Pohled od jihu na sever, v pozadí vykukuje zvonice sv. Víta
© Petr Turyna 05/2005
Dvoupatrové průčelí paláce vyplňuje celou západní stranu horního Malostranského náměstí. V prvním patře nad hlavním vchodem masivně podepřený balkon, nad kterým je výrazný oblý tympanon a sochařská výzdoba. K areálu patří ještě křídlo v Nerudově ulici, dvůr a zahrada. V historii zde sídlil např. hlavní štáb švédských okupačních vojsk, dále tehdy jediný poštovní úřad Prahy, na počátku 19. stol také Josef Dobrovský a od revoluce 1848 do r. 1960 vojenská správa (snad každého režimu který přišel). Dnes je zde na asi 8000m2 koncertni sál, letní scéna, výstavní síň, učebny pro hudební fakultu s nahrávacím studiem a zvukovými laboratořemi apod. Zajímavé jsou také patníky od Karla Nepraše před palácem – 27 litinových hlav od roku 1993 odkazuje na Karla z Lichtenštejna, jednoho z hlavních strůjců popravy ‚českých‘ pánů 21. 6. 1621, který zde žil.
Stejně jako u mnoha jiných paláců na Malé Straně, i ten Lichtenštejnský vznikl na městišti hned několika původních domů. Ty r. 1620 vykoupil „krvavý“ místodržitel Karel z Lichtenštejna, aby je scelil v jeden objekt. ...Ke konci třicetileté války zde byl zřízen štáb švédského vojska. Matyáš Hummel sjednotil průčelí do dnešního vzhledu r. 1791, krátce předtím (1742-90) objekt sloužil jako poštovní úřad. V rozmezí let 1811-26 zde pobýval Josef Dobrovský. Michaelu Ledebourovi, podle kterého zíslal své alternativní označení, patřil palác až r. 1825 – jenže již r. 1848 byl palác přidělen vojenskému velitelství. Roku 1918 byl palác posledním střediskem rakouské vojenské moci. Za protektorátu jej zabralo německé vojenské velitelství. Teprve až r. 1960 budova přešla pod Vysokou školu politickou ÚV KSČ. Na počátku let devadesátých byl areál upraven pro hudební fakultu AMU.
