Původně barokní viniční usedlost z konce 17. století, ve 2. pol. 18. stol. klasicistně přestavěna. Proslavil ji pobyt W. A. Mozarta r. 1787, kdy byl hostem manželů Duškových. Od roku 1956 slouží jako památník, dnes součást Národního muzea.
Původně barokní viniční usedlost zde byla postavena na konci 17. století. Svůj název získala podle jednoho z majitelů, F. Bertramského. Ve druhé polovině 18. století byla usedlost klasicistně přestavěna. Roku 1784 se stala majetkem manželů Duškových – klavíristy, hudebního pedagoga a skladatele Františka Xaveria a jeho ženy, operní pěvkyně Josefíny. Ti mají pravděpodobně lví podíl na uvedení oper Únos ze Serailu a Figarova svatba a na pozvání jejich autora W. A. Mozarta do Prahy. Ten na Bertramce žil a pracoval v roce 1787 a před premiérou 29. 10. 1787 ve Stavovském divadle zde dokončil operu Don Giovanni. Znovu tu pobýval v roce 1791. V roce 1838 koupil usedlost Mozartův ctitel Lambert Popelka. Poslední soukromá majitelka vilu odkázala v roce 1925 mezinárodní nadaci Mozarteum ve Vídni, od které ji v roce 1929 koupila Mozartova obec v Praze. Obec ji vlastnila (téměř zázrakem jak za nacistické okupace, tak i za socialismu) do r. 1986. V roce 1986 převzal budovu stát, v roce 1987 nechal budovu celkově rekonstruovat. Na konci roku 2000 zde byla instalována nová expozice Památníku W. A. Mozarta a manželů Duškových (založeného r. 1956 Národním muzeem). V zahradě usedlosti je salla terrena s malbami z let 1700 a 1780.
Milan Caha, 15.5. 2009
