Vilu pojmenovanou po nedalekém zaniklém pivovaru si nechal postavit v letech 1912-1913 MUDr. Vojtěch Mrázek. Architekt Emil Králíček ji navrhl ve stylu klasicizující secese s kubistickými prvky. V interiéru schodiště ve stylu geometrické secese. Na výzdobě spolupracoval sochař Antonín Waigant.
Vila stojí pod Vyšehradem na předpolí železničního mostu, přibližně v místech kde kdysi bývala vápenka a později cihelna. Vilu si nechal postavit v letech 1912-1913 lékař, balneolog a ředitel lázní Letiny, MUDr. Vojtěch Mrázek (1864–1925). Autorem projektu vily byl architekt Emil Králíček, který ji navrhl ve stylu klasicizující secese s kubistickými prvky. Jedná se o jednopatrový objekt na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku, ke kterému je připojeno jednotraktové přízemní křídlo. Za ohradní zdí s kubistickou brankou je malá zahrada, zdobená drobnou fontánou s maskaronem, dvěma přepadovými nádržemi a bazénkem. V interiéru se dochovalo původní schodiště se zábradlím ve stylu geometrické secese. Na průčelích i výzdobě domu spolupracoval sochař Antonín Waigant. Spolu s okolními dvěma vilami tvoří stylově různorodý, ale velmi zajímavý komplex.
Milan Caha, 9.7. 2024
Emil Králíček (11. říjen 1877, Německý Brod – 26. března 1930, Praha) byl český secesní a kubistický architekt. Svoji profesní dráhu začal v ateliéru Antonína Balšánka (podílel se např. na projektu Muzea hl. města Prahy), poté se stal členem Darmstadtské umělecké kolonie, kde se dostal do kontaktu se secesí. Po návratu do Prahy začal pracovat ve významné stavební firmě Matěje Blechy v Karlíně. Zde spolupracoval s významnými sochaři C. Kloučkem, A. Waigantem, K. Pavlíkem a A. Odehnalem. Po roce 1911 patřil k významným kubistickým architektům, k secesi se ale stále vracel. Výčet jeho realizovaných staveb je dlouhý, mezi nejvýznamnější patří kostely sv. Vojtěcha v Libni a Betlémská kaple na Žižkově, Hotel Zlatá husa, Adamova lékárna, Palác Rokoko, Dům Diamant na Novém Městě v Praze, a mnoho dalších. Od roku 1922 spoluvlastnil firmu s Rudolfem Šolcem. V roce 1930 spáchal sebevraždu.
Milan Caha, 9.7. 2024