
Vzájemně propojené budovy vytvářejí blok mezi ulicemi Hybernskou, Havlíčkovou a Na Florenci, mezi sebou uzavírají hlavové kolejiště s nástupišti. Podle ulice Hybernské stojí k jihu průčelím obrácená odjezdová budova. Nároží ulic Na Florenci a Havlíčkovy zaujala příjezdová budova. Třetí, novější budova tzv. restaurační je situována ke křižovatce Havlíčkovy a Hybernské. Ústředním objektem je dvoupatrová odjezdová budova při Hybernské ulici. Její hlavní průčelí je jedenáctiosé, symetrické, architektonizované. Střední část tvoří pětiosý ryzalit, vrcholící dvěma hranolovými věžemi. Z chodníku jsou na středních osách tři vchody kryté markýzou (odstraněnou při poslední opravě fasád). Fasáda přízemí pod výraznou římsou s průběžným parapetem v rizalitu je opatřena plastickou bosáží. Základní plocha fasády obou poschodí je hladká s jemně naznačenou pásovou bosáží. Fasádu završuje pod okapem mocná korunní římsa, na rizalitu s konzolami. Ve vlysu… číst dále
První pražské nádraží bylo vybudováno v letech 1844–1845 jako jedno z největších nádraží té doby v Evropě. Jeho historie je úzce spjata s dějinami olomoucko-pražské a pražsko-drážďanské dráhy. V dubnu 1842 dostal vrchní inženýr Jan Perner úkol vyhledat trasy dráhy pražsko-drážďanské a olomoucko-pražské. Součástí zadání bylo také zvolit vhodné místo pro vybudování koncového nádraží. V souvislosti s areálem a jeho stavebním a železničním řešením musely být akceptovány zájmy policie, důchodové správy, pošty i pražských obchodníků. Nad syntézou těchto provozů stály zájmy vojenské, protože pevnost Prahu v této době ještě obepínaly hradby. Na území nynějšího nádraží se rozkládaly hlavně zelinářské i ozdobné zahrady s domky a chatrčemi zelinářů. Výhodou polohy nádraží byla blízkost celnice, expedice poštovských vozů a skladišť tabáku. Navzdory názorům policie i nelibosti opevňovacího ředitelství byly… číst dále