
Mánesův most je snadno dostupný ze staroměstského břehu od tramvajové zastávky Staroměstská i od o něco vzdálenější stejnojmenné stanice metra A. Na levém, tedy malostranském břehu je obdobně na Klárově tramvajová zastávka Staroměstská a v jejím sousedství stanice metra A stejného názvu. Některé tramvajové linky přes Mánesův most přímo jezdí.
V letech 1868-1869 byla v těchto místech vybudována železná visutá Rudolfova lávka pro pěší. Dodnes ji na malostranském břehu připomíná název ulice U Železné lávky. Stavba mostu na tomto místě byla zahájena v r. 1911, a to podle projektu, na němž se podíleli inženýři František Mencl a Alois Nový s architektem Mečislavem Petrů. Pro veřejnost byl most otevřen v r. 1914, ale úplně dokončen byl až o dva roky později. Zprvu nesl pojmenování Most arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, ale v r. 1920 byl přejmenován na Mánesův a tento název nese dodnes. Mánesův most je 186 metrů dlouhý a 16 metrů široký. Vede po něm i tramvajová trať. Je to betonová stavba s částečným použitím železobetonu a má čtyři klenební pole. Je provedena ve slohu moderny počátku 20. století a kubismu. Původní dlažba vozovky i chodníků byla v 60. letech 20. století vytrhána a nahrazena asfaltem. Tato úprava se však neosvědčila a proto při rekonstrukci v letech 1992-1994 na něj byla dlažba vrácena. Most vede ze Starého Města od Rudolfina na dnešním Palachově náměstí na Klárov, kde je nyní známá, barokně vyzdobená stanice metra Malostranská. Na pilířích je most opatřen figurálními vlysy s náměty ze života vltavských plavců. Na staroměstském předmostí je instalována socha významného českého malíře 19. století Josefa Mánesa od Bohumila Kafky z r. 1951.