© Petr Turyna 02/2004
Zeď táhnoucí se od Újezda po Strahovský klášter je patrná již z dálky, zejména její část prudce stoupající na Petřín. Svou obrannou funkci si v tomto úseku podržela neskutečných 504 let (1362-1866); i po výstavbě barokního opevnění totiž sloužila jako kurtina volně ložených bastionů. Nesloužila však jen k obraně města, úpravy po roce 1848 jí daly možnost na město také útočit....
Tato část opevnění Malé Strany byla budována letech 1360-1362 na popud Karla IV. (1346 - 1378). Účelem bylo rozšíření prostoru pro rozvoj města, jež bylo přiškrceno stařičkými přemyslovskými hradbami. ...Zeď vede od Újezdu nahoru na Strahov a odtud k Hradčanům. Pnula se do výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží. Opatřena byla cimbuřím, ochozem a střílnami a jako stavebního materiálu bylo užito (jako všude po Praze v té době) opuky. Nově se tedy za hradbami objevil prostor Pohořelce, Petřína či např. Újezdu. Podrobná historie opevnění v Praze je zpracována v přiloženém článku..
Název této části zdi - Hladová - se uchytil až mnohem později. Je odvozován patrně od krutého hladomoru (1361), kdy však jen malá část chudiny se dostala stavbou hradeb k výdělku. ...Stavba této zdi ale probíhala docela z praktických důvodů:ochrana + rozšíření Malé Strany...
