Čimické údolí
© Jiří Špaček, 09/2016
Malá zemědělská ves Čimice je prvně zmiňována r. 1334. V r. 1960 byla připojena k Praze a nyní je součásti městské části Praha 8. Leží na planině nad pravým břehem Vltavy na severním okraji hlavního města. Zemědělská činnost tu zanikla a v letech 1972-1980 vzniklo na jejím území nepříliš velké panelové sídliště, takže Čimice dnes mají kolem 8 000 obyvatel. Dopravně jsou dostupné městskými autobusy, nejlépe od stanice metra Kobylisy na trase C.
Přírodní památkou Čimické údolí prochází z centra Čimic po celé délce modrá turistická značka, která dále pokračuje k hradišti Zámky a Drahanským údolím na břeh Vltavy.
Asi kilometr dlouhé Čimické údolí, ležící jihozápadně od někdejší vsi, bylo vyhlášeno přírodní památkou r. 1968. Chráněné území, jímž v celé délce protéká drobný Čimický potok, se rozkládá na ploše 10,82 ha a nachází se v nadmořské výšce 240-270 m n. m. Hlavním předmětem ochrany tohoto území je snaha o zachování teplomilných společenstev nacházejících se na skalnatých, k jihu otočených svazích, které jsou tvořeny břidlicemi předprvohorního stáří. ...Začátkem 20. století zde probíhala těžba kamene použitého na výrobu materiálu na výstavbu silnice. Značná část území je zalesněna nepůvodním trnovníkem akátem. Území bylo člověkem osídleno už v době kamenné a postupně bylo využíváno převážně zemědělsky. Úrodnější části území s hlubšími půdami byly využívány jako pole, zatímco svahy, skalní výchozy a údolní niva jako pastviny. Jižní svahy území byly v pozdější době přeměněny na sady a nejvýchodnější skalka byla na začátku dvacátého století využívána jako lom. Na východním kraji přírodní památky vytéká z Čimického rybníka Čimický potok. Původně pramenil o něco výše proti toku, ale při výstavbě inženýrských sítí pro sídliště byly prameny strženy a rybník i s potokem prakticky zanikly. Při rekonstrukci rybníka r. 2006 se však vodní zdroj opět objevil a dnes je obnovený rybník vyhledáván vodním ptactvem. Vytéká z něj drobný potok, který si opět našel koryto v Čimickém údolí. To je zprvu mělké, postupně se však výrazně zařezává do skalního podkladu. V hlavních partiích se dno údolí ukrývá 10-15 metrů pod úrovní okolního terénu. Přírodní památka je významná především pro výskyt vzácných stepních společenstev, která můžeme v jiných částech Prahy najít pouze na nepřístupných skalních svazích s půdou v minulosti člověkem nevyužívanou. Tato ohrožená společenstva byla dříve výrazně redukována a omezena pouze na skalní výchozy jižně orientovaných svahů, avšak v poslední době dochází k pozvolnému rozšiřování na mírné svahy sadu, jež se nacházejí v západní části chráněného území. Výrazným problémem území Čimického údolí je výskyt nepůvodního trnovníku akátu a ohrožení skalních výchozů náletovými dřevinami. Tyto skalní výchozy se uměle udržují ve stavu bezlesí pravidelným kácením. Trnovník akát je pomalu, ale jistě redukován. Skalní výchozy s porosty vřesu obecného jsou pravidelně sestříhávány. V údolí nivy dochází k pravidelné seči jednou až třikrát ročně. Závěr údolí tvoří Koztoprtský rybník napájený Čimickým potokem. Patří k rybníkům historickým, je doložen již r. 1750 a vznikl na podmáčených loukách. Svahy i dno údolí a okolní skalní výchozy sloužily jako pastviny, což dalo i nezvyklé pojmenování rybníku. Kozí prtě byly totiž stezky vyšlapané ve stráních kozami při pastvě. Ve 20. století došlo k narušení hráze a neudržovaný rybník se změnil spíše v lesní tůň. Teprve při celkové rekonstrukci r. 2011 byl obnoven rybník o rozloze asi 1,5 ha. V jeho okolí bylo zjištěno 58 druhů rostlin, 125 druhů motýlů a 6 druhů vodních měkkýšů. Z ptáků se tu vyskytuje slípka zelenonohá i volavka popelavá, z plazů pak dva druhy užovek. Výborné prostředí tu našli obojživelníci. Žijí tu dva druhy skokanů, ropucha obecná a dva druhy čolků. Rybník však zásadně neslouží chovu ryb.
