busta Julia Grégra

Proslavil se jako zakladatel a majitel nejznámějších českých novin 19. století, Národních listů. Julius Grégr původně vystudoval práva. Z dráhy advokáta ho pak vyvedla výzva Františka Ladislava Riegra, aby zažádal o koncesi na vydávání politického deníku. Nový deník poprvé vyšel 1. ledna 1861. Národní listy ovlivňovaly názory české společnosti a podstatnou měrou se podílely na formování české politiky. Často i kritizoval vídeňskou vládu. Pro tiskové delikty se opakovaně ocitl i ve vězení. To ale zvyšovalo jeho popularitu a autoritu. Původní dobrý vztah Národních listů k Palackému, Riegrovi a dalším se ale poměrně brzo zkazil. Stoupenci této liberálnější linie se začali nazývat mladočechy. K definitivnímu rozchodu politických směrů došlo v roce 1874, kdy se oddělila nová česká strana pod názvem Národní strana svobodomyslná, běžně nazývaná stranou mladočeskou. Na přelomu 80. a 90. let definitivně mladočeši zvítězili. Julius Grégr patřil spolu se svým bratrem Eduardem k hlavním představitelům a ideologům mladočechů. Oba zasedali jako poslanci na českém zemském sněmu i ve vídeňském parlamentu. Julius Grégr koupil roku 1893 mlýn v Máslovicích, nazývaný Na Dole. V něm roku 1896 zemřel. I když do Máslovic přišel až na samém sklonku svého života, o obec se výrazně zasloužil. Založil místní lidovou knihovnu a ve Vodochodech přispěl k založení školy. Na stráni nad mlýnem založil vinici. Ta rodí révu dodnes. Jeho mlýn byl několikrát přestavěn a nyní slouží jako Výzkumný ústav včelařský. U cesty od přívozu do obce Vodochody, u Výzkumného ústavu včelařského stojí Grégrova bysta a u ní pak lavička, stylizovaná do poskládaných knih..