© Milan Caha 04/2009
Usedlost Šmukýřka leží v místech vinice Stárka, ve viničních knihách uváděna r. 1695. Vlastní usedlost je poprvé zmíněna r. 1713. Přestavěna v 18. století, r. 1820 klasicistně upravena. Na počátku 20. stol. zde pobýval M. Aleš. Dnes slouží podnikání.
Šmukýřka leží na konečné zastávce autobusu č.123 (jezdící z košířského údolí).
12.4. 2009
popis
Obytná budova je patrová s půdním polopatrem a valbovou střechou. Kolem obdélníkového dvora se dvěma vjezdy jsou hospodářské budovy (stáje, ovčín, kůlny, stodola, sýpka). Zbytky původní barokní usedlosti se dochovaly v suterénu sýpky. V dnes velmi zpustlé zahradě je značně poničená sala terrena a osmiboká barokní kaple sv. Prokopa s pozůstatky nástěnných maleb a jehlancovitou střechou s lucernou (dnes v nich přespávají bezdomovci).
Milan Caha (zdroj: Laštovková B., Koťátko J.: Pražské usedlosti, Libri, Praha 2007), 12.4. 2009
historie
Usedlost Šmukýřka leží v lokalitě dříve zvané Mezihoří s dávnou kartuziánskou vinicí Stárka. Název Šmukýřka je uváděn ve viničních knihách roku 1695. Název je odvozen od povolání někdejšího majitele, který byl obchodník s čepicemi, klobouky, ozdobným peřím a jiným "šmukem" (ozdobami). Vlastní usedlost je doložena až roku 1713. Sloužila jako letní sídlo, a zároveň jako hospodářský statek. Svoji dnešní podobu získala v průběhu 18. století, i když ještě roku 1820 na ní proběhly klasicistní úpravy. Na počátku 20. století do roku 1921 vlastnila Šmukýřku rodina Linhartů. Tehdy sem jezdíval na návštěvy Mikoláš Aleš, který roku 1908 vytvořil na stěně uhlovou skicu erbu krále Jiřího z Poděbrad. Tato upomínka na slavného hosta je uchována dodnes. Po válce zde měla být mateřská školka, tento plán se však nerealizoval a areál chátral. Od roku 1964 je usedlost památkově chráněna. Později zde byly sklady různých podniků. Dnes slouží objekt… číst dále
Milan Caha (zdroj: Laštovková B., Koťátko J.: Pražské usedlosti, Libri, Praha 2007), 12.4. 2009
