Val kryjící hradiště od jihozápadu
© Prudký Martin, 03/2013
Hradiště je pro motorizované turisty nejlépe přístupné z hlavní ulice Přílepské, kde je nutné za benzinovou pumpou odbočit doleva, ve směru od Velkých Přílep do Roztok. Poté lze projet Přemyslovskou a Komenského ulicí stále rovně až ke kostelu sv. Klimenta. Zde je možné zaparkovat.
Žalovský vrch byl poprvé osídlen již v období pozdní doby kamenné – eneolitu, ale dosud není jasné, jestli šlo o sídlo opevněné. O skutečném hradišti můžeme s jistotou mluvit až v mladší době bronzové, ale skutečný rozkvět zažilo až v raném středověku. ...Hradiště je tvořeno dvěma částmi spojenými úzkou novodobou šíjí nad strmou roklí Žalovského potoka. Dodnes po ní vede silnice ke kostelu sv. Klimenta. Archeologický průzkum prokázal budování opevnění v mladší době bronzové (kultura knovízská) na západní části. Hlavní fortifikace byla ale vybudována v době hradištní od 9. do 11. století. Lépe chráněná byla východní část, na níž stála akropole s kostelem. Má rozlohu 3,6 ha a po celém obvodu byla vybudovaná dřevohlinitá konstrukce s vnější na sucho vyzděnou kamennou plentou. Obyvatelé akropole obývali dřevěné srubovité stavby s prkennými podlahami. Stál zde zcela jistě knížecí dvorec, jehož poloha ale není známá. Archeologický průzkum odhalil při západním obvodu předhradí u brány víceprostorové přízemní domy s hospodářskými a obytnými prostorami. Uprostřed akropole byl postaven pravděpodobně v osmdesátých letech 9. století z popudu knížete Bořivoje první křesťanský kostel v Čechách. V době vlády tohoto prvního historického knížete byl Levý Hradec pravděpodobně rodovým sídlem Přemyslovců a o jeho významu svědčí i to, že zde byl 19. února 982 zvolen druhý pražský biskup Vojtěch. Původně dřevěný kostel byl v době volby už nepochybně kamenný (kostelu je věnováno samostatné heslo). Od počátku desátého století však dochází k poklesu významu Levého Hradce především v důsledku upřednostňování Pražského hradu. K zániku zdejšího hradiště došlo až koncem 11. století, a to možná dokonce násilnou cestou. Přesto ještě z počátku 13. století pocházejí záznamy popisující toto místo jako opevněné, i když se v této době jednalo již o nefunkční rozpadlou hradební konstrukci – bez pravidelné údržby dřevěné části, držící hliněné těleso hradby pohromadě, rychle zetlely a konstrukce ztratila soudržnost. Mnohem méně prozkoumané je předhradí, ležící západně od akropole a oddělené od něj roklí Ve Vikouši. Zdejší situace byla navíc poškozena těžbou písku, stavbou domů a jinou hospodářskou činností. Vstup do předhradí byl v jihozápadní části opevnění, v dnešní ulici U zastávky. Obyvatelé ukládali své mrtvé na kostrovém pohřebišti, které se nalézalo v místech bývalé žalovské cihelny a právě její provoz je téměř celé zničil. Odhad množství zničených hrobů jde do několika stovek. Pohřbívalo se zde od druhé poloviny 9. století do počátku 11. století. Celý komplex hradiště Levý Hradec je jednou z nejvýznamnějších památek z počátku vzniku českého státu..
