páskovém ornamentu #páskovým ornamentem #páskové ornamenty #páskových ornamentů #páskovým ornamentům #páskových ornamentech #páskovými ornamenty
PASTOFORIUM
původně východní místnost boční lodi, kde byly uložené mešní nástroje, přeneseno na samotně stojící nebo přístěnnou schránku na nádobu s hostiemi
#pastoforia #pastoforiu #pastoforiem #pastoforií #pastoforiím #pastoforiích #pastoforii
PATKA
dolní vodorovně profilovaná část sloupu, polosloupu, pilíře či pilastru
- vystupující opěrná deska mezi podporou (zeď, pilíř, sloup) a obloukem či klenbou
#patky #patce #patku #patkou #patky #patek #patkám #patkách #patkami
PATRONÁTNÍ LAVICE
lavice určená pro šlechtického patrona kostela a jeho rodinu, je zdobná s erbem (když není panská oratoř)
#patronátní lavici #patronátní lavicí #patronátních lavicí #patronátním lavicím #patronátních lavicích #patronátními lavicemi
PAVILON
samostatná menší zahradní stavba zcela nebo částečně otevřená (gloriolet);
nárožní pavilon – rizalit - nárožní část celku budovy předstupující před fasádou v celé výšce s vlastní střechou; zastřešená část stavby nad hlavní římsou zámku, paláce nebo domu
#pavilonu #pavilonem #pavilony #pavilonů #pavilonům #pavilonech
PENDANTIV
PANDANTIV
sférický trojúhelník, díky kterému může na čtvercovém půdoryse vzniknout kruhová klenba svojí základnou do čtverce vepsaná (viz kupole)
#pendativu #pendativem #pendativy #pendativů #pendativům #pendativech #pandativu #pandativem #pandativy #pandativů #pandativům #pandativech
PERGOLA
podloubí z pilířů nebo sloupů s otevřeným dřevěným stropem, často s popínavými rostlinami
#pergoly #pergole #pergolu #pergolou #pergoly #pergol #pergolám #pergolách #pergolami
PERSPEKTIVA
zobrazení trojrozměrného prostoru na dvourozměrné ploše, třetí rozměr hloubky je nahrazován tzv. perspektivním zkrácením (vzdálenější předměty se úměrně vzdálenosti zmenšují i zkracují); matematicky zkonstruována v renesanci, vznik iluzivních prostor (barokní otevřené stropy) iluzivní architektury
OBRÁCENÁ perspektiva u středověkých obrazů, kde zkrácení nevzniká v hloubce prostoru, ale je vztaženo k pohledu hlavní postavy, která je středem jako největší a podle důležitosti se ostatní figury zmenšují v jakémkoliv prostorovém umístění tzv. významová perspektiva (už v egyptském umění)
#perspektivy #perspektivě #perspektivu #perspektivou #perspektiv #perspektivám #perspektivách #perspektivami
PEVNOST
prostor opevněný mohutnou a důmyslnou fortifikací někdy i s předsunutým věncem příkopů a samostatných pevnůstek, u měst někdy nahrazovalo původní gotické opevnění
#pevnosti #pevností #pevnostem #pevnostech #pevnostmi
PIANO NOBILE
beletáž (z fr. belle etage- krásné patro)
podlaží s reprezentativními prostorami nejčastěji v prvním patře (renesanční paláce poté v barokních zámcích), je poznat i z venčí, jelikož bývá vyšší s velkými nebo dvěma řadami oken, je velmi dekorativní, někdy předstupuje rizalit, balkón nebo terasa se schodištěm do zahrady
PILASTR
pilíř, který vystupuje jen částí z plochy zdi, jako sloup má patku, dřík, hlavici a ostatní jako u sloupových řádů, dva pilastry u sebe se nazývají sdružené pilastry
#pilastru #pilastrem #pilastry #pilastrů #pilastrům #pilastrech
PILÍŘ
lat. pila – pilíř
svislá podpora s pravoúhlým nebo polygonálním půdorysem, může být členěn jako sloup (patka, dřík, hlavice nebo náběžník), volný pilíř je samostatně stojící; přízední, který přiléhá ke stěně; a další dělení podle průřezu jsou kruhové, křížové a svazkové, ty se skládají z okolo jádra seskupených sloupů, polo/třičtvrtě sloupů, které přecházejí v žebra
#pilíře #pilíři #pilířem #pilířů #pilířům #pilířích
PINIOVÁ ŠIŠKA
ukončující ornamentální prvek (antický symbol plodnosti)
#piniové šišky #piniové šišce #piniovou šišku #piniovou šiškou #piniové šišky #piniových šišek #piniovým šiškám #piniových šiškách #piniovými šiškami
PISCINA
název pro křtitelnici, původně bazén římských lázní
#pisciny #piscině #piscinu #piscinou #piscin #piscinám #piscinách #piscinami
PÍŠŤALA
tenká kruhová nebo eliptická trubička vkládaná do kanelur sloupů, pilířů či pilastrů
#píšťaly #píšťale #píšťalu #píšťalou #píšťal #píšťalám #píšťalách #píšťalami
PLACKA
česká nebo pruská – je zvláštní zavřená klenba s menším vzepětím
#placky #placce #placku #plackou #placek #plackách #plackami
PLAMÉNEK
flamboyant
prvek gotické kružby připomínající malý plamének nebo rybí měchýř
#plaménku #plaménkem #plaménky #plaménků #plaménkům #plaméncích
PLASTIKA
jedno z označení pro volně stojící sochu
#plastiky #plastice #plastiku #plastikou #plastik #plastikám #plastikách #plastikami
PLÁŠŤOVÁ ZEĎ
silná okružní zeď hradu nebo tvrze
#plášťové zdi #plášťovou zeď #plášťovou zdí #plášťových zdí #plášťovým zdem #plášťových zdech #plášťovými zdmi
PLETENEC
plošný, reliéfní nebo prořezávaný splétaný ornament různých vzorů, velký rozvoj v románském umění, pak v iluminacích, později renesance, rokoko, ..
#pletence #pletenci #pletencem #pletenců #pletencům #pletencích
PLINTA
řec. plintos – cihla
čtvercová nebo obdélníková deska pod patkou sloupu, pilíře, pod postamentem nebo sochou
#plinty #plintě #plintu #plintou #plint #plintám #plintách #plintami
POBÍJENÝ ORNAMENT
dvouvrstvý ornament, jehož prostorovější část je přibíjená na podklad
#pobíjeného ornamentu #pobíjenému ornamentu #pobíjeném ornamentu #pobíjeným ornamentem #pobíjené ornamenty #pobíjených ornamentů #pobíjeným ornamentům #pobíjených ornamentech #pobíjenými ornamenty
PODESTA
zvýšení podlahy v místnosti; odpočívadlo na schodišti
#podesty #podestě #podestu #podestou #podest #podestám #podestách #podestami
PODLOUBÍ
podsíň
do ulice nebo náměstí otevřená často zaklenutá arkáda, která je součástí přízemí domů, někdy i předsazené
#podloubím #podloubích #podloubími
PODPĚRA
plocha, na kterou dosedá konec nosného architektonického článku
#podpěry #podpěře #podpěru #podpěrou #podpěr #podpěrám #podpěrách #podpěrami
PODSEBITÍ
braň
obranný ochoz se střílnami na hradební zdi (baště, bráně nebo hradní věži), hrázděný, dřevěný nebo zděný, vysazený na dřevěných nebo kamenných krakorcích s otvory v podlaze, aby se dalo útočit i pod sebe obléhající nepřátele (střelbou, litím vařící vody nebo smůly, házením kamenů či klád)
#podsebitím #podsebitích #podsebitími
POLOSLOUP
přípora ve tvaru půlky průřezu sloupu přilehající ke stěně, pilíři, atd.
#polosloupu #polosloupem #polosloupy #polosloupů #polosloupům #polosloupech
POLSKÝ PLOT
jako koš proplétané svislé kůly se požívali v polních opevněních nebo na dně příkopů
#polského plotu #polskému plotu #polském plotu #polským plotem #polské ploty #polských plotů #polským plotům #polských plotech #polskými ploty
POLYGON
mnohoúhelník
#polygonu #polygonem #polygony #polygonů #polygonům #polygonech #polygonální #polygonálně #polygonálního #polygonálnímu #polygonálním #polygonálních #polygonálními
POLYCHROMIE
barevná povrchová úprava soch, architektonických článků, dekorativních předmětů
#polychromii #polychromií #polychromovaný #polychromovaná #polychromované #polychromovaně #polychromovaného #polychromovanému #polychromovaném #polychromovaným #polychromovanou #polychromovaných #polychromovanými
POMNÍK
architektonické nebo sochařské dílo připomínající určité události nebo osoby (figurální pomník, jezdecká socha, epitaf, náhrobek, archit. nebo soch. ztvárněné pamětní desky, vítězný sloup, atd.)
#pomníku #pomníkem #pomníky #pomníků #pomníkům #pomnících
POPRSEŇ
poprsnice, poprsník, parapet
část zdi pod oknem nebo dřevěné zábradlí ochozů, arkádových lodžií, kazatel, mostů; spodní vodorovná odkládací plocha na vnitřní straně okna
#poprsně #poprsni #poprsní #poprsním #poprsních #poprsněmi #poprsnici #poprsnicí #poprsnic #poprsnicím #poprsnicích #poprsnicemi #poprsníku #poprsníkem #poprsníky #poprsníků #poprsníkům #poprsnících
PORCELÁN
vypalovaná hmota z kaolínu a živce s přilnavou glazurou z podobného materiálu; malba pod polevou před druhým vypálením je velmi trvanlivá, ale omezena paletou barev (např. kobaltový cibulák) nebo malba na polevu vypálená třetím slabým výpalem, méně trvanlivá, ale bohatší barevnost
#porcelánu #porcelánem #porcelány #porcelánů #porcelánům #porcelánech
PÓROVINA
též bělina
bývá zaměňována za kameninu, je to bílá vypálená keramika bez skelné vrstvy s olověnou glazurou
#póroviny #pórovině #pórovinu #pórovinou #pórovin #pórovinám #pórovinách #pórovinami #běliny #bělině #bělinu #bělinou #bělin #bělinám #bělinách #bělinami
PORTÁL
umělecky upravený vchod, tvoří ho naddveřní překlad, tympanon a archivolta (got., rom.), dveřní pilíř, ostění dveří (rovné nebo šikmé), fronton (ren., klas.) a rámování portálu (pilíře, sloupy, plastiky), jsou různé typy např. ústupkový
#portálu #portálem #portály #portálů #portálům #portálech
PORTIKUS
předstupující část nad hlavním vchodem, s vlastní střechou nesenou sloupy nebo pilíři; otevřená sloupová hala (řecká stoa – místo pro hovory a obchod) nebo otevřená předsíň
#portiku #portikem #portiky #portiků #portikům #porticích
POSTAMENT
piedestal
sokl opěrného článku nebo sochy
#postamentu #postamentem #postamenty #postamentů #postamentům #postamentech #piedestalu #piedestalem #piedestaly #piedestalů #piedestalům #piedestalech
POTERNA
výpadní branka
tunelovitá výpadní branka v opevnění ústící uprostřed kurtiny (prostoru mezi dvěmi hradebními věžemi) do příkopu
#poterny #poterně #poternu #poternou #poteren #poternám #poternách #poternami
POUTEC
vodorovná příčka v okně (dveřích) ze dřeva nebo kamene, která jej dělí a se svislými sloupky tvoří tzv. okenní mříž
#poutce #poutci #poutcem #poutců #poutcům #poutcích
PRAMPOUCH
zděný rozpěrný oblouk mezi dvěma domy s vlastní stříškou, nejčastěji v malých uličkách
#prampouchu #prampouchem #prampouchy #prampouchů #prampouchům #prampouších
PRANÝŘ
kamenný sloup nebo kůl před radnicí nebo na náměstí, ke kterému byly připoutáváni lidé s lehčím proviněním
#pranýře #pranýři #pranýřem #pranýřů #pranýřům #pranýřích
PREJZOVÁ STŘECHA
tvoří ji prejzy, střešní tašky, jejíž spodní široké části se nazývají korýtka, leží vedle sebe a úzkou mezeru překrývá je tzv. hák; korýtko a hák vypálené v jednom kuse tvoří klášterní tašku
#prejzové střechy #prejzové střeše #prejzovou střechu #prejzovou střechou #prejzových střech #prejzovým střechám #prejzových střechách #prejzovými střechami #prejzy #prejzů #prejzům #prejzech
PRESBYTERIUM
PRESBYTÁŘ, lat. presbyter – kněz
kněžiště, prodloužený prostor hlavní lodi za křížením transeptu, nachází se tam hlavní oltář (svatostánek, křtitelnice(piscina), chórové lavice, sedile, biskupský stolec), prostor kolem hlavního oltáře bývá oddělen od hlavní lodi chórovou přepážkou
#presbyteria #presbyteriu #presbyteriem #presbyterií #presbyteriím #presbyteriích #presbytáře #presbytáři #presbytářem #presbytářů #presbytářům #presbytářích
PREVET
prevít vyserna
arkýřovitý záchod na krakorcích umístěný na vnější straně hradební zdi
#prevítu #prevítem #prevíty #prevítů #prevítům #prevítech #prevetu #prevetem #prevety #prevetů #prevetům #prevetech #vyserna #vyserny #vyserně #vysernu #vysernou #vyseren #vysernám #vysernách #vysernami
PROFÁNNÍ
světský, profánní architektura je pro běžný praktický život a ne duchovní účely
#profánního #profánnímu #profánním #profánních #profánními
PROPORČNÍ SYSTÉM
z ideálních proporcí vzniklé zákonitosti, které řídí poměr jednotlivých částí uměleckého díla, aby byl považován za harmonický
KÁNON – (řeč. normální míra) – poměr proporcí lidského těla (nejčastější míra je hlava 1:7)
ZLATÝ ŘEZ – v architektuře je to například rozdělení úsečky tak, že poměr menší části (A) k větší (B) se rovná poměru větší (B) k celku (A+B), (ustálené hodnoty poměru jsou 2:3, 3:5, 5:8, 8:13); poměr je většinou určený harmonickým cítěním a tvůrci ho nepoužívají, tak jak se všeobecně myslí
KVADRATURA – čtverec je jednotkou míry
TRIANGULACE – určení konstrukčně důležitých bodů použitím rovnostranného trojúhelníku
HARMONICKÉ PROPORCE – (Phytagoras) přenášení hudebních intervalů na proporce v architektuře (kvarta 3:4, kvinta 2:3, oktáva 1:2)
MODULOR – (Le Corbusier) rozměrové řády architektury vycházející z lidského těla a zlatého řezu
#proporčního systému #proporčnímu systému #proporčním systému #proporčním systémem #proporční systémy #proporčních systémů #proporčním systémům #proporčních systémech #proporčními systémy
PROSPEKT VARHAN
velmi dekorativně zdobená pohledová strana skříně varhan s ornamentálními a figurativními řezbami, malbou, mramorováním a kováním
#prospektu varhan #prospektem varhan #prospekty varhan #prospektů varhan #prospektům varhan #prospektech varhan #varhanní prospekt #varhanního prospektu #varhannímu prospektu #varhanním prospektem #varhanní prospekty #varhanních prospektů #varhanním prospektům #varhanních prospektech #varhanními prospekty
PROVAZEC
románský ornament stylizující spletený provaz
#provazce #provazci #provazcem #provazců #provazcům #provazcích #provazcový #provazcová #provazcové #provazcově #provazcového #provazcovému #provazcovém #provazcovým #provazcovou #provazcových #provazcovými
PRSTENEC
funkční i dekorativní prstencovitá část na dříku sloupu (půlkruhová, čočkovitá až talířovitá), prstenec většinou váže sloup ke zdi
#prstence #prstenci #prstencem #prstenců #prstencům #prstencích
PRŮČELÍ
pohledová strana stavby, u zámků může být přední i zadní průčelí, většinou odráží vnitřní členění budovy
#průčelím #průčelím #průčelích #průčelími
PRUT
úzký svislý kamenný prvek členící gotická okna
#prutu #prutem #pruty #prutů #prutům #prutech
PŘEKLAD
nadpraží
horní vodorovný ukončující prvek otvorů zdiva (dveří, oken, oblouků)
#překladu #překladem #překlady #překladů #překladům #překladech #nadpražím #nadpražích #nadpražími
PŘEPÁSÁNÍ
náběžná hranolovitá římsa v patce oblouku nebo klenby
#přepásáním #přepásáních #přepásáními
PŘETÍNÁNÍ PROFILŮ
průnik profilů nebo kružeb (rohy portálů a oken) vrcholná a pozdní gotika
PŘÍČNÝ SÁL
sál jehož příčná osa je delší než osa hlavní
#příčného sálu #příčnému sálu #příčném sále #příčným sálem #příčné sály #příčných sálů #příčným sálům #příčných sálech #příčnými sály
PŘÍKOP
vyhloubením uměle vytvořená bariéra obraného systému ztěžující přiblížení k hradbám, vykopaný příkop bývá doprovázen valem, později byly ty nevytesané v kameni vyzdívány; rozeznáváme vodní, suché (výšinné hrady) a šíjové (přetínající šíji vrcholku kopce a oddělující samotný hrad, který stojí na jejím konci)
#příkopu #příkopem #příkopy #příkopů #příkopům #příkopech
PŘÍLOŽKA
architektonický článek předstupující před pilíře, sloupy nebo stěnu (přípora, lizéna, pilastr)
#příložky #příložce #příložku #příložkou #příložek #příložkám #příložkách #příložkami
PŘÍPORA
čtvrtsloup, polosloup nebo třičtvrtěsloup, který předstupuje nosný prvek (zeď nebo pilíř), ale tíhu nenese, vzhůru přechází do žeber klenby, větší hlavní přípory jsou pod příčnými klenebními pasy a vedlejší (s menším průřezem) pod podélnými a úhlopříčnými žebry
#přípory #přípoře #příporu #příporou #přípor #příporám #příporách #příporami
PSEUDO
lat. pseudo – lživě
nepravé; pseudoslohy (pseudogotika, ...), napodobující slohy s ukončeným vývojem, též se říká neoslohy (novogotika, ...) nebo historické slohy období 19. století
PSEUDOBAZILIKA
halový kostel s převýšenou hlavní lodí, ale oproti bazilice nemá osvětlovací okna ve zdi mezi hlavní a vedlejšími loďmi
#pseudobaziliky #pseudobazilice #pseudobaziliku #pseudobazilikou #pseudobazilik #pseudobazilikám #pseudobazilikách #pseudobazilikami
PUCNA
skleněný terčík – kruhová nejčastěji nazelenalá okenní tabulka uprostřed zesílená v olověném rámu, jejich spojením vznikaly výplně převážně renesančních oken
#pucny #pucně #pucnu #pucnou #pucen #pucnám #pucnách #pucnami #pucnový #pucnová #pucnové #pucnového #pucnovému #pucnovém #pucnovým #pucnovou #pucnových #pucnovými
PUKLICE
talířovitý, kruhový nebo terčovitý ornamentální prvek, někdy je z jiného materiálu a je k architektuře dodatečně připevněn
#puklici #puklicí #puklic #puklicím #puklicích #puklicemi #puklicový #puklicová #puklicové #puklicově #puklicového #puklicovému #puklicovém #puklicovým #puklicovou #puklicových #puklicovými
PURISMUS
lat. purus – čistý
snaha o absolutní slohovou čistotu, hlavně v 19. století praktikováno na staré památky, jejichž cenný inventář z pozdějších slohů byl zničen a nahrazen šablonovitou napodobeninou původního slohu, tímto byly napáchány velké škody; ve dvacátém století to byla architektura bez prakticky nevyužitelných prvků jen funkční části
#purismu #purismem #purismy #purismů #purismům #purismech #puristický #puristická #puristické #puristicky #puristického #puristickému #puristickém #puristickým #puristickou #puristických #puristickými
PURKRABSTVÍ
sídlo správce hradu – purkrabího, samostatná budova ve velkých nebo královských hradech v blízkosti paláce
#purkrabstvím #purkrabstvím #purkrabstvích #purkrabstvími
PUTTI
it. putto – děťátko
nazí chlapečkové s křídly nebo častěji bez, nejvíce oblíbeni v baroku, při výzdobě byly umisťováni na oltářích, okolo obrazů, na varhanách (s nástroji), stěnách i stropech, většinou sledují hlavní scénu díla
#puttiho #puttimu #puttim #puttů #puttům #puttech
PYLON
chrámová brána s bočními věžemi (obdélníkový komolý jehlan) nejpoužívanější v egyptské chrámové architektuře, odtud napodobován v empíru; nosný pilíř nebo stožár vysutého mostu
#pylonu #pylonem #pylony #pylonů #pylonům #pylonech #pylonový #pylonová #pylonové #pylonově #pylonového #pylonovému #pylonovém #pylonovým #pylonovou #pylonových #pylonovými
PYRÁM
spíš místní označení pro objekty ve tvaru obelisku (rozcestníky, morové sousoší)
#pyrámu #pyrámem #pyrámy #pyrámů #pyrámům #pyrámech
RAVELIN
ravlen
samostatný článek bastionového opevnění trojúhelného nebo pětiúhelného půdorysu, je vysunutý v příkopě mezi dvěma bastiony (kurtině) bývá nižší, aby mohl být přestřelován při palbě
#ravlinu #ravlinem #ravliny #ravlinů #ravlinům #ravlinech #ravlenu #ravlenem #ravleny #ravlenů #ravlenům #ravlenech
REFEKTÁŘ
(latinsky refectorium, pocházející z reficere, tzn. obnovit)
v křesťanských klášterech nebo řeholních domech je společná jídelna mnichů. Některé kláštery, postavené v časech baroka, měly refektář letní a zimní. Refektář nesloužil pouze jako jídelna, ale také k sérii obřadů, které jídlo provázely. K modlitbám, požehnání a meditaci. Vzhledem ke shromáždění společenstva se zde řešily také některé provozní záležitosti.
#refektáře #refektářů #refektáři #refektářích #refektářům
RELIÉF
fr. relief – vypouklé dílo
druh plastiky, která má velmi omezenou hloubku od výchozí plochy (plastický obraz ;) rozeznáváme několik druhů, které jsou určeny právě hloubkovým rozměrem : nízký reliéf – minimální hloubka plastického vyobrazení určená pro čelní pohled, využívá klamů perspektivy a objemových zkratek k dojmu reálné hloubky ; vysoký nebo basreliéf – figury jsou úplně nebo jen částečně odděleny od podkladu a do pozadí přechází přes poloreliéf až k nízkému, který tvoří krajinné či architektonické pozadí (přechod mezi jednotlivými typy bývá též využíván ve výzdobě ve velkých výškách, kdy odspodu začíná nízký reliéf a vrchol většinou figury je již zcela oddělen od podkladu, pohledem zdola se plastika spojí v přirozený poměrový celek díky perspektivnímu vnímání očí)
#reliéfu #reliéfem #reliéfy #reliéfů #reliéfům #reliéfech #reliéfní #reliéfně #reliéfních #reliéfním #reliéfními
RELIKVIÁŘ
schránka na uschování ostatků světce nebo předmětů, které užíval nebo jsou spjaté s jeho mučednickou smrtí, někdy bývá prostor s relikvií za malým sklíčkem, aby byla vidět; skříňový relikviář – velice bohatě zdobená truhla zlatými nebo stříbrnými tepanými reliéfy, drahokamy, smaltem a gemami (Relikviář Svatého Maura), nebo jsou v různých tvarových podobách: kříž, dekorativní skříňka na noze, busta, ruka nebo paže, noha (část podle obsahu), kupolovitý kostelík, bohatě zdobená pokladnička nebo celá oblečená vosková figura ve skleněné rakvi, která je součástí oltáře
#relikviáře #relikviáři #relikviářem #relikviářů #relikviářům #relikviářích
RENOVACE
obnova, oprava (nápis renovatum a letopočet)
#renovaci #renovací #renovacím #renovacích #renovacami
REPLIKA
blízká nápodoba uměleckého díla, ale liší se rozměrem nebo různými detaily (kopie by měla být totožná)
#repliky #replice #repliku #replikou #replik #replikám #replikách #replikami
RESTAUROVÁNÍ
restaurátorství, restaurace
oprava památek a uměleckých děl, kdy je zajištěno zachování původního stavu, vyčištění či odstranění pozdějších úprav, konzervování proti dalšímu poškození a někdy částečně doplněno, ale zásahy restaurátora musí být viditelně odlišené
#restaurováním #restaurátorství #restaurace
REVERS
rub, spodní strana mince,... opak aversu
#revrsu #revrsem #revrsy #revrsů #revrsům #revrsech
RIZALIT
vystupující část celku budovy, předstupuje fasádu v celé výšce s vlastní střechou, zdůrazňuje střed nebo kraje – nárožní rizalit; může být polygonální i podobě části válce – cylindrický
#rizalitu #rizalitem #rizality #rizalitů #rizalitům #rizalitech #rizalitový #rizalitová #rizalitové #rizalitově #rizalitového #rizalitovému #rizalitovém #rizalitovým #rizalitovou #rizalitových #rizalitovými
ROHY
hornwerk, kornišon
předsunutý fortifikační článek v podobě dvou polobastionů a krátkou kurtinou
#hornwerk #kornišon #rohů #rohům #rozích
ROKAJ
mušlový až hřebínkovitý asymetrický ornament často prokrajovaný, používán v poslední fázi baroka a toto období dostalo podle rokaje název rokoko
#rokaje #rokaji #rokajem #rokajů #rokajům #rokajím #rokajích
RONDEL
prostor nebo stavba s kruhovým nebo oválným půdorysem; kruhový zahradní pavilon nebo část opevnění (kruhové nárožní věžice nebo sypaný nárožní bastion)
#rondelu #rondelem #rondely #rondelů #rondelům #rondelech
ROTUNDA
centrální stavba s kruhovým půdorysem, typická pro románskou architekturu, válec s kuželovitou střechou (někdy s lucernou), k němuž je připojena apsida, která je kněžištěm; rotunda v závěru chóru je kruhová i polygonální stavba v ose chóru
#rotundy #rotundě #rotundu #rotundou #rotund #rotundám #rotundách #rotundami
ROZETA
květ stylizovaný v květinový až abstraktní ornament, plošný i plastický, nejčastěji v kazetách stropů, klenbách, okolo lustrů, později jako ornament na nábytku; druhý význam je kruhové okno v jižním čele příčné lodi nebo západním průčelí kostelů, v gotice členěné kružbami
#rozety #rozetě #rozetu #rozetou #rozet #rozetám #rozetách #rozetami #rozetový #rozetová #rozetové #rozetově #rozetového #rozetovému #rozetovém #rozetovým #rozetovou #rozetových #rozetovými
ROZVILINY
ornament ze spirálovitě stáčených úponků rostlin spojených s akantovými listy a někdy květy; rámy obrazů a zrcadel nebo pásové ornamenty často plošnější a prořezávané
#rozvilin #rozvilinám #rozvilinách #rozvilinami #rozvilina #rozviliny #rozvilině #rozvilinu #rozvilinou
ŘÍMSA
vystupující vodorovný profilovaný pas členící a ukončující části architektury, může být kamenná, zděná z vyprofilovaných cihel, v omítce vytažená nebo dřevěná; mají různé formy, například lunetová římsa vznikne vkládáním lunetových výsečí do fabionové římsy (konkávní čtvrt válcové prohnutí), konzolová římsa, kterou nese hustá řada konzolek nebo oblounová římsa (u opevnění)
korunní římsa (korunová, hlavní, okapní) oddělující stěnu od střechy, renesanční hodně vystupovaly a byly bohatě členěny, chrání fasádu proti dešti
kordonová římsa (patrová, pásová) mezi podlažími často zalomená okolo výstupků ve zdi
parapetní římsa (bankálová, průběžná podokenní) zkosená římsa, která probíhá pod okny soklová římsa horní závěrový profil soklu
nadedveření (nadpražní) nadokenní římsa (návojová) přímá nebo vlnovitě zprohýbaná, další variantou jsou trojúhelníkový nebo segmentové fronton
#římsy #římse #římsu #římsou #říms #římsách #římsám #římsami #římsový #římsová #římsové #římsově #římsového #římsovému #římsovém #římsovým #římsovou #římsových #římsovými
SAKRÁLNÍ
lat. sakrarium – svatyně
označení pro náboženskou nebo duchovní svatbu (posvátný)
#sakrálních #sakrálním #sakrálními
SAKRISTIE
místnost pro uchování liturgických předmětů a oděvů s přístupem do chóru, také místo pro převlečení duchovního a ministrantů
#sakristii #sakristií #sakristiím #sakristiích #sakristiemi
SALLA TERRENA
otevřený zahradní sál v těle stavby zámku nebo samostatná stavba jednou stěnou otevřená do zahrady (většinou otevřenou stěnu tvoří tři oblouky na pilířích)
#sally terreny #salla terreně #sallu terrenu #salle terreně #sallou terrenou #salla terren #salla terrenám #salla terreny #salla terrenách #salla terrenami
SANKTUARIUM
uzavíratelný výklenek na nádobu s hostiemi na levé straně chóru, bývá velmi bohatě zdoben, takřka totéž co pastoforium
#sanktuaria #sanktuariu #sanktuariem #sanktuarií #sanktuariím #sanktuariích #sanktuarii
SANKTUSNÍK
drobná štíhlá věžička v hřebeni střechy kostela se zvonkem, kterým se zvonilo při slavných mších přímo z kostela, bývá nad presbytářem, na křížení s příčnou lodí nebo nad hlavní lodí
#sanktusníku #sanktusníkem #sanktusníky #sanktusníků #sanktusníkům #sanktusnících
SARKOFÁG
zdobená rakev z kamene, hlíny, dřeva nebo kovu ve tvaru truhly, vany nebo domu, zdobená často s zobrazením zemřelého
#sarkofágu #sarkofágem #sarkofágy #sarkofágů #sarkofágům #sarkofágech #sarkofázích
SDRUŽENÉ
jsou stavební prvky, kdy jsou dva a více stejného druhu spojené společnými články (například sdružené sloupy mají společnou patku nebo abakus, sdružené okno je spojeno společným středním sloupkem)
#sdruženého #sdruženému #sdruženém #sdruženým #sdružených #sdruženými #sdruženou #sdružená #sdružené #sdruženě
SEDILE
trojsedadlo nebo výklenek se sedadlem v jižní straně presbyteria, v němž odpočíval kněz a dva jáhni, dřevěné bylo zdobeno bohatě jako chórové lavice, kamenné byly zdobené architektonickými prvky a ty nejjednodušší s obloukovým záklenkem bývaly i v průjezdech bran, domů a radnic
SEDLOVÝ PORTÁL
portál s různě utvářenými výplněmi horních rohů (nejvíce gotika, někdy baroko a empír)
#sedlového portálu #sedlovému portálu #sedlovém portálu #sedlovým portálem #sedlové portály #sedlových portálů #sedlovým portálům #sedlových portálech #sedlovými portály
SFINGA
sfinx
figura s napůl ženským a napůl lvím tělem (Egypt) v areálech romantických parků, lemování bohatých vchodových schodišť
#sfinx #sfingy #sfinze #sfingu #sfingou #sfing #sfingám #sfingách #sfingami
SGRAFITO
lat. sgraffire – škrábat
nástěnná malba odolná povětrnostním vlivům, do různobarevných vrstev šlechtěné omítky je po posledním bílém nátěru proškrábán obrazec a podle hloubky vystupují různé barvy, u nás je nejčastější pouze dvou barevná, a je-li vrchní vrstva tmavší vzniká tzv. kontrasgrafito (obrácené), nejznámější jsou psaníčková nebo obdélníková sgrafita napodobující diamantovou nebo obdélníkovou bosáž (lineárně převedená připomíná poštovní obálku) nebo různé jiné ornamentální vzory, ale bývají touto technikou zobrazovány celé výjevy (většinou na domech), největší rozkvět přinesla renesance
#sgrafita #sgrafitu #sgrafitem #sgrafit #sgrafitům #sgrafitech #sgrafity
SCHODIŠTĚ
se skládá s ramena schodiště, což je nepřetržitá řada stupňů, může být přerušeno odpočívadlem (podestou), které rameno dělí na dvě, jsou celé schodišťové systémy (například dvojramenné protisměrné, označení pro nejběžnější schodiště v domě nebo šestiramenné se dvěma úseky společným nástupem i výstupem)
#schodišti #schodištěm #schodišť #schodištům #schodištích
SKELETOVÉ KONSTRUKCE
lat. sceletus – kostra
stavba jejíž statické síly a nosnou funkci nese konstrukce – kostra, podle materiálu vzniká několik typů, dřevěný skelet na hrázděné zdivo, kámen pro opěrný systém, ocel a železobeton (20.století), který umožňuje stavby, které by s předchozími materiály nebyly možné
#skeletových konstrukcí #skeletovým konstrukcím #skeletovými konstrukcemi #skeletová konstrukce #skeletové konstrukci #skeletovou konstrukci #skeletovou konstrukcí
SLEPÁ / SLEPÉ
jsou architektonické prvky, které mají stejný nebo upravený tvar jako jejich jmenovatel, ale postrádají jeho funkci (např.: slepá kružba, nika, průčelí, triforium, oblouk, štít)
SLOUP
opěrný stavební prvek s kruhovým, polygonálním nebo jinak profilovaným průřezem, (kámen, cihla, dřevo), skládá se z patky, dříku a hlavice a nad ní abakus, nosnou částí je dřík, může se sužovat nahoru či dolů nebo mírné vydutí (rozšíření) od jedné třetiny až k polovině výšky tzv. entazi, původně nesl kladí řeckých chrámů, později zdi nad oblouky, ale je používán i dekorativně bez nosné funkce; při větší výšce a menším průřezu se nazývá přípora; sloup může být složen z jednotlivých tamburů (bubnů) nebo je monolit (z jednoho kamene), rozeznáváme různé typy podle jednotlivých prvků: kanelovaný, krétský (dolů se zužující), přepásaný (prstence na dříku), hadovitý či zauzlený (několik tenkých stočených či zauzlených kolem sebe v jeden), zoomorfní, svazkový sloup (nikoliv pilíř), kandelábrovitý (dřík je dělen stalizovanými listy, prstenci, které jej zaškrcují, tordovaný sloup – spirálovitě zatočený
kolonáda, interkolumnium
#sloupu #sloupem #sloupy #sloupů #sloupům #sloupech
SLUNCE
paprskovitý, kruhový, oválný nebo eliptický reliéf, nejčastěji na dveřích a vratech (od empíru) nebo paprskovitě skládaná lomenice (štít lidového stavení)
#slunci #sluncem #sluncí #sluncím #sluncích
SMÍRČÍ KŘÍŽ
kamenný hrubě tesaný kříž (mnohdy nepravidelný) v polích a u cest, viníci ho museli stavět jako součást trestu - usmíření viny (někdy zobrazen vražedný nástroj, někdy letopočet
#smírčího kříže #smírčímu kříži #smírčím kříži #smírčím křížem #smírčí kříže #smírčích křížů #smírčím křížům #smírčích křížích #smírčími kříži
SOCHAŘSTVÍ
umění vytvářející trojrozměrné dílo z různých materiálů (kámen, dřevo, kovy, hlína, slonovina, vosk, dnes plastické hmoty různého chemického složení,...) základní rozdělení je plná plastika a reliéf
SOKL
lat. socculus – botka
podstavec sloupu, pilíře nebo sochy; spodní část zdiva, často oddělená soklovou římsou
#soklu #soklem #sokly #soklů #soklům #soklech
SPQO
sněm a lid olomoucký, tuto zkratku má Olomouc ve znaku
SPQR
zkratka latinského Senatus Populus Que Romanum – senát a lid římský, objevuje se na praporcích legii v křížové cestě
STAVEBNÍ ČÁRA
mezní čára stavebního plánu, kam může budoucí stavba zasahovat do ulice nebo náměstí
#stavební čáry #stavební čáře #stavební čáru #stavební čárou #stavebních čar #stavebním čarám #stavebních čarách #stavebními čarami
STÉLA
deska s nápisy, ornamenty nebo zobrazení popisovaného (jako náhrobek nebo votivní dar)
#stély #stéle #stélu #stélou #stél #stélám #stélách #stélami
STOA
sloupová síň s uzavřenou zadní stěnou (jedno i dvoupodlažní)
#stoi #stou #stoe #stoou #stoí #stoím #stoích #stoami
STRÁŽNÍ VÍŽKA
tourelle
arkýřovitá věžička obranné zdi
#tourelle #strážní vížky #strážní vížce #strážní vížku #strážní vížkou #strážních vížek #strážním vížkám #strážních vížkách #strážními vížkami
STROP
rozdělujeme několik typů podle konstrukce a finální úpravy
povalový strop – strop, kde na nosné trámy jsou těsně vedle sebe vyrovnané odkůrované kmeny (povaly) a ze shora omazány lepenicí
trámový záklopový – jednotlivé hustě rozmístěné (mnohdy vyřezávané a malované) trámy zaklopené jednotlivými prkny (záklopy) (býval napouštěn býčí krví proti škůdcům, a pak bílen nebo malován) někdy byla prkna kladena střídavě na šikmo s latí pod spárou (trámový s klasově kladenými prkny); později bývaly trámy podbíjeny dalšími prkny (trámový záklopový podbíjený), které se omítaly s rákosem (tak se zachovaly mnohé původní malované stropy)
kazetový strop – kazetování - rozdělení do pravoúhlých, mnohoúhelných či zaoblených polí jednotlivými kazetami, kazety jsou hranatá zahloubená pole v plochém nebo zaklenutém stropu nebo v podhledu oblouku; kazeta může být prázdná nebo ornamentálně zdobená
tabulový / táflovaný strop i stěny – obkládání reliéfně řezanými dřevěnými deskami vsazených do rámů (gotika)
zrcadlový strop – plochý omítnutý strop s tzv. zrcadlem, což je mírně vpadlá plocha orámovaná různými obrysy (malovaná nebo prázdná mezi štuky)
#povalový strop #trámový #záklopový #trámový s klasově kladenými prkny #trámový záklopový podbíjený #kazetový strop #táflovaný strop #zrcadlový strop #stropu #stropem #stropy #stropů #stropům #stropech
STŘECHA
vrchní zakrývací část stavby s krovovou konstrukcí a svrchní krytinou
sedlová – dvojstranně zkosená
pultová – jednostranně zkosená
valbová – zkosená ze všech stran, s vrcholnicí nad podélnou osou
polovalbová – horní nebo spodní část štítu je nahrazena plochou střechy
koutová – dvě valby přiléhají ke koutu dvou stěn
stanová – jehlancovitá střecha, kdy se všechny valbové plochy stýkají v jednom vrcholovém bodě, nejen čtyřúhelné, ale i polygonální půdorys; přivětším převýšení se mluví o jehlanové střeše (jehle)
mansardová – valbová plocha má dvě části o různém úhlu spádu, nižší má větší spád a to umožňuje šikmé podkrovní místnosti (valbová, s polovalbami, se štíty nebo například spodní část je zvonovitá a vrchní jehlancovitá)
stupnicová – skládá se z několika valeb o stejném sklonu oddělených stupněm
křížová – vrcholnice dvou sedlových střech se pravoúhle kříží
pilová (shedová) – plochy bývají zčásti nebo úplně prosklené, což umožňuje dobře prosvětlené pracovní prostory
jehlancovitá, přilbová (helmice), zvonovitá – strmá věžová střecha ve tvaru jehlanu (čtyřboký, čtyřboký s okosenými hranami, osmiboký,...), kužele, helmy, zvonu nebo kupole
cibulová – ve tvaru cibule s přechodem nebo bez
vlašská helmice – dolní část je konkávní (předchůdce cibulové), často několik pater, která jsou zakončena lucernou
skládaná střecha – čtyř a více úhelný půdorys s úžlabími
routová střecha – střecha složená z kosočtverečných rovin
dlátko – valbová střecha s větším převýšením a se okosenými hranami
příčné vikýřové střechy – pro vikýře s obytným prostorem (ve střeše, zděné nebo dřevěné s kladkou) zastřešení bočních lodí několika rovnoběžnými sedlovými střechami kolmo k podélné ose kostela
skořepinová a zavěšená střecha u moderní architektury, jejíž statiku umožňuje kovová konstrukce
#střechy #střeše #střechu #střechou #střech #střechám #střechách #střechami
STŘÍLNA
úzký otvor v hradební zdi, jehož vnitřní strana je tvořena nikou se šikmým ostěním, které umožňuje střelbu v širokém úhlu, některé měli příčku na zaklesnutí zbraně nebo otočný špalík s průzorem pro uzavření střílny, střílny s větším otvorem pro hlaveň jsou dělové; základní typy jsou štěrbinová, klíčová, jejím rozvinutím vzniká křížová, která umožňuje dokonalejší míření, později mnoho různě dekorativnějších typů
#střílny #střílně #střílnu #střílnou #střílen #střílnám #střílnách #střílnami
STUCCO LUSTRO
technika napodobující mramor, omítka z vápna, písku nebo mramorové moučky se vyleští, a ještě za vlhka se na ní namaluje mramorová kresba, ta se potře voskovou emulzí a za tepla se znova vyleští
STYLIZACE
zjednodušení; upravení reálné předlohy tak, aby se zachovaly charakteristické prvky, ale zjednodušily se pro jasnější zobrazení nebo ornamentální použití
#stylizaci #stylizací #stylizovaný #stylizovaná #stylizované #stylizovaně #stylizovaného #stylizovanému #stylizovaném #stylizovaným #stylizovaných #stylizovanými #stylizovanou
STYLIZACE
zjednodušení; upravení reálné předlohy tak, aby se zachovaly charakteristické prvky, ale zjednodušily se pro jasnější zobrazení nebo ornamentální použití
#stylizaci #stylizací #stylizacím #stylizacích #stylizacemi
SUPRAFENESTRA
lat. supra – nahoře, fenestra – okno
štukem ozdobená plocha mezi oknem a nadokenní římsou
#suprafenestry #suprafenestře #suprafenestru #suprafenestrou #suprafenester #suprafenestrám #suprafenestrách #suprafenestrami
SUPRAPORTA
lat. supra – nahoře, porta – brána, dveře
štukem nebo malbou dekorativně řešený prostor přímo nad dveřmi
#supraporty #supraportře #supraportu #supraportou #supraport #supraportám #supraportách #supraportami
SVATOZÁŘ
gloriola, nimbus
světelný kruh kolem nebo nad hlavou světců a andělů
křížový nimbus – gloriola s křížem kolem hlavy Boha otce, Krista a holubice Ducha svatého
aureola – kruhová svatozář obklopující celou božskou postavu (nejčastěji vzkříšený Kristus nebo Panna Maria)
mandorla – aureola ve tvaru mandle
čtvercový nimbus – od 6.–9.století používaná svatozář u dosud žijících osob (křesťanských hodnostářů nebo aristokratů)
#svatozáře #svatozáři #svatozáří #svatozářím #svatozářích #svatozářemi
SVÍCEN
sedmiramenný - hebr. – menora, osmiramenný - hebr. – chanuka
sedmiramenný (hebr. – menora) židovký kultovní svícen, pro křesťany naplnění Starého zákona; osmiramenný (hebr. – chanuka = posvěcení chrámu) židovský symbol deváté světlo = šames slouží k zapálení
#svícnu #svícnem #svícny #svícnů #svícnům #svícnech
SVORNÍK
závěrečný kámen klenby v průsečíku klenebních žeber nebo v jejich větvení, jen kruhový nebo bohatě reliéfně zdobený (listy, hlavy zvířat nebo lidské nebo erb s letopočtem),
hlavice nebo visutý svorník, což je pozdně gotický typ, kdy svorník visí dolů do prostoru,
závěrák
#svorníku #svorníkem #svorníky #svorníků #svorníkům #svornících
SYMBOL
znak, předmět nebo slovo charakterizující nějaký význam nebo i obsáhlejší smysl, v němž je toto obsaženo; symbolika je věda vykládající skrytý smysl symbolů, v architektuře je požívaná převážně křesťanská symbolika, například v půdorysech, které se vážou k symbolickým číslům nejčastěji 3 (Nejsvětější Trojice) 5 (sv.Jan Nepomucký) a v reliéfech nebo malbách je to velké množství zobrazení, které mají svůj jasný význam, i když na něj přímo neodkazují
#symbolu #symbolem #symboly #symbolů #symbolům #symbolech
SYNAGOGA
řeč. synagoge – shromáždění
modlitební a kultovní stavba pro židovské věřící, která obsahovala i shromaždiště a školu, architekturu synagog ovlivňovaly jednotlivé architektonické slohy; nejčastější typ je obdélná hala, na zadní stěně je zamřížovaná jen zvenčí přístupná empora pro ženy (esrat naschim), u podélných stěn jsou řady sedadel, před stěnou směřující k východu na stupních posvátná schránka (aron ha-kodeš) se svitky tóry a závěsem (parochet), před ní je věčné světlo (ner tamid), po straně dva svícny menora. U starších synagog stojí uprostřed v prostoru předčítací pult (almemor) a jeho stůl (šulchan) později byly na západní straně proti posvátné schránce
#menora #almemor #parochet #synagogy #synagoze #synagogu #synagogou #synagog #synagogám #synagogách #synagogami
ŠALOVÁNÍ
bednění z prken potřebné při stavbě kleneb, na bednění se nanese vlhká omítka a do ní jsou skládány cihly nebo kameny klenby, otisk bednění je někdy zřetelný v románských sklepeních
ŠAMBRÁNA
reliéfní dekorativní orámování dveřních a okenních otvorů, nejčastěji je štuková (není to ostění)
#šambrány #šambráně #šambránu #šambránou #šambrán #šambránám #šambránách #šambránami
ŠINDEL
spalná střešní krytina z prkének na jedné straně s břitem a druhé straně se žlábkem, skládá se do vodorovných řádků přibité hřebíky, na konci jsou ozdobně seříznuté
#šindele #šindeli #šindelí #šindelím #šindelích #šindelemi #šindelový #šindelová #šindelové #šindelově #šindelového #šindelovému #šindelovém #šindelovým #šindelovou #šindelových #šindelovými
ŠPALETA
svislá stěna okenního nebo dveřního otvoru v síle zdi kolmá nebo šikmá k líci stěny
#špalety #špaletě #špaletu #špaletou #špalet #špaletám #špaletách #špaletami #špaletový #špaletová #špaletové #špaletově #špaletového #špaletovému #špaletovém #špaletovým #špaletovou #špaletových #špaletovými
ŠTAFÍROVÁNÍ
řemeslo povrchových úprav kamenných nebo dřevěných soch, připravovali povrch soch pro následnou malbu nebo zlacení (u dřevěných plastik je to nejčastěji křídový podklad), někdy se malovalo přímo na materiál
ŠTÍT
uzavření čelní stěny sedlové střechy nebo ukončení stěny bez návaznosti na krov, základním tvarem je trojúhelníkový štít (dále segmentový, prolomený nebo zalomený), obloučkový, volutový, stupňovitý štít (jednotlivé stupně vzestupně opisují trojúhelník různých výšek), různými kombinacemi zmiňovaných typů společně se slohovými dekory vytváří nepřeberné množství typů
#štítu #štítem #štíty #štítů #štítům #štítech
ŠTÍTOVÁ ZEĎ
ochranná zeď hradu na straně možného útoku, mnohametrová šířka (6-10m) chrání i před palbou děl
#štítové zdi #štítovou zeď #štítovou zdí #štítových zdí #štítovým zdem #štítových zdech #štítovými zdmi
ŠTUK
dobře tvarovatelná směs vápna, alabastrové sádry nebo mramorové moučky a písku na tvorbu plastické dekorace stěn jako svrchní omítka i na volné plastické prvky
#štuku #štukem #štuky #štuků #štukům #štucích
ŠVARTNA
dýha je tlustá maximálně 2mm, při větší tloušťce se již stává švartnou
#švartny #švartně #švartnu #švartnou #švarten #švartnám #švartnách #švartnami
TABERNÁKL
schránka na hostie nebo přístřešek na sloupech nad oltářem, hrobem světce nebo jako gotický ozdobný prvek na pilíři s hrotitou střechou a fiálami
#tabernáklu #tabernáklem #tabernákly #tabernáklů #tabernáklům #tabernáklech
TAENIA
lat. taenia – stuha
páska nebo lišta na architrávu dórského chrámu
TÁFLOVÁNÍ
dřevěné obložení stropů a stěn (často bohatá řezbářská výzdoba, intarzie..)
TAMBUR
buben
svislý zděný válcovitý útvar různých půdorysů (kruhový, oválný, polygonální) pod kupolí, většinou je opatřen okny
#tamburu #tamburem #tambury #tamburů #tamburům #tamburech
TAPETA
potah stěn nahrazující malbu z různorodých materiálů, papírová, látková napínaná na rámy nebo kožená často s tlačenými vzory zdobenými zlatem
#tapety #tapetě #tapetu #tapetou #tapet #tapetám #tapetách #tapetami
TAUŠOVÁNÍ
vkládání kovu do kovu, damaskování je taušování zbraní
#damaskování #taušováním
TEKTONIKA
silové vztahy nesených a nesoucích dílů v konstrukcích a jejich architektonické vyjádření
#tektoniky #tektonice #tektoniku #tektonikou #tektonik #tektonikám #tektonikách #tektonikami
TEMPERA
lat. tempeare – středověký význam je míchaní barev a pojiv
barva rozpustná ve vodě, oleji nebo laku, pojivo je žloutek, med, klíh, fíkové mléko, aj. (různá pojidla dělají různé charaktery hloubky a povrchu tónu), až do 15. století používána na malbu deskových obrazů, pak byla vytlačena olejomalbou
#tempery #tempeře #temperu #temperou #temper #temperám #temperách #temperami
TEMPL
lat. templum – chrám, svatyně, chrámek
drobná stavba v romantickém zámeckém parku; měla tvar dórského chrámku, ale nejčastěji měl kruhový půdorys se sloupy a kupolí
#templu #templem #temply #templů #templům #templech
TERAKOTA
lat. terra-země, it. cotta – pálená
hlína, která vypálením dostane bílou, žlutou, hnědou nebo červenou barvu, pro odolnost vůči klimatickým vlivům se často používala jako stavební keramika (např.chrámové štíty) nebo v plastice (starořecké figurky a používalo ji spousta sochařů na bozzeta nebo sochy)
#terakoty #terakotě #terakotu #terakotou #terakot #terakotám #terakotách #terakotami
TERMY
původně římské lázeňské objekty, centrálně vytápěné dutými stěnami nebo dutými cihlami v podlaze, parními lázněmi, saunami s horkým vzduchem a nespočtem různých bazénů, atd. bývalo to společenské centrum římské společnosti
#term #termám #termách #termami
TORDOVANÉ
šroubovité stáčení sloupů, prutů portálů, noh arkýřů a soklů
#tordovaná #tordovaný #tordovaného #tordovanému #tordovaném #tordovaným #tordovanou #tordovaných #tordovanými #tordovaně
TORION
turion
mohutná dělová bašta
#torionu #torionem #toriony #torionů #torionům #torionech #turionu #turionem #turiony #turionů #turionům #turionech
TRAKT
lat. tractus – tah, rozloha, čtvrť
prostor vymezený nosnými zdmi, které určují hloubku traktu, nesprávně se tak označuje křídlo stavby, pojmenování traktů vyplývá z toho, kam jsou jeho zdi otevřeny (uliční, dvorní) nebo polohou traktu (střední, zadní), podle počtu traktů se dá označovat stavba za jedno/dvou/tří traktovou budovu
#traktu #traktem #trakty #traktů #traktům #traktech
TRANSEPT
příčná loď kostela
#transeptu #transeptem #transepty #transeptů #transeptům #transeptech
TRAVÉ
klenební pole
TRIFORIUM
chodba uvnitř tloušťky zdiva (rozdíl od empory) pod okny střední lodi (nad arkádou bočních lodí) někdy navazuje i ve výškově střední části chóru; slepé triforium jsou slepé arkády bez chodby
#triforia #triforiu #triforiem #triforií #triforiím #triforiích #triforii
TRIGLYF
prvek dórského kladí, který má dva hlavní a dva boční zářezy (glyfy), a tím vzniknou tři výstupky, jeho tvar napodobuje původní čelo nosného trámu krovu
#triglyfu #triglyfem #triglyfy #triglyfů #triglyfům #triglyfech
TRIPTYCH
trojdílný obraz (například u gotických křídlových oltářů)
#triptychu #triptychem #triptychy #triptychů #triptychům #triptyších
TRIUFÁLNÍ OBLOUK
lat. – triumphus – triumf, vítězný průvod, vítězný oblouk
monumentální stavba na počest nějaké významné osobnosti nebo události, různé tvarové variace podle období (jedno /dvou / trojobloukový), většinou má dedikační desku (lat. dedico – ohlašovat), někdy sloupy, někdy sochy nebo reliéfy
druhý význam je oblouk oddělující chór od příčné lodi někdy zvýrazněn vítězným křížem ve vrcholu oblouku, často bývá socha Panny Marie na severní straně a na jižní sv. Jana Křtitele
#triumfálního oblouku #triumfálnímu oblouku #triumfálním oblouku #triumfálním obloukem #triumfální oblouky #triumfálních oblouků #triumfálním obloukům #triumfálních obloucích #triumfálními oblouky
TUMBA
obdélníková nástavba nad hrobem, která nese náhrobní desku nejčastěji s ležící figurou zemřelého (rytíři mívají tzv. funerální zbraně - meče)
#tumby #tumbě #tumbu #tumbou #tumb #tumbám #tumbách #tumbami
TVRZ
opevněné sídlo venkovské šlechty, rozlišujeme několik základních typů kruhová, věžová, palácová, někdy i složitější, obvykle stojí uprostřed vsi nebo na návrších, někdy na ostrůvku na rybníce, renesanční bývají zdobeny sgrafitem mají štíty a bývají spojeny s hospodářským dvorem
#trze #trzi #trzí #trzím #trzích #trzemi
TVRZIŠTĚ
pozemek s tvrzí, ale častěji prostor, kde stávala tvrz, v terénu jsou patrné příkopy a valy
#tvrzišti #tvrzištěm #tvrzišť #tvrzištím #tvrzištích
TYMPANON
trojúhelníková nebo segmentová plocha vymezená plastickým orámováním na románském a gotickém portálu, může být prázdná, ale bývá zdobena reliéfem, malbou (někdy jen nápis a letopočet)
#tympanonu #tympanonem #tympanony #tympanonů #tympanonům #tympanonech
TÝN
Týnec
knížecí dvorec ochraňující obchodníky projíždějící velkým městem
#týnu #týnem #týny #týnů #týnům #týnech #týnece #týneci #týnecem #týneců #týnecům #týnecích
UCHO
horní nebo dolní rozšíření bočních stran ostění oken a dveří někdy ohraničené lištou (opakované i ve štukové šambráně), jsou v různých tvarech, nejčastější jsou pravoúhlá s kapkami
#ucha #uchu #uchem #uši #uší #uším #uších #ušima
UNGELT
původně poplatek nebo clo, přeneseně je to místo, kde se toto clo vybíralo
#ungeltu #ungeltem #ungelty #ungeltů #ungeltům #ungeltech
URBANISMUS
lat. urbs – město
architektonické řešení stavby měst i úprav okolní krajiny
#urbanismu #urbanismem #urbanismy #urbanismů #urbanismům #urbanismech
ÚSTUPKOVÝ PORTÁL
typ hlubokého portálu, jehož ostění se po malých pravoúhlých ústupcích otvírá ven směrem od dveří, jednotlivé stupně bývají zdobeny sloupky nebo malými figurálními sochami
#ústupkového portálu #ústupkovému portálu #ústupkovém portálu #ústupkovým portálem #ústupkové portály #ústupkových portálů #ústupkovým portálům #ústupkových portálech #ústupkovými portály
ÚTRPNA
mučírna
#útrpny #útrpně #útrpnu #útrpnou #útrpen #útrpnám #útrpnách #útrpnami
ÚŽLABÍ
žlab v patě dvou souběžných protilehlých ploch střech dvou domů nebo střechy ze dvou a více sedlových, ze strany fasád jsou viditelná vyústění úžlabů
#úžlabím #úžlabím #úžlabích #úžlabími
VAL
nasypáním hlíny z vykopaného příkopu vzniklá část opevnění hradiště nebo tvržiště, opevněné valy slovanských hradišť mívaly dřevěné konstrukce (roštové nebo komorové), které z venčí podpíraly užší zeď svázanou trámy s násypem hlíny za ní, později měl val místo zdi jen palisádu ze svislých nahoře zahrocených kůlů
#valu #valem #valy #valů #valům #valech
VALBA
trojúhelníkové zkosení střech místo štítů
#valby #valbě #valbu #valbou #valeb #valbám #valbách #valbami
VAZNICE
trám horizontálně - v krovu nebo ve hrázděném zdivu
#vaznici #vaznicí #vaznic #vaznicím #vaznicích #vaznicemi
VAZNÍK
ve zdivu cihla otočená úzkou stranou ven
#vazníku #vazníkem #vazníky #vazníků #vazníkům #vaznících
VĚČNÉ SVĚTLO
olejová lampa nepřetržitě hořící před Nejsvětější svátostí oltářní kostelů a synagog, později třeba v hrobkách (připomínka pomíjivosti)
#věčného světla #věčnému světlu #věčném světle #věčným světlem #věčná světla #věčných světel #věčným světlům #věčných světlech #věčnými světly
VEDUTA
malířsky, graficky nebo reliéfně zpracovaný pohled na panorama města (v popředí někdy žánrové scény), někdy zobrazení smyšlené nebo skutečné krajiny
#veduty #vedutě #vedutu #vedutou #vedut #vedutám #vedutách #vedutami
VEJCOVEC
pásový ornamentální prvek se základním vejčitým tvarem střídaným hrotitými prvky (šipky), od iónské kymy
#vejcovce #vejcovci #vejcovcem #vejcovců #vejcovcům #vejcovcích
VEPŘOVICE
lidově války (podle tvaru připomínající šišky těsta), bachance
nepálené na slunci sušené cihly, míchané s řezanou slámou pro lidové stavby, někdy klasovitě skládané
#vepřovic #vepřovicím #vepřovicích #vepřovicemi #vepřovici #vepřovicí
VESTIBUL
lat. vestibulum – vstup, předsíň, prostor před něčím
vstupní prostor z něhož vychází schodiště v palácích, zámcích, divadlech, muzeích, školách, bankách, atd.
#vestibulu #vestibulem #vestibuly #vestibulů #vestibulům #vestibulech
VĚTVOVÍ
stylizace překroucených sukovitých větví bez listí v pozdní gotice nahrazující profily žeber nebo kružbových výplní
VĚŽ
kostelní, kampanila (it. campana – zvon) někdy samostatně stojící, schodišťová (flankovací) věž, obranná v hradbách nebo u opevněného kostela, obytná v hradbě je donjon nebo samostatně stojící věžová tvrz, reprezentační věže u radnic, mostecké (zbrojnice)
#věže #věži #věží #věžím #věžích #věžemi
VIADUKT
lat. via – cesta
most s obloukovou konstrukcí, na kterém vede cesta přes řeku většinou současně s akvaduktem
#viaduktu #viaduktem #viadukty #viaduktů #viaduktům #viaduktech
VIKÝŘ
do střechy příčně vsazená malá střešní konstrukce (nejčastěji sedlová, valbová nebo pultová) odsazená od fasády domu, slouží jako osvětlení, větrání a ukládání materiálu do půdních prostor
#vikýře #vikýři #vikýřem #vikýřů #vikýřům #vikýřích
VILLEGIATURA
předměstská usedlost sloužící jako vila k letnímu pobytu a zároveň spojená s hospodářstvím, vinicí, atd.
#villegiatury #villegiatuře #villegiaturu #villegiaturou #villegiatur #villegiaturám #villegiaturách #villegiaturami
VIMPERK
okrasný štít nad gotickými okny, portály a oltáři, většinou trojúhelníkový zdobený slepou nebo prolamovanou kružbou, fiálami, kraby, kytkami, ad.
#vimperku #vimperka #vimperkem #vimperky #vimperků #vimperkům #vimpercích
VITRAILLE
[vitraj] – u nás vitráž
spojení zasklení oken a obrazu tvořeného barevnými skleněnými tabulkami, které jsou spojovány olověnými pruty tvořícími kontury obrazu, průsvit barev dodávají působivosti zobrazených témat i samotnému prostoru, požívalo se vrstvené sklo kombinované s malbou (později se malba oxidy různých kovů zatavovala do skla), proti větru je chrání horizontální zavětrovací výztuhy a vertikální zavětrovací pruty
#vitráže #vitráži #vitráží #vitrážím #vitrážích #vitrážemi #vitraje #vitrají #vitrajím #vitraji #vitrajích #vitrajemi
VLAŠSKÝ KOMÍN
komín vystupující ven podél fasády podpíraný kamennými krakorci, tento typ má původ v Itálii (odkud k nám přicházeli stavitelé u nás nazývaní Vlaši)
#vlašského komína #vlašskému komínu #vlašském komínu #vlašským komínem #vlašské komíny #vlašských komínů #vlašským komínům #vlašských komínech #vlašskými komíny
VLAŠTOVČÍ OCASY
renesanční zakončovací dekor štítů, atik a cimbuří složený ze dvou proti sobě obrácených čtvrt kruhů, připomínající vlaštovčí ocas (Benátské obloučkové štíty)
#vlaštovčích ocasů #vlaštovčím ocasům #vlaštovčích ocasech #vlaštovčími ocasy #vlaštovčí ocas #vlaštovčího ocasu #vlaštovčímu ocasu #vlaštovčím ocase #vlaštovčím ocasem #benátské obloučkové štíty
VLYS
úzký pruh dělící nebo ohraničující plochy, většinou velmi dekorativně zdobený reliéfy nebo malbou, původně to byla část mezi architrávem a římsou antických chrámů
#vlysu #vlysem #vlysy #vlysů #vlysům #vlysech
VOLIÉRA
velmi prostorná klec pro ptáky, pavilonové voliéry byly nejčastěji umisťovány u francouzských zahrad někdy v blízkosti skleníků na tropické rostliny
#voliéry #voliéře #voliéru #voliérou #voliér #voliérám #voliérách #voliérami
VOLSKÉ OKO
kruhové nebo eliptické barokní okno (u nás později i název pro typ vikýře)
#volského oka #volskému oku #volském oku #volským okem
VOLUTA
lat. volutum – svinutý, závitnice
šnekovitě zatočený dekorativní prvek, původně z iónské hlavice, v architektuře různě deformován, ale je jedním ze základních prvků ornamentálních řezeb a štuků (počáteční, propojovací nebo zakončovací)
#voluty #volutě #volutu #volutou #volut #volutám #volutách #volutami
VOTIVNÍ OBRAZ
lat. votum – bohům zaslíbená věc, motlidba, slib, přání
na základě slibu „ex voto“ - poděkování za vyslyšení prosby, obraz byl věnován kostelu nebo na poutní místo (malá postavička donátora je zde někdy zachycena); ze stejného popudu vznikají votivní kostely, kaple nebo jsou přinášeny votivní dary (předměty související s modlitbou)
#votivního obrazu #votivnímu obrazu #votivním obrazu #votivním obrazem #votivní obrazy #votivních obrazů #votivním obrazům #votivních obrazech #votivními obrazy
VRUBOŘEZ
vrubování
je řezbářská technika, která tvoří dekorativní obrazce z různě hlubokých a širokých trojúhelníkovitých ploch nebo vytvářející ozdobné zářezy na krajích trámů, nábytků a dalších užitných předmětů
#vrubořezu #vrubořezem #vrubořezy #vrubořezů #vrubořezům #vrubořezech
VŘETENOVÉ SCHODIŠTĚ
točité nebo šnekové schodiště
kamenné nebo dřevěné otáčející se kolem svislého vřetenového sloupu (mnich), skládá se z jednotlivých stupňů, které mají na užší straně válcovitý základ vřetena a rozšiřují se ke stěně, kde jsou zapuštěny do obvodové zdi, později byl střed zděný se zapuštěnými stupni, bývají ve schodišťové věži nebo spojují dvě místnosti nad sebou (později kovové), někdy byla stavěna dvojitá schodiště otáčející se kolem jednoho středu, a tím se vystupující a sestupující nemusí potkat (Petřínská rozhledna)
#vřetenovitého schodiště #vřetenovitému schodišti #vřetenovitém schodišti #vřetenovitým schodištěm #vřetenovitá schodiště #vřetenovitých schodišť #vřetenovitým schodištím #vřetenovitých schodištích #vřetenovitými schodišti
VÝBĚH ŽEBER
část žebra nebo klenby nad podporou svázaná se zdivem, zachová se někdy i po pádu klenby a může nám umožnit představu o zaniklé klenbě
#výběhu žebra #výběhem žebra #výběhy žeber #výběhů žeber #výběhům žeber #výbězích žeber
VYLOŽENÍ
předsazení prvku (krakorce, arkýře, římsy) před plochu fasády
VÝSEČ
nepřesně luneta (obloukovitá plocha stěny)
klenební útvar, který vznikne při setkání dvou valených kleneb nestejného rozponu, nejznámější je výseč s lunetovým průřezem nebo pětiboká, dále koutová výseč vznikající u neckové klenby
#výseče #výseči #výsečí #výsečím #výsečích #výsečemi
VYSOKÝ ŘÁD
sloupový řád, který zasahuje přes dvě patra budovy, poprvé použit Michelangelem
#vysokého řádu #vysokému řádu #vysokém řádu #vysokým řádem #vysoké řády #vysokých řádů #vysokým řádům #vysokých řádech #vysokými řády
VÝŽLABEK
konkávní (vyhloubený) protiklad prutu (žebra, římsy) nebo oblounu
#výžlabku #výžlabkem #výžlabky #výžlabků #výžlabkům #výžlabcích
WESTWERK
samostatná západní část předrománských a románských bazilik, je to mohutná věž někdy spojená se dvěmi schodišťovými věžemi, přízemí sloužilo jako křtící, horní patro bylo otevřeno do lodi a byla tam empora panovníka a přímým pohledem na oltář
#westwerku #westwerkem #westwerky #westwerků #westwerkům #westwercích
WINDSORSKÁ GOTIKA
označení pro romantické stavby, které vycházejí ze vzoru zámku Windsoru v Anglii
#windsorské gotiky #windsorské gotice #windsorskou gotiku #windsorskou gotikou
ZÁKLOP
jednotlivá prkna na trámech záklopového stropu nebo prkno zaklopující polovalbu nad lomenicí nebo zespodu kabřinec
#záklopu #záklopem #záklopy #záklopů #záklopům #záklopech
ZÁMEK
reprezentační šlechtické sídlo, které již neplnilo obrannou funkci jako hrad nebo tvrz, důraz byl kladen na komfort obytných a reprezentačních prostor; hrady přestavěné na zámky mají nepravidelné půdorysy a projevují se i původní obranné prvky, naopak nově vzniklé zámky se vyznačují pravidelným půdorysem a řešením okolí
#zámku #zámkem #zámky #zámků #zámkům #zámcích
ZÁPRAŽÍ
terasa se zábradlím a venkovním schodištěm po celé délce stěny domu
#zápražím #zápražím #zápražích #zápražími
ZÁRUBEŇ
venýř
okenní rám, někdy označuje jen jeho svislé části, bývají tak někdy nazývány i veřeje, tedy tesařské orámování dveří
#zárubně #zárubni #zárubní #zárubním #zárubních #zárubněmi #venýře #venýři #venýřem #venýřů #venýřům #venýřích
ZÁVĚR
ukončení nejvýchodnější chórové části stavby, závěr může být plochý, troj chórový, katedrální (kolem chóru je ochoz vedoucí k věnci závěrových kaplí), půdorysně půlkruhový, eliptický nebo polygonální (5 stran pravidelného osmiúhelníku, 6 stranách desetiúhelníku, 7 stranách pravidelného dvanáctiúhelníku)
#závěru #závěrem #závěry #závěrů #závěrům #závěrech
ZAVÍJENÝ ORNAMENT
rollwerk
ornament stuh, látek nebo svitků, jejichž nastřihnuté části se v obou směrech rolují, zavíjejí
#rollwerk #zavíjeného ornamentu #zavíjenému ornamentu #zavíjeném ornamentu #zavíjeným ornamentem #zavíjené ornamenty #zavíjených ornamentů #zavíjeným ornamentům #zavíjených ornamentech #zavíjenými ornamenty
ZÁVOJOVÁ KRUŽBA
volně stojící představěná před zeď
#závojové kružby #závojové kružbě #závojovou kružbu #závojovou kružbou #závojové kružby #závojových kružeb #závojové kružbám #závojových kružbách #závojovými kružbami
ZDIVO
konstrukce z jednotlivých dílů z různých materiálů, jejich tvarů, jejich skladby a pojiva (bez pojiva se nazývá suché zdivo); neomítnuté zdivo se nazývá režné, jednotlivé techniky byly ve starší literatuře označovány latinskými názvy opus – dílo, stavba, opevnění
zdivo z kamene – přírodního (opus italicum), lomového (opus antiguum), sbíraného - kladeného nepravidelně, vyložené ložnými spárami (kameny jsou horizontálněji uspořádány) nebo klasovitě)
tesaného (opus siliceum) - režné vyplněné drobnými kamínky, lehce opracované nebo jako pravidelné polygonální bloky s hlazeným povrchem bez mezer zapřené mezi centrální kameny nebo lichoběžníkové bloky s posunutými vrstvami)
kvádrové zdivo (opus romanum) - obdélníkové kvádry ve vodorovných stejně nebo různě vysokých vrstvách skládané jako běhouny a vazníky, rustikové/bosované kvádry – hrubě opracované zdivo (pohledové straně se říká bosa), stezkou lemované kvádry, diamantový kvádr, kvádr s polštářovou bosou
zdivo z cihel (opus latericium) – cihla je z jílu nebo hlíny pálením vytvrzené zdivo, v jižních krajích pouze na sluníčku usušená (tříslová cihla je mísená s koželužským tříslem, které při vypalování zanechává dutiny, tyto cihly bývají používány v klenbách (například gotických katedrál) tvarovka je cihla, ze které se staví nepravidelné architektonické články (například kružby,římsy, ostění, žebra...) má různě profilovaný tvar, některé mají kružbové nosy a je vypalovaná ve zvláštních formách)
smíšené materiály (opus mixtum) - dusané, výplňové (opus emplectum) za vertikálním lícovým či obvodovým zdivem, směs podobná betonu s kamenných úlomků a malty nebo cihly vyztužující horizontálně mezivrstvy výplňového zdiva, podobné je lité zdivo (opus fusile) např. v klenbách mezi cihlovými žebry (bednění), kamenná skeletová konstrukce (opus gallicum) vyplněné drobnějšími kameny a hrázděné zdivo je kostrová stavební konstrukce, kde nosné rámové části zdí tvoří dřevěné trámy, zatímco pole mezi nimi jsou vyplněná hlínou nebo cihlami (nejvíc rozšířeno v Německu, Anglii, a Francii již od 7.století)
vazby – u cihel nebo kamenů podobného tvaru se na ložných spárách střídá vazník obrácený úzkou plochou ven a běhoun obrácený podélnou stranou; u vodorovných vzniká křížová vazba, kdy se v jednotlivých řadách střídají jen vazníky nebo jen běhouny nebo polokřížová jednu řadu tvoří jen vazníky a v druhé se střídá jeden vazník a jeden běhoun, další je klasová (opus spicatum), síťová (opus reticulatum), kvádrová vazba (opus romanum) a tzv. kyklopské zdivo (opus siliceum) vazba pro tesané kameny viz název vznikl podle domněnky, že nejstarší architektury, ve kterých bylo použito, stavěli bájní Kyklopové)
#zdiva #zdivu #zdivem #zdiv #zdivům #zdivech
ZKOSENÍ
úkos, okosení
sražená hrana architektonických prvků (pilířů, patek)
#úkos #okosení #zkosením #okosením #zkoseních #zkoseními
ZLATÝ ŘEZ
v architektuře je to například rozdělení úsečky tak, že poměr menší části (A) k větší (B) se rovná poměru větší (B) k celku (A+B), (ustálené hodnoty poměru jsou 2:3, 3:5, 5:8, 8:13); poměr je většinou určený harmonickým cítěním a tvůrci ho nepoužívají, tak jak se všeobecně myslí
#zlatého řezu #zlatému řezu #zlatém řezu #zlatým řezem #zlaté řezy #zlatých řezů #zlatým řezům #zlatých řezích #zlatými řezy
ZOOMORFNÍ
ornamentální prvky a motivy tvarově vycházející ze zvířecí říše
#zoomorfním #zoomorfního #zoomorfnímu #zoomorfními #zoomorfních
ZPOVĚDNICE
místo pro vyslechnutí zpovědi nejčastěji v podobě trojdílné skříně nebo lavice, kde ve střední zakryté části sedí kněz od klečících zpovědníků oddělený stěnou s mřížkou
#zpovědnici #zpovědnicí #zpovědnic #zpovědnicím #zpovědnicích #zpovědnicemi
ZRCADLO
dekorativní orámovaná vpadlá nebo vydutá plocha ve štuku stropu nebo stěn, bývá volná někdy vyplněna malbou
#zrcadla #zrcadlu #zrcadlem #zrcadel #zrcadlům #zrcadlech
ZUBOŘEZ
vlys iónského a pozdějších sloupových řádů, který tvarově imituje čela trámů u archaických dřevěných staveb, má podobu vystupujících kvádrových tvarů z plochy
#zubořezu #zubořezem #zubořezy #zubořezů #zubořezům #zubořezech
ZVODITÝ MOST
stěžejkový padací most
není zvedán přes kladky, ale je zavěšen na dlouhých trámech procházejících hradbou – stěžejkách – trámy se na ose v hradbě otáčejí dolů a nahoru, spouští nebo zvedají most a zvenčí trámy zapadnou do štěrbin nad vpadlinou
#stěžejkový padací most #zvoditého mostu #zvoditému mostu #zvoditém mostu #zvoditým mostem #zvodité mosty #zvoditých mostů #zvoditým mostům #zvoditých mostech #zvoditými mosty
ŽALUZIE
žaluziové okenice věží nebo půdních pater se skládají z libovolně naklonitelných prkének nebo u běžných oken jako svinovací záclona z vodorovných lišt nebo rákosu
#žaluzii #žaluzií #žaluziím #žaluziích #žaluziemi
ŽAPONERIE
užívání japonských námětů a dekoru, podobně jako chinoserie (čínských), největší rozsah byl na konci 18. století, na konci 19. století i s počátkem secese, ale tento vliv nevyprchal dodnes
#žaponerii #žaponerií #žaponeriím #žaponeriích #žaponeriemi
ŽEBRO
prutovitý, různě profilovaný konstrukční prvek skeletové stavby kleneb (později zesílení stropů), někdy bývá jen ozdobné bez nosné funkce
#žebra #žebru #žebrem #žeber #žebrům #žebrech
ŽUDR
předstupující patrová část budovy, dole průchozí a v patře s malou komorou větranou jen malými okénky (oblast Hané)
#žudru #žudrem #žudry #žudrů #žudrům #žudrech
ŽUDRO
žebračka
předsazené orámování vchodu dvěma přízedními pilíři s obloukovitým překlenutím (Moravskoslovenské pomezí)
#žebračka #žudra #žudru #žudrem #žuder #žudrům #žudrech #žudry
