
Chráněný tok na území přírodní památky je přístupný částečně v Dobrovízi po neznačených pěšinách a dále na území Bělok a Středokluk. Od Číčovic tok Zákolanského potoka sleduje červená turistická značka přes Okoř až k mostu silnice II/101 přes potok u Kovár.
Je totiž téměř 14 km dlouhé, ale jeho šířka kolísá od jednoho po několik metrů. Zahrnuje totiž řečiště a břehy nejen Zákolanského potoka, po němž nese název, ale v délce 3 km i jeho přítoku, potoku Dobrovízského. Nejníže po toku chráněné území začíná u mostu nad okrajem Kovár, kde potok překračuje silnice II/101. Proti toku památka pokračuje malebným Kovárským údolím k železničnímu viaduktu a do Okoře, kde potok napájí významný Okořský rybník. Dále proti toku chráněné území pokračuje přes Číčovice ke Kalingrovu mlýnu, u nějž potok podchází dálnici D7. Za ní na některých mapách nese potok až k pramenu název Dolanský podle jedné z vesnic, kterými protéká. Oficiálně podle hydrologů Zákolanský (Dolanský) potok pramení u Pleteného Újezdu pod Kožovou horou u Kladna. Chráněné území však za obcí Běloky u Žákova mlýna na severním okraji katastrálního území Dobrovíz opouští Zákolanský potok, odbočuje k jihu a sleduje v délce 3 km tok Dobrovízského potoka až k přehradní nádrži u Hostouně. Název Dobrovízského potoka však v úředním pojmenování památky chybí. Chráněné úseky obou potoků mají zachovanou přírodní podobu a a jejich účelem je chránit biotop s populací raka kamenáče a také kriticky ohroženého raka říčního..