jižní portál
© Milan Caha 11/2024
Tunel měří 35 metrů (jedná se o nejkratší pražský tunel), široký je 9 metrů. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní tunelový portál je zdoben malým kamenným znakem Prahy, ve vlysech pod ním jsou prázdné erbovní štítky, pravděpodobně původně určené pro erby pražských měst. U vjezdu do tunelu se dochoval zbytek pamětní desky z polévaných dlaždic, s kovovými ozdobnými růžicemi, kovový nápis „Zbudovala obec Pražská L. P. MCMIV“ se nedochoval. Domeček při severním portálu byl postaven společně s tunelem a byl určen pro veřejné záchodky. Svému účelu sloužil do roku 1986, dnes je ve správě Národní kulturní památky Vyšehrad. Naproti před portálem bývala dřevěná trafika.
Dlouhá léta sloužily k dopravě mezi Podolím a Podskalím tři cesty – dlouhou oklikou přes Nusle, přes kopec a vyšehradskou pevnost a cesta přívozem kolem Vyšehradské skály. V 19. století však rostla potřeba snadnějšího propojení Prahy s Podolím, Dvorci a Braníkem, které v té době hrály důležitou roli při zásobování rychle rostoucí Prahy zeleninou a později i dalšími produkty. ...Jedním z impulzů k dlouho uvažované stavbě tunelu byl i vznik Společenského pivovaru pražských sládků v Braníku v roce 1900. Branické pivo se do Prahy dopravovalo převážně po vodě (pivovar měl dokonce vlastní přístaviště), pozemní komunikace by ale dopravu zrychlila a zlevnila. Myšlenka přímého propojení Podolí s Podskalím se objevila už v polovině 19. století. Zvažovaly se různé varianty – od vedení komunikace po náspu kolem skály až po odtěžení velké části skalního masivu. Zvítězila varianta stavby tunelu, se kterou přišel už v roce 1879 profesor Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze Karel Vosyka (19. 2. 1847–3.3. 1896). Finální projekt nese pečeť pražského stavebního rady Viléma Dvořáka. Historizující tvář stavby navrhl František Velich, autor zdobených portálů, opěrných zdí a drobné stavby u severního portálu. Tunel byl vybudován v letech 1903–1905. Při stavbě byl zbourán převoznický domek i patrová budova takzvané Hrnčířské stráže. Domek č.p. 44 byl při úpravě nábřeží snížen o jedno patro (přízemí domku zmizelo pod terénem) a byla v něm zřízena úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcízu). V historii se několikrát uvažovalo o rozšíření tunelu, o proražení druhého tubusu nebo o vybudování lávky kolem skály, tyto úvahy se ale nikdy nerealizovaly. Lodní doprava se k Vyšehradské skále nakrátko vrátila v letech 1945, 1982 a 2008 kdy byl tunel uzavřen. Tunel dnes slouží automobilové a tramvajové dopravě, cyklistům a chodců, nějakou dobu jím vedla trolejbusová linka z Václavského náměstí na Pankrác..
|
Přihlášení |
