
Jeneč leží 9 km západně od západního okraje Prahy, 6 km východně od Unhoště a 13 km jihovýchodně od Kladna. Severně od obce vede dálnice D6, kde je i exit 7. Obcí prochází železniční trať č. 120 Praha – Kladno – Rakovník a trať č. 121 Hostivice – Jeneč – Podlešín – Slaný. Autobusy má obec spojení s okolními obcemi a také s Prahou, Kladnem, nebo Rakovníkem. Bývalý císařský dvůr najdeme téměř v centru obce, u světelné křižovatky směrem na Hostivici a Prahu, po levé straně.
Jihovýchodní křídlo směřuje k silnici na Hostivici. Plocha dvora je neupravená, využívaná pro skladování různého materiálu. Předmětem ochrany je jihozápadní křídlo s přistavěným hvozdem sladovny a přistavěnými přízemními humny, západní, severní a východní křídlo dvora, jihovýchodní křídlo s bývalým pivovarem a dvorem, jednopatrový dům stojící uprostřed areálu, pozůstatky východní a jižní ohradní zdi s krátkou západní ohradní zdí dvorku pivovaru, výklenková kaplička u vnější strany jižní ohradní zdi a pozemky vymezeného areálu. Kromě uvedených chráněných budov jsou v areálu dvora různé mladší přízemní stavby (garáže, sklady apod.). Vchod do dvora je veden pískovcovým portálem ze 17. století. Je orámovaný bosáží, sklenutý vypjatým segmentem, jehož cípy jsou neseny volutovými konsolami. Po stranách bosážované polosloupky bez patek, s napodobeninami jónských hlavic. Ty nesou římsu nad středem vypjatou segmentem, vyloženou a bohatě profilovanou. Celý portál zdoben bosováním. Za portálem průjezd sklenut valeně s lunetami. Objekt památkově chráněn od 31. 12. 1965..
Toskánskou. V devatenáctém století se panství stalo osobním vlastnictvím panující habsburské rodiny. V roce 1918 byl poslednímu rakouskému císaři Karlu I. majetek československou vládou konfiskován a zestátněn. Na pozemcích potom po většinu dvacátého století hospodařil státní statek jako nejdůležitější místní zaměstnavatel. Obec si tak zachovala až do nedávna převážně agrární ráz. Statek byl privatizován v 90. letech 20. století..