Podolská vodárna z Dívčích hradů
© Milan Caha 04/2009
Historie rozvodu vody v Praze sahá až do středověku. V té době se však jednalo o decentralizované technické stavby, sloužící jednotlivým objektům. V devatenáctém století byly pražské domácnosti zásobovány z kašen napájených pěti vodárnami: Staroměstskou, Štítkovskou, Novomlýnskou, Malostranskou a Žofínskou. Protože stávající vodárny kapacitně nestačily, byla v roce 1882 postavena vodárna v Podolí, napojená na vinohradskou věž v Korunní ulici. Díky nové vodárně se začaly rušit veřejné kašny a pitná voda se ve větší míře začala zavádět přímo do domácností. Po napojení pražské vodovodní sítě na vodní zdroj Káraný v roce 1913 byla podolská vodárna zrušena a v roce 1922 zbořena. Když kapacita Káraného přestala stačit, bylo rozhodnuto o výstavbě velkokapacitní filtrační vodárny v Podolí. Areál nové vodárny byl postaven v letech 1925 – 29 podle projektu dr. ing. arch. Antonína Engela, profesora ČVUT v Praze.… číst dále
Muzeum pražského vodárenství lze navštívit při dnech otevřených dveří na jaře (v rámci Světového dne vody) a na podzim (v rámci Dnů evropského kulturního dědictví). Jindy je třeba se objednat na telefonním čísle: 272 172 344 či na kontaktním e-mailu.
|
Přihlášení |
