Palácová stavba v areálu vyšehradského královského okrsku z let 1348–1350. Přežila jako jediná z královského okrsku plenění husitů r. 1420. V 18. století barokně přestavěna a sloužila vojákům. Od 20. do 90. let 20. stol. sklad a tělocvična. V l. 2003 – 2005 upravena na kavárnu a kulturní sál.
Palácová stavba, která byla postavena v areálu vyšehradského královského okrsku mezi lety 1348–1350. Karel IV. dal v té době na Vyšehradě opravit přemyslovský palác, královské sídlo z doby mezi lety 1070 až 1140, a dal zde vystavět nejméně tři nové palácové budovy. Sídlo vyšehradského purkrabího byla jedna z nich. Jeho jižní zeď tvořila součást nového gotického opevnění akropole. Po obsazení Vyšehradu husity v roce 1420 byly všechny budovy královského okrsku pobořeny, s výjimkou purkrabství. Podle některých pramenů byla ušetřena proto, že zde sídlil hospodářský správce Vyšehradu, nicméně vzhledem k tomu, že byl zbytek Vyšehradu zdemolován a vydrancován a byl pak pustý až do doby Jiřího z Poděbrad, není tato hypotéza příliš pravděpodobná. Budova byla do současné podoby upravena v době budování barokní citadely v 18. století, kdy sloužila místní vojenské posádce. Od dvacátých do devadesátých let 20. století sloužila budova jako sklad a tělocvična pro Sokol Vyšehrad. V letech 2003–2005 prošla budova rekonstrukcí a přestavbou. Vznikla zde kavárna Citadela a sál pro 90 diváků.
Milan Caha, 6.12. 2024
