Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.
Vyšehradský chudobinec nechal postavit na místě staršího objektu, pekárny, v letech 1865–1866 tehdejší probošt Vyšehradské kapituly Vojtěch Ruffer. Zařízení bylo určeno třiceti nemajetným obyvatelům Vyšehradu a slavnostně bylo vysvěceno 23. 4. 1866. Jedná se o pozdně klasicistní budovu s dvěma trakty, uliční trakt je pětiosý, jednopatrový. Nad prostřední osou průčelí je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pod ní, mezi patry, je pamětní deska, připomínající zakladatele chudobince. Objekt si zvenčí zachoval původní vzhled, uvnitř je přestavěný a je využívaný jako Dům dětí a mládeže. Nachází se ve Vratislavově ulici.
Milan Caha, 16.11. 2024
Vojtěch Ruffer přišel na Vyšehrad po vysvěcení na kněze v roce 1817. Jako vikarista a katecheta se staral o kapitulní archiv a zároveň ve městě Vyšehrad vyučoval náboženství. V roce 1843 se stal sídelním kanovníkem kapituly a zároveň vyšehradským farářem. Roku 1850 se stal děkanem kapituly a v roce 1858 proboštem. Měl zásluhy o rozvoj kapituly i Vyšehradu, inicioval stavbu nové vyšehradské školy a začal s výstavbou nových kanovnických domů v ulici K Rotundě. Sepsal dějiny Vyšehradu pod názvem „Historie Vyšehradská, neb vypravování o hradu, o kapitole a městě Hory Vyšehradu u Prahy v Království Českém“. Jeho nástupce v úřadu probošta - Václav Štulc na jeho dílo navázal a rozvinul jej.
Milan Caha, 16.11. 2024