budova vpravo v sobě ukrývá pozůstatky kostela
© Milan Caha 07/2008
Románský kostel sv. Jana Křtitele je připomínán již roku 1141. Sloužil jako farní kostel vsi Obora, kterou v prostoru dnešních ulic Šporkova, Jánská a Jánský vršek založily české královny (ves je poprvé připomínána roku 1278). Při založení Malé Strany v roce 1257 zůstala Obora vně hradeb. Před rokem 1354 Obora vyhořela i s listinnými privilegii a proto v roce 1354 královna Anna tato privilegia obnovila. Od konce 14. století byl představitelem místní vrchnosti farář u sv. Jana Křtitele, jmenovaný svatovítskou kapitulou. Ves byla vypálena v roce 1419 při dobývání Pražského hradu husity. Kostel sv. Jana Křtitele byl obnoven v roce 1546 dík královně Anně, manželce Ferdinanda I.
V roce 1648 byla Obora připojena k Malé Straně a kostel sv. Jana Křtitele se stal filiálním kostelem sv. Václava. V roce 1784 byl v rámci josefínských reforem zrušen. Zakoupil jej Josef Peiznach, zvoník od sv. Mikuláše, přestavěl jej na obytný dům a ze hřbitova udělal zahrádku. Po roce 1800 byla budova stavitelem Polákem přestavěna do současné podoby obytného klasicistního domu.
V severním křídle domu čp. 322 se dochovala podstatná část obdélníkové lodi z 16. století, včetně klenuté krypty a krovu. Archeologický výzkum v roce 1986 odkryl výrazné zbytky zdiva rotundy včetně až 2 m vysokéko zachovaného nadzemního zdiva z opukových kvádříků. Vnitřní průměr rotundy činil 520 cm a síla jejího zdiva 105 cm; vnitřní průměr apsidy dosahuje 370 cm při síle zdiva 120 cm.
Na hřbitově při kostele byla pohřbena řada významných barokních umělců působících v Praze (r. 1629 rytec Jíljí Sadeler, r. 1765 sochař Jan Antonín Quittainer a architekt Anselmo Lurago). Existenci hřbitova připomíná kříž a pamětní deska na bývalé hřbitovní zdi.
