Holešovice - Husův sbor, oltář
© Jiří Špaček, 11/2016
Husův sbor Církve československé husitské v Praze–Holešovicích se nachází ve Farského ulici v domě č. 1386/3 poblíž Strossmayerova náměstí. Ulice je pojmenována po ThDr. Karlu Farském, zakladateli a prvním patriarchovi Církve československé, později ještě husitské. Husův sbor v Holešovicích byl vybudován v letech 1935–1937 podle návrhu arch. Františka Kubelky jako víceúčelová novostavba. V přízemí činžovního domu byla zřízena modlitebna obložená mramorem a ve dvou podzemních podlažích kolumbárium, označované za jedno z největších v Evropě. Dominantou objektu je byzantský kříž v průčelí v úrovni šestého patra a modernistická věž se zlatě zářícím kalichem. Zajímavostí je, že v obytné části Husova sboru bydlel básník František Hrubín.
Základní kámen Husova sboru v Holešovicích byl položen 29. května 1927. Holešovické bohoslužby Církve československé se v té době konaly pod širým nebem na Strossmayerově náměstí nebo v Letenských sadech. ...Se stále se zvětšujícím počtem členů církve ale bylo nutné zajistit novou bohoslužebnou místnost, také s ohledem na konání bohoslužeb v zimním období. Jako provizórium se podařilo získat místnost tělocvičny v budově státní reálky na Strossmayerově náměstí. Z iniciativy Josefa Sainera, prvního faráře náboženské obce, dosud ještě oficiálně neschválené, bylo 21. června 1927 ustaveno stavební družstvo. Podařilo se získat půjčku a finanční prostředky ze sbírky mezi členy církve. Na zahájení stavby to však nestačilo. Bohoslužby se dále konaly v chlapecké škole Na Maninách. Zároveň byly zahájeny přípravné práce na projektu Husova sboru. První projektové plány zpracoval architekt Karel Truksa, kterého v důsledku neshod vystřídal architekt František Kubelka. Ten později stavbu také osobně vedl a dokončil. František Kubelka prostudoval všechny tehdy dostupné materiály o moderních sakrálních stavbách a jeho projekt byl úspěšný. Stále ale chyběly potřebné finance. Až v roce 1935 Bohuš Rodovský, člen rady starších a poslanec, zařídil hypoteční půjčku a stavba mohla být zahájena. V roce 1935 byly zadány výkopové práce firmě Strnad a v lednu 1937 se stěhovali první nájemníci do některých bytů sborového domu. Pak práce pokračovaly na sborové místnosti a kolumbáriu. Dne 9. května 1937 byl Husův sbor v Holešovicích v ulici Strossmayerově (nyní Farského č. 3) slavnostně bohoslužbou otevřen. Sbor je formálně koncipován jako činžovní dům a je zasazen do uliční zástavby, přičemž modlitebna, obložená mramorem, se nachází v přízemí a vchází se do ní z ulice. V dvoupodlažních podzemních prostorách domu bylo zbudováno kolumbárium. Kříž umístěný v horní části průčelí domu ve výši šestého patra a věž s kalichem na střeše symbolizují přítomnost Husova sboru. Interiér modlitebny zakončuje za oltářem půlkruhový klenutý prostor, který je opatřen vitrážemi sklářského výtvarníka Čeňka Otakara Jandla (1896-1965). Světlo prostupující do modlitebny z vnitrobloku umocňuje výtvarnou působivost reliéfu, jehož autorem je Ladislav Novák. Reliéf znázorňuje život a dílo 1. patriarchy a zakladatele církve ThDr. Karla Farského. Mohutný kříž s ukřižovaným Kristem v kněžišti je originálem díla Josefa Václava Myslbeka. Před oltářním stolem, v jehož čele je zobrazen kalich a letopočet 1415, je umístěn základní kámen sboru z r. 1927. V bočních oknech je šest velkoplošných vitráží zobrazujících významné osobnosti českých dějin. Je tu kníže Václav, věrozvěstové Cyril a Metoděj, Mistr Jan Hus, Jan Žižka, Jan Amos Komenský a král Jiří z Poděbrad. Ostatní drobnější výzdobu sboru zhotovil sochař a řezbář Josef J. Kotyza..
