pohled z Hybernské ulice
© Jan P. Štěpánek 07/2007
Jedinečné dílo české secese, pražský Obecní dům na náměstí republiky čp. 5 v sousedství známé pozdně gotické Prašné brány. Na výzdobě domu se na počátku 20. století podíleli velikáni z řad českých sochařů a malířů jakými byli M. Aleš, M. Švabinský, A. Mucha či. J. V. Myslbek
Obecní dům byl vybudován pro společenské a kulturní potřeby hlavního města, kterým slouží dodnes.
Obecní dům v Praze na náměstí Republiky je jedinečným výtvorem pražské secese. Stavba v sobě pojí nejen architektonické, ale i výtvarné styly z přelomu 19. a 20. ...století. Česká secese je zde skloubena s prvky neobaroka, neorenesance i módních orientálních a západních prvků. Jako o ryze českém domě můžeme v případě Obecního domu mluvit dvojnásob. Na jeho výtvarné výzdobě se podíleli čeští velikáni jako Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Josef Mařatka, František Uprka, Ladislav Šaloun či J. V. Myslbek.
Historie vzniku a výstavby Obecního domuNěkdejší seminář vznikl na místě staré královské residence vystavěné již králem Václavem IV. A na jeho paměť pojmenované Králův dvůr. Parcela, na které Králův dvůr a pozdější seminář stával, se v době asanace centra Prahy stala velmi žádanou. Byla vybrána Měšťanskou besedou, aby na jejím místě vyrostl representativní a společenský dům královského města Prahy. V architektonické soutěži na podobu domu byly odměněny tři návrhy od architektů Balšánka, Dryáka a Pospíšila, avšak ani jeden z těchto návrhů nebyl ani ve 2. kole vybrán. Nakonec byl vybrán profesor A. Balšánek a O. Polívka, aby společně vytvořili návrh na podobu Obecního domu. Definitivní projekt byl schválen roku 1904 a již v roce 1905 se započalo se stavebními pracemi. Slavnostní otevření Obecního domu se konalo 22. 11. 1912. V době svého otevření budil Obecní dům nejen nadšení, s jakým jeho ztvárnění hodnotíme dnes, ale i vlnu nevole a pohoršení. Generální rekonstrukce domu byla prováděna v letech 1994–1997.
