
Menhir je volně přístupný z obce Kamenný Most. Když pojedete automobilem od obce Zvoleněves, tak při vjezdu do Kamenného Mostu projedete první levotočivou zatáčku a po chvilce následuje pravotočivá. U této zatáčky nebo potom na návsi je možné ponechat vozidlo. V obou případech je u silnice malý plácek. V tom místě jsou dva úvozy. Jeden vedl kdysi do nedaleké obce Osluchov a druhý vedl kdysi do Slaného přes obec Žižice. Ten blíže k obci Zvoleněves je ten správný. U cesty, na začátku, při silnici je malá cedulka "menhir". Vydejte se po cestě a jděte stále rovně. Je to asi 1 km od silnice, nemůžete zabloudit. V letních měsících může být cesta zarostlá kopřivami. Místní se ale o tuto cestu a menhir pěkně starají, tudíž by neměl být problém. V zimních měsících, když je půda zamrzlá a zemědělec Vám myslím nevynadá, můžete jít přes pole od silnice, která spojuje obec Zvoleněves s Osluchovem. V místě, kde je… číst dále
Na účel a stáří tajemného vztyčeného, asi metrového kamene v polích západně od obce Kamenný Most mají archeologové a geologové různé názory. Obecně je označován jako menhir, což je výraz bretonského původu používaný zpravidla pro záhadné vztyčené kameny z doby keltské. V případě kamene u Kamenného Mostu existuje několik okolností, které oprávněnost tohoto označení zpochybňují. Je to především latinský kříž vyrytý na severní straně kamene a také otvor na jeho vrcholu, který naznačuje, že do něj bylo kdysi něco vsazeno, patrně rovněž kříž. A pak je tu událost z roku 1896. Tehdy totiž místní sedlák při pracích na poli narazil v těsné blízkosti kamene na dvě lidské kostry. Nález byl bohužel vesničany zničen dříve, než mohl být odborně prozkoumán. Kámen si tak uchovává dál své tajemství. Někteří ho považují za skutečně pravěký menhir, který byl druhotně použit k jinému účelu, což by vysvětlovalo rytinu kříže. Řada jiných odborníků je… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.