Místo dřevěné věže z r. 1495, poškozené více požáry, postavil 1588–91 novoměstský měšťan Karel Mělnický dnešní kamennou. Zato byl 29. 10. 1596 povýšen do šlechtického stavu, čemuž nezabránilo ani vychýlení věže. Velká rekonstrukce skončila roku 2009.
Nejvyšší (47m) pražská vodárenská věž byla založena 8.8.1588, dokončena r. 1591. Nahradila tak své dvě předchůdkyně - jedna se krátce po výstavbě zřítila a druhá zase vyhořela. Už při výstavbě se díky pískovému podloží naklonila a je tak nešikmější pražskou věží. Železobetonový věnec z r. 1927 její stabilitu zajistil tak, že se její vychýlení od svislé osy (0,42m) dále nezvětšuje. Čtvercový půdorys o hraně 10m tvoří v přízemí až 2.1m silné zdi, v patře posledním je to ji jen 1.5m. Zajímavé je, že ač zvenku působí jako pětipatrá, ve skutečnosti má pater osm - kromě zaklenutého přízemí jsou dřevěné. Oprava po švédském ostřelování r. 1648 jí dala svoji dnes typickou cibulovitou střechu. Věž zásobovala Nové Město vltavskou vodou až do roku 1881. Tehdy měla být snesena, což se naštěstí zásahem Umělecké besedy nestalo. V následných 2 letech byla rekonstruována a dále sloužila až do 24.5.1913 - voda však již byla čerpána nikoliv z Vltavy, ale z dvojice filtračních studní poblíž břehu. Vodárna byla rovněž využívána pány soudruhy z STB jako stanoviště, odkud mohli nerušeně pozorovat byt Václava Havla vedle dnešního Tančícího domu.
Mass, Turyna Petr, 6.2. 2004
