© Milan Caha 03/2009
Dvoukřídlý palác v Panské ulici, hlavní průčelí bohatě člení pilastry, dva portály jsou symetricky umístěny do mělce vystouplého středového rizalitu. Nad ním se vypíná trojúhelníkový štít s plasticky zdobeným tympanonem. Křídla stavby na dvoře doplňuje přízemní dvorní přístavba. Severní část (v místech kde dříve navazovala zahrada) odděluje od průchodu k přilehlé škole pouze ohradní zeď.
Objekt po r. 2004 prošel rozsáhlou, ale velmi citlivou rekonstrukcí. Vzácně se podařilo zachovat snad veškeré historické prvky, což v Praze nebývá zvykem. Naštěstí se zde neuplatnil stále častější přístup, kdy je zachována jen průčelní zeď, za kterou se vystaví kompletně nová stavba.
Tato barokní stavba v současné době využívána jako informační ústřední OSN, kanceláře zde má také ambasáda Brazílie.
Majetek v podobě několika domů na místě dnešního paláce v Panské ulici vlastnili např. bosí Augustini ze Zderazu (od kostela sv. Václava). ...Ti je r. 1630 prodávají, r. 1654 jsou stavení vedeny jako panský dům. Od počátku 18. stol. jej vlastní Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic. Ačkoliv jej r. 1728 odkazuje vychovateli svých synů Josefu Františkovi Neuerovi z Neuren, ten ho záhy svému chovancovi Václavu Petrovi vrací. Odtud tedy čerpá varianty svého dnešního názvu…
Současná podoba paláce v Panské ulici stojícího na městišti dvou středověkých domů pochází z období po roce 1734 za Josefa Františka Neyera z Neuren. Rytíř z Neuberka, kurátor Matice české, vášnivý archeolog a sběratel zde měl umístěny své sbírky – ty později přenechal Národnímu muzeu, jeho syn předal další jejich část do Uměleckoprůmyslového muzea. Neuberkům objekt patřil až do 20. století, ale jako sídlo využíván nebyl – často byl předmětem pronájmu apod. Zajímavá je novodobá historie – r. 1906 zde sídlí obuvnický závod Bernard Schwarz, za první republiky zde fungují také Fotozávody, byl zřízen sklad papíru tiskárny Merkur a také zde sídlil Čedok. Zahradní přístavba sloužila jako byty….
