
Ves Horní Počernice získala svou dnešní rozlohu r. 1943, kdy k ní byly úředním rozhodnutím připojeny sousední vsi Chvaly a Svépravice s osadou Xaverov. Již o 10 let dříve byla připojena ves Čertousy na východě. Sloučení bylo tak důsledné, že nový celek nejen převzal název největší části, tedy Horní Počernice, ale zároveň zanikly samostatné katastry ostatních bývalých vsí a všechny jejich objekty byly přečíslovány jako nová součást katastrálního území Horních Počernic. Nově vytvořený sídelní celek byl r. 1969 povýšen na město, ale již r. 1974 byl připojen k Praze a tvoří východní část jejího okraje. Od r. 2001 je samosprávnou městskou částí s názvem Praha 20.
Historická ves Chvaly, která dnes tvoří severozápadní část Horních Počernic, je zároveň jejich nejstarší částí. Je zmiňována již r. 1088 v souvislosti se založením vyšehradské kapituly. V r. 1428 je prvně doložena zdejší tvrz, která byla po požáru v 18. stol. upravena na zámek. Areál zámku a přilehlého dvora byl restaurován do r. 2008 a zpřístupněn.
Areál se zámkem, dvorem a kostelem je snadno dostupný od zastávky Chvaly pro městské autobusy vyjíždějící od konečné stanice metra B Černý Most.
Kaple se od r. 1695 stala dokonce centrem farnosti, která od r. 1711 vedla i matriku. Do té doby byla totiž duchovní správa Chval i sousedních Svépravic vykonávána ze sousedních Dolních Počernic, které měly již od r. 1384 farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Již po zrušení jezuitského řádu byla za působení pátera Josefa Jana Pánka v letech 1793-1794 provedena přestavba zámecké kaple sv. Anny na kostel sv. Ludmily. Přestavba byla provedena tak, že původní loď kaple byla změněna na presbytář kostela a k probourané jižní stěně kaple byla přistavěna větší loď kostela s klenutým stropem a dvěma širokými okny po každé straně. Přistavěn byl také kůr s varhanami. V nové lodi byly zřízeny tři oltáře: hlavní sv. Ludmily, po levé straně sv. Jana Nepomuckého a po pravé boční oltář sv. Václava. Obrazy na oltářích jsou dílem církevního malíře Viléma Kandlera z roku 1880. V r. 1825 byla k průčelí kostela přistavěna zvonová věž v novorománském slohu. Dva zvony o váze tisíc a 500 kg nechala v pražské zvonařské dílně Karla Bellmana ulít vdova po chvalském mlynáři Antonínu Rybovi. Věž však nebyla způsobilá nést tak těžké zvony a proto byly zavěšeny až r. 1875 po její přestavbě. Během 1. světové války však byly zrekvírovány pro válečné účely a zničeny a stejně dopadly i nové zvony, které byly pořízeny r. 1923 ze sbírek věřících ve zvonařské dílně Arnošta Diepolta v Praze. Ty byly sňaty r. 1942 za 2. světové války. Současné zvony byly pořízeny r. 1947 z Fondu národní obnovy. Kostel byl celkově obnoven v letech 1997-1999 a nyní je farním kostelem pro farnost Chvaly..