
Starobylá ves Vinoř je uváděna již r. 1088, kdy byla darována nově založené vyšehradské kapitule. Od r. 1974 je součástí Prahy jako samosprávná městská část Praha-Vinoř, která má asi 4 000 obyvatel.
Přírodní rezervace Vinořský park je přístupná nejlépe po trase naučné stezky od rybníka U Pohanků, ležícího při silnici na Radonice, nebo ze sousedních Satalic.
Na jihozápadě je alejí spojena s přírodní památkou Bažantnice v Satalicích (viz samostatné heslo). Její území je převážně zalesněné s výstupy několika pramenů a je ohraničeno pískovcovými skalami. Zámecký park byl založen v první polovině 18. století šlechtickým rodem Czerninů. Sousedil s oborou a později byl propojen alejemi s dalšími krajinnými prvky. Ve druhé polovině 19. století byl upraven v přírodně krajinářském stylu. Tyto úpravy však nenarušily jeho barokní základ. V parku byly vybudovány tři rybníky. Centrální rybník U Kamenného stolu, severně situovaný a nyní revitalizovaný rybník U Pohanků a Biologický rybník v západní části. V místě byly také nalezeny pozůstatky valů slovanského hradiště. Park je krajinářsky hodnotným územím. Je významným útočištěm mnoha druhů rostlin a živočichů. Nacházejí se tu výchozy cenomanských pískovců české křídy. Údolním svahům dominují výrazné skalní útvary s voštinami. V parku se také nalézá malý vchod do vodní jeskyně, která bývala splavná na člunu. Na konci 2. světové války však byla odstřelem zavalena, aby se v ní nemohl nikdo ukrývat. Územím parku prochází po celé jeho délce od Satalic naučná stezka „Vinořský park a Satalická bažantnice“ a souběžně s ní žlutá turistická značka ze Satalic přes Vinoř k zámku Ctěnice.