© Aleš Marek 08/2005
Loretu nechal v letech 1704-12 Heřman Černín z Chudenic podle plánů slavného stavitele Alliprandiho. Stavdu prováděl D. Bossi. Centrální kaple je hranolová stavba se dvěma portály a trojhrannými štíty. Na bocích je členěna dvěma pilastry, na fasádách jsou ve dvou úrovních niky se sochami postave ze Starého zákona a mariánské legendy.
Kolem kaple je čtyřkřídlý obdélník ambitů s arkádami a ozdobnou bránou na severní straně. Uprostřed východního křídla ambitů je Alliprandiho kaple sv. Martina z r. 1702 – zevně obdélná, v interiéru oválná sklenutá na kupoli.
Svatá chýše v Loretěpřevézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu ital. arch. Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena.
Loretánská legenda
|
Přihlášení |
