
Hlubočepská horní jeskyně, kód: 30-008: délka 10 metrů, vstupní chodba nízká 40 cm přechází v prostornou síň o rozměrech 2,5x2,5x2 metry a vpravo je šikmá chodba dlouhá 2 metry, kde na konci je komín, vysoký 2,5 metru. Hlubočepská dolní jeskyně, kód 30-007: délka 2,5 metru, je to 30 cm vysoká a 80 cm široká plazivka, vedoucí do neprůlezného pokračování.
Hlubočepské jeskyně jsou dvě jeskyně, které byly obývány již v pravěku a dnes jsou zachovány v šikmém lomu, asi 165 metrů vzdáleném jižně od vrchu Děvín. Obě jeskyně se nacházejí cca 300 m západně od hlubočepského hřbitova. Větší jeskyně má široký vchod ústící na východ masívu. Její délka je pouhých 6 m. Menší jeskyně je cca o metr kratší, měří tedy přibližně 5 m a vyúsťuje cca 12 m jižně od větší jeskyně. Jeskyně v Hlubočepích patří k největším krasovým jeskyním v Praze. Tyto krasové jeskyně jsou dutinami ve vápenci období siluru a devonu, v pravěku zde sídlili lidé a ještě nedávno v ní žil nějaký bezdomovec. Prostor je až na molitanovou vystýlku čistý.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.