brána na plánu Prahy z roku 1769
.J. D. Huber
Původně stávala severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) poněkud západněji, zhruba v místech, kde je dnes Cihelná brána. O její podobě ani přesné poloze, na rozdíl od jižní brány Špička, dnes nic nevíme. Archeologicky je ale doloženo vedení středověkých cest, které na umístění středověké brány ukazují. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Jak ukazuje její znázornění na perspektivním plánu Prahy od J. D. Hubera z roku 1769, jednalo se o čistě účelovou stavbu, bez jakýchkoliv okrasných prvků. Protože v 19. století rostla potřeba zásobováni Prahy a nejpohodlnější cesta od jihu vedla přes Vyšehrad, vyvstala potřeba nové, lépe sjízdné komunikace. Tu dal vybudovat tehdejší nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Karel Chotek. Součástí budování nové silnice byla i změna vedení horní části Vratislavovy ulice takzvanou Chotkovou serpentýnou a posunutí vstupu do citadely na místo původní brány. Barokní Jeruzalémská brána byla zazděna, její stopy lze na vnější straně barokní hradby při troše pozornosti nalézt dodnes.
