
Palác nechala na místě tří starších domů postavit roku 1719 hraběnka Marie Josefa Thun-Hohensteinová. V letech 1736 – 1739 byl palác zásadně přestavěn vrcholně barokně. O tuto přestavbu se zasloužila hraběnka Marie Anna Hrzánová z Harrasova, autorem byl stavitel J. G. Aichbauer. Majetkem Longueval-Buquoyů se palác stal v roce 1748, kdy jej zakoupil František Leopold Buquoy. Roku 1860 byl palác upraven novobarokně. Novorokokové interiéry vznikly při úpravách v 60. letech 19. století a na počátku 20. století. Na výzdobě paláce se podíleli sochař Antonín Braun (autor plastik) či J. Schulz (autor úprav exteriéru zadního křídla, autor převážné části současných interiérů). V areálu sídlí velvyslanectví Francouzské republiky, pro veřejnost je nepřístupný.