
Vyšehradský chudobinec nechal postavit na místě staršího objektu, pekárny, v letech 1865–1866 tehdejší probošt Vyšehradské kapituly Vojtěch Ruffer. Zařízení bylo určeno třiceti nemajetným obyvatelům Vyšehradu a slavnostně bylo vysvěceno 23. 4. 1866. Jedná se o pozdně klasicistní budovu s dvěma trakty, uliční trakt je pětiosý, jednopatrový. Nad prostřední osou průčelí je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pod ní, mezi patry, je pamětní deska, připomínající zakladatele chudobince. Objekt si zvenčí zachoval původní vzhled, uvnitř je přestavěný a je využívaný jako Dům dětí a mládeže. Nachází se ve Vratislavově ulici.
Měl zásluhy o rozvoj kapituly i Vyšehradu, inicioval stavbu nové vyšehradské školy a začal s výstavbou nových kanovnických domů v ulici K Rotundě. Sepsal dějiny Vyšehradu pod názvem „Historie Vyšehradská, neb vypravování o hradu, o kapitole a městě Hory Vyšehradu u Prahy v Království Českém“. Jeho nástupce v úřadu probošta - Václav Štulc na jeho dílo navázal a rozvinul jej..