letohrádek Kinských

Pouze v dolní části pozemku byly zelinářské zahrady. V l. 1798 - 1799 koupila kněžna Rosa Kinská, roz. Harrachová, vdova po Josefu Kinském (zemřel 1798), na jižním svahu Petřína od různých majitelů pozemky s dvorem, zahradami a vinicí, které byly krátce nato sceleny v jedinou zahradu. Teprve však Rudolf Kinský, od r. 1825 úředník gubernia, tu zřídil park a dal vystavět i letohrádek. Vedoucím duchem stavby byl vídeňský architekt Jindřich Koch, detaily plánů zpracoval vídeňský stavební praktikant. E. Kozlík. Stavba byla zahájena v říjnu1827 a ukončena 1831. Letohrádek je jednoposchoďová empírová budova (čp. 98) s přízemními bočními přístavky, s terasou na úrovni patra. Střed zdůrazňuje rizalit s předloženým portikem se čtyřmi dórskými sloupy. V hlavním průčelí se vstupuje do plochostropého vestibulu, z něhož vede schodiště do patra. Současně byly vystavěny i stáje a kůlny (1826 - 1831) a v l. 1829 - 1831 tvz. Švýcárna, trojkřídlá klasicistní budova (čp. 97). Návrh na uspořádání parku vypracoval F. Höhnel, knížecí zaměstnanec (zemřel 1834), avšak definitivní podoby park nabyl až r. 1860. V letohrádku bydlel kurfiřt hessensko-kasselský, zbavený r. 1866 trůnu. Později měl vilu pronajatu korunní princ Rudolf a také v ní bydlel arcivévoda Ferdinand. Od r. 1905 jsou v letohrádku instalovány národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895. Do parku pak byl umístěn dřevěný roubený pravoslavný kostelík. Sv. Michala z 18. století, přenesený sem r. 1929 z Medvedovců u Mukačeva, zvonička z Dolních Bojanovic u Hodonína a různé sochy a plastiky..

diorama svatby se svatebním vozem a svatebčany v krojích

lidové bydlení - světnice se zařízením

v přízemí letohrádku je několik dílen pro živý provoz lidových řemesel a rukodělných prací.