Čechův most

Je prodloužením Pařížské třídy směrem k Letné. Podle původních plánů na něj měl navazovat průkop nebo tunel letenskou strání. Tyto plány se však neuskutečnily. Místo nich se v letech 1955-1962 na vrcholu stráně tyčilo monumentální sousoší sovětského vůdce J. V. Stalina (1879-1953). Od r. 1991 na tomto místě odměřuje čas obří kyvadlo či metronom. Jediný ocelový obloukový most v Praze je secesní stavba z let 1905-1908 a dnes patří mezi chráněné památky. Na návrhu mostu se podíleli Ing. Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl a arch. Jan Koula. Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezoval počet pilířů. Tím je dána také plochost a rozpětí oblouků, které od pravého břehu roste od necelých 48 metrů až po 59 metrů. Stavba betonových pilířů se železnou výztuží byla slavnostně ukončena položením závěrného kamene v dubnu 1907 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. Chodníky byly původně vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální, asi 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva. Most byl předán do užívání veřejnosti dne 6. června 1908 a pojmenován po proslulém básníkovi a spisovateli Svatopluku Čechovi (1846-1908), který právě v únoru toho roku zemřel. Most je pozoruhodný kvalitou svého provedení a zejména výtvarnou výzdobou. Na obou březích ho ohraničují celkem čtyři bronzové postavy géniů (někdy též Viktorií), které vytvořil sochař Antonín Popp (1850-1915). Více než 3 metry vysoké sochy jsou postaveny na zasklených železných lucernách na vrcholech sloupů ve výšce 17,5 metru. Každá drží pozlacenou ratolest. Na zhlavích proti vodě stojí bronzové sochy světlonošů s pochodněmi, které vytvořili sochaři Ludvík Herzl (1877-1944) a Karel Opatrný (1881-1961). Na zhlavích po vodě jsou bronzové šestihlavé hydry se znaky Prahy od sochaře Luďka Wurzla. Okraje mostních oblouků byly osvětleny dvěma stovkami žárovek. Pozoruhodné jsou i tepané výplně oblouků a zábradlí. Most nesl po celou dobu své existence jméno Svatopluka Čecha s výjimkou protektorátních let 1940-1945, kdy byl přejmenován po moravském rodáku německého původu, augustiniánském mnichu a zakladateli genetiky Johannu Gregoru Mendelovi (1822-1884). Od r. 1958 je most kulturní a technickou památkou.