
Původně barokní viniční usedlost zde byla postavena na konci 17. století. Svůj název získala podle jednoho z majitelů, F. Bertramského. Ve druhé polovině 18. století byla usedlost klasicistně přestavěna. Roku 1784 se stala majetkem manželů Duškových – klavíristy, hudebního pedagoga a skladatele Františka Xaveria a jeho ženy, operní pěvkyně Josefíny. Ti mají pravděpodobně lví podíl na uvedení oper Únos ze Serailu a Figarova svatba a na pozvání jejich autora W. A. Mozarta do Prahy. Ten na Bertramce žil a pracoval v roce 1787 a před premiérou 29. 10. 1787 ve Stavovském divadle zde dokončil operu Don Giovanni. Znovu tu pobýval v roce 1791. V roce 1838 koupil usedlost Mozartův ctitel Lambert Popelka. Poslední soukromá majitelka vilu odkázala v roce 1925 mezinárodní nadaci Mozarteum ve Vídni, od které ji v roce 1929 koupila Mozartova obec v Praze. Obec ji vlastnila (téměř zázrakem jak za nacistické okupace, tak i za socialismu) do r. 1986. V roce 1986 převzal budovu stát, v roce 1987 nechal budovu celkově rekonstruovat. Na konci roku 2000 zde byla instalována nová expozice Památníku W. A. Mozarta a manželů Duškových (založeného r. 1956 Národním muzeem). V zahradě usedlosti je salla terrena s malbami z let 1700 a 1780.