Holešovický Husův sbor je koncipován jako činžovní dům, v přízemí je modlitebna s cennou výzdobou, v podzemí pak kolumbárium. V průčelí domu je byzantský kříž, na střeše věž se zlatým kalichem. Stavba arch. Frant. Kubelky pochází z let 1935-1937.
Husův sbor Církve československé husitské v Praze–Holešovicích se nachází ve Farského ulici v domě č. 1386/3 poblíž Strossmayerova náměstí. Ulice je pojmenována po ThDr. Karlu Farském, zakladateli a prvním patriarchovi Církve československé, později ještě husitské. Husův sbor v Holešovicích byl vybudován v letech 1935–1937 podle návrhu arch. Františka Kubelky jako víceúčelová novostavba. V přízemí činžovního domu byla zřízena modlitebna obložená mramorem a ve dvou podzemních podlažích kolumbárium, označované za jedno z největších v Evropě. Dominantou objektu je byzantský kříž v průčelí v úrovni šestého patra a modernistická věž se zlatě zářícím kalichem. Zajímavostí je, že v obytné části Husova sboru bydlel básník František Hrubín.
15.11. 2016
Základní kámen Husova sboru v Holešovicích byl položen 29. května 1927. Holešovické bohoslužby Církve československé se v té době konaly pod širým nebem na Strossmayerově náměstí nebo v Letenských sadech. Se stále se zvětšujícím počtem členů církve ale bylo nutné zajistit novou bohoslužebnou místnost, také s ohledem na konání bohoslužeb v zimním období. Jako provizórium se podařilo získat místnost tělocvičny v budově státní reálky na Strossmayerově náměstí. Z iniciativy Josefa Sainera, prvního faráře náboženské obce, dosud ještě oficiálně neschválené, bylo 21. června 1927 ustaveno stavební družstvo. Podařilo se získat půjčku a finanční prostředky ze sbírky mezi členy církve. Na zahájení stavby to však nestačilo. Bohoslužby se dále konaly v chlapecké škole Na Maninách. Zároveň byly zahájeny přípravné práce na projektu Husova sboru. První projektové plány zpracoval architekt Karel Truksa, kterého v důsledku neshod vystřídal architekt…
číst dále
Jiří Špaček, 15.11. 2016