Hvězdárenská věž a její pražská konkurence
© Petr Turyna 03/2004
Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.
Do astronomické věže Klementina se vstupuje vedle zrcadlové kaple. Na věž je možné se dostat pouze v rámci prohlídky, která kromě věže zahrnuje ještě barokní sál, nejstarší část klementinské knihovny. V interiéru věže jsou umístěny staré měřící přístroje, sloužící k meření času a zejména k pozorování hvězd. Fotografovat je zde bohužel zakázáno
Mass, Turyna Petr, 19.8. 2003
turistické
Astronomická věž se nachází v samém centru Starého Města, a proto je odtud velice hezký a zajímavý rozhled. Například kostel svatého Jiljí v Husově ulici nevypadá odnikud tak monumentálně, jako právě odtud. Bohužel není právě snadné se na ní dostat (drahý vstup).
Mass, Turyna Petr, 19.8. 2003
historie
Budova Klementina
Jezuité působili v místech dnešního Klementina již po roce 1558 ale jejich zásadní nástup přišel přičiněním Fridricha II. (bitvě na Bílé hoře). V té době vypudili z areálu dominikánya a sami se pustili do stavby obrovského komplexu budov. Klementinum je důkazem o nadvládě jezuitů v Čechách. Je to jejich největší stavba u nás (kvůli její výstavbě muselo být zničeno 32 domů, klášter, tři kostely,a dvě zahrady). Stavbu Klementina ukončil až v 18. století architekt František Maxmilián Kaňka, podle jehož projektu byla vystavěna zejména hvězdárenská věž (1721 - 23), později přestavěná (1748) architektem Anselmem Luragem.
Mass, Turyna Petr, 19.8. 2003
Další texty historie
