
Dům zaujímá nepravidelnou parcelu před a chrámem Panny Marie před Týnem. Na místě školy stály původně dva měšťanské domy – z konce 13. století, druhý z počátku 14. století. Do současné raně renesanční podoby byly domy sjednoceny a přestavěny v pol. 16. století. V podloubí se dochovaly vzácné gotické klenby. Průčelí je opatřeno výraznými renesančními štíty a freskou Nanebevzetí Panny Marie z 18. století. Na dvorní fasádě se uchovaly zbytky renesančních sgrafit.
Přednášel na ní mimo jiné mistr Walther, lékař krále Jana Lucemburského a Karla IV. Za vlády Václava IV. získává škola budovu před Týnským chrámem. Král vyvlastnil dům staroměstského purkmistra (pro účast na jeho uvěznění) a v lednu 1404 jej věnoval škole. Kolem r. 1475 působil v Týnské škole jako rektor stavitel Matěj Rejsek z Prostějova. Po husitských bouřích se dostává škola do protestantských rukou. V 15. a 16. století měla škola statut vyšší školy, a to "přední v městech pražských". Po bitvě na Bílé Hoře je rekatolizována. V roce 1862 zde byl zaveden český vyučovací jazyk. Škola byla nedlouho po školské reformě v roce 1869 přestěhována ke sv. Jakubu, kde byla transformována na Staroměstskou školu měšťanskou a obecnou. Od školního roku 1990/91 funguje „Týnská škola – střední škola katolického náboženského společenství – Collegium sanctissimae Mariae", (zde přijala do svého znaku Pannu Marii – Madonu Ryneckou). Od roku 1991 působí společně s obnovenou Rečkovou kolejí v lokalitě bývalého kláštera servitů u kostela sv. Michaela Archanděla na Starém Městě..