
Do Jinonického zámečku se dostanete ze stanice metra Nové Butovice směr Jinonice, kde asi po 500 metrech ulicí Řeporyjská dojdete k zámečku.
Krom restaurace ve dvoře je zámek nepřístupný a je v konkurzním řízení.
Otázkou je, kvůli čemu se jich tolik bojí..
Po třicetileté válce se osada Jinonice stala zbožím Pavla Michny z Vacínova, který zde nechal zbudovat zámeček. Hospodářský dvůr vznikl až po jeho smrti. Dvorec spolu se zámečkem nechal přestavět roku 1685 Jan Adolf Schwarzenberg. Přes řadu dílčích úprav si objekt zachoval charakter raně barokního velkostatku z konce 17. stol. Klasicistní úpravy areálu proběhly roku 1815. Nad vstupním portálem lemovaným pilastry je kamenný švarcenberský pískovcový znak. Nad klenutým vjezdem uprostřed střechy je dřevěná věžička s hodinovým strojem. Na vstupním nádvoří najdeme čtvercovou pískovcovou kašnu a sluneční hodiny na středním křídle, které rozděluje rozsáhlý hospodářský dvůr na dvě části. V ohradní zdi zámečku je vestavěn patrový altán, vystupuje směrem do bývalého parku. Za ním se nachází klenutá brána.Na levé straně od vstupní brány do zámečku je umístěna pamětní deska s bustou (autor M. Kužel, 1955), připomínající buditele a básníka Antonína Jaroslava Puchmajera, který zde žil v letech 1804-1805. Součástí hospodářského dvora bývala řada rybníků, ze kterých zůstaly pouze tři. Zámecký rybník v areálu objektu v zahradě, Jinonický rybník na návsi v Jinonicích a Butovický rybník na návsi v nedalekých Butovicích..
Ve 14. století vyskytuje se nad to statek zemanský, totiž dvůr se čtverým poplužím, kterýž držel r. 1398 Vít Frovin. Že při něm stávala také tvrz, dovídáme se teprve ze zápisů pozdějších, v nichž sice jest řeč o platu zapsaném na téže tvrzi, ale nikde o jejich držitelích. Do 16. století tvrz tato zase zanikla; když Albrecht Bryknár z Brukšteina r. 1560 Jinonice od Jáchyma Šlika koupil, nebylo tu snad ani panského hospodářství. Také tu nikdo nebydlíval, až sna po r. 1584, kdež ujal Jinonice Vojtěch Křešťan z Křešťanu, ale tehda tu byly dva dvory poplužní. Po krátkém držení Ferdinanda Hofmanna z Grynpychu následoval asi roku 1598 Albrecht Pfefrkorn z Otopachu. Tento přikoupil Butovice a byl nějakou dobu hejtmanem panství Pardubského. Roku 1618 stal se jedním ze správců zemských a radou komory České a přidržev se Bedřicha falckrabě brzy po jeho zvolení v trvalé vzpouře zemřel. Proto odsouzen r. 1621 všeho jmění , statky jeho zabrány a r. 1622 prodány obě tvrze Jinonice a Butovice Johance Žďárské z Otopachu, nejstarší dceři Albrechtově. Ještě t.r. koupil od ní oboje Pavel Michna z Vacínova, v jehož rodě zůstaly až do r. 1678. Tehda koupil je po Zikmundovi Norbertovi Michnovi Jiří Ludvík hrabě ze Sinzendorfu. Roku 1684 koupil oboje statky z pozůstalosti Sinzendorfské Ferinand Vilém ze Švarcemberka, od kteréžto doby zůstaly v držení potomstva. Z tvrze v 16.století postavené povstal nynější zámek..