národní přírodní památka Letiště Letňany

o vyhlášení Letiště Letňany a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Předmětem ochrany je biotop a populace kriticky ohroženého druhu sysla obecného na travnaté ploše letiště Praha-Letňany a v jeho okolí. Rozloha národní přírodní památky činí 50,98 ha, ochranného pásma pak 18,32 ha. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 270-279 m n. m. Chráněné území je součástí evropsky významné lokality (EVL) Praha-Letňany. Od roku 2007 jsou tyto pozemky ve vlastnictví soukromé společnosti. Počátkem roku 2010 bylo celé území oploceno a není nadále přístupné veřejnosti. Letiště Praha Letňany je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště. Nabízí dvě travnaté přistávací a vzletové dráhy. V rámci ČR je unikátní tím, že leží v těsné blízkosti stanice metra. Díky tomu a strategické poloze 9 kilometrů od centra města je perfektní vstupní branou do hlavního města pro letadla všeobecného letectví. V letech 2005-2010 byl stav populace sysla obecného v Letňanech odhadován na 500 až 600 jedinců. Lokalita tak patřila k jedněm z nejpočetnějších v ČR. Po roce 2012 však došlo k výraznému snížení početnosti kolonie. Sysel obecný je hlodavec z čeledi veverkovitých, který byl původně vázán na stepní prostředí. Na naše území se tento druh dostal až s rozvojem zemědělství a v minulosti patřil k běžným druhům nižších poloh, kde osídloval travnaté okraje cest, meze, kosené louky, pastviny, náspy a také porosty víceletých pícnin. Mnohdy byl dokonce tak hojný, že byl považován za polního škůdce. Se změnou přístupu k zemědělskému obhospodařování krajiny a zaváděním nových technologií v 50. letech 20. století však začalo docházet k prudkému úbytku jeho početnosti, který pokračuje dodnes. Sysel potřebuje krátkostébelné travinné porosty, ať už přirozené či uměle udržované, které mu umožňují náležitý rozhled po okolí, což mu zajišťuje ochranu před predátory a přehled o ostatních členech kolonie. Podle průzkumů žije sysel v ČR jen asi na 20 lokalitách. Většina z nich je vázána na poněkud netradiční stanoviště, jako např. sportovní letiště, golfová hřiště, chatové kolonie či tábořiště, kde se nacházejí pravidelně kosené plochy s dlouhodobě nízkým travním porostem. Jednotlivé lokality jsou však velice izolované a většinou málo početné. Jsou proto velmi ohrožené. Sysel má výrazně denní aktivitu a žije pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, která má obvykle několik východů a může být i několik metrů dlouhá a metr hluboká. Sysel svou noru každoročně obnovuje a zvětšuje i počet jejích vchodů. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku. Do zimního spánku upadají dospělé samice již v polovině srpna, o něco později je následují dospělí samci. Mláďata je za příznivého počasí možné pozorovat ještě počátkem října. Na rozdíl od křečků si syslové nevytvářejí žádné zásoby potravy. Během zimního spánku jsou proto odkázáni pouze na zásoby podkožního tuku, které si vytvářejí během léta a které mohou tvořit až jednu třetinu jejich tělesné hmotnosti. Ze zimního spánku se obvykle probouzejí během měsíce března. Dva až tři týdny po probuzení nastává období páření. Následně po 24 dnech březosti rodí samice obvykle pět holých a slepých mláďat, počet mláďat však může kolísat od 1 do 11. Mláďata poprvé opouštějí mateřskou noru v polovině června, tedy přibližně měsíc po svém narození. V této době váží okolo 50 g, avšak do podzimu dokáží svou hmotnost až pětkrát zvýšit. Pohlavně syslové dospívají po prvním přezimování. Za potravu slouží syslům semena, listy, květy i kořínky trav a bylin. Rádi loví drobný hmyz jako jsou saranče, kobylky, cvrčci a brouci. Nepohrdnou ani hrabošem nebo vajíčky na zemi hnízdících ptáků.