
Budova připomíná svým řešením zámecké a palácové stavby na toskánských panstvích. Je velmi podobná faře ve Svádově. Vnitřní dispozice svádovské fary z let 1729–1732 je shodná, pouze zrcadlově obrácená. Jedná se o jednopatrovou budou s rizalitem završeným trojúhelníkovým štítem. V kartuši nad středním oknem je znak vévodů Sasko-lauenburských, ze kterého Anna Marie Františka Terezie Toskánská pocházela. Ve faře se dochoval původní systém vytápění.
Faru v historii postihla řada dramatických událostí – údajně byla vypálena již za husitských válek, doloženo je vyplenění Sasy a Švédy v roce 1631. V roce 1662 je uváděna hostivická fara jako zbořenina. V roce 1732 koupila tachlovické panství, jehož byla Hostivice součástí, velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská. Kromě dalších stavebních aktivit financovala velkovévodkyně i výstavbu nové fary. Ta začala 1. října 1734 a trvala tři roky. Stavba je přisuzována Octaviu Broggiovi, pravděpodobně je to však pouhá smyšlenka. Již roku 1743 faru vydrancovali francouzští vojáci. V 18. století dvakrát shořela šindelová mansardová střecha a v polovině 19. století byla nahrazena taškami. Kromě této změny neprošla stavba žádnou významnější přestavbou, její vzhled odpovídá podobě z doby jejího vzniku na počátku 18. století. V sousedství je dochována barokní vjezdová brána s letopočtem 1790..