
Vzájemně propojené budovy vytvářejí blok mezi ulicemi Hybernskou, Havlíčkovou a Na Florenci, mezi sebou uzavírají hlavové kolejiště s nástupišti. Podle ulice Hybernské stojí k jihu průčelím obrácená odjezdová budova. Nároží ulic Na Florenci a Havlíčkovy zaujala příjezdová budova. Třetí, novější budova tzv. restaurační je situována ke křižovatce Havlíčkovy a Hybernské. Ústředním objektem je dvoupatrová odjezdová budova při Hybernské ulici. Její hlavní průčelí je jedenáctiosé, symetrické, architektonizované. Střední část tvoří pětiosý ryzalit, vrcholící dvěma hranolovými věžemi. Z chodníku jsou na středních osách tři vchody kryté markýzou (odstraněnou při poslední opravě fasád). Fasáda přízemí pod výraznou římsou s průběžným parapetem v rizalitu je opatřena plastickou bosáží. Základní plocha fasády obou poschodí je hladká s jemně naznačenou pásovou bosáží. Fasádu završuje pod okapem mocná korunní římsa, na rizalitu s konzolami. Ve vlysu… číst dále
První pražské nádraží bylo vybudováno v letech 1844–1845 jako jedno z největších nádraží té doby v Evropě. Jeho historie je úzce spjata s dějinami olomoucko-pražské a pražsko-drážďanské dráhy. V dubnu 1842 dostal vrchní inženýr Jan Perner úkol vyhledat trasy dráhy pražsko-drážďanské a olomoucko-pražské. Součástí zadání bylo také zvolit vhodné místo pro vybudování koncového nádraží. V souvislosti s areálem a jeho stavebním a železničním řešením musely být akceptovány zájmy policie, důchodové správy, pošty i pražských obchodníků. Nad syntézou těchto provozů stály zájmy vojenské, protože pevnost Prahu v této době ještě obepínaly hradby. Na území nynějšího nádraží se rozkládaly hlavně zelinářské i ozdobné zahrady s domky a chatrčemi zelinářů. Výhodou polohy nádraží byla blízkost celnice, expedice poštovských vozů a skladišť tabáku. Navzdory názorům policie i nelibosti opevňovacího ředitelství byly… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.