průčelí kláštera na Staroměstském náměstí
© Milan Caha 12/2007
Barokní budova z r.1688–96, postavená na románských, gotických i renesančních základech řádem pavlánů (paulánu), kteří po Bílé hoře získali nedaleký kostel sv. Salvátora. Klášter zrušen 1784. Sochy na průčelí od Matěje Václava Jäckla z roku 1696.
Třípatrový dům zaujímá spolu s dvorem čtvercovou parcelu. Ve sklepení jsou fragmenty zdiva románského domu, většina místností má raně barokní klenby, dochovala se i jedna renesanční klenba. V raně barokním průčelí jsou dva jednoduché bosované portály. Na atice stojí sochy Matěje Václava Jäckla z roku 1696 (sv. Kašpar de Bono, Archanděl Rafael, Anděl Strážce a Blahoslavená Grazia z Valencie, ve střední nice socha zakladatele řádu sv. Fantiška z Pauly a na vrcholu štítu socha sv. Salvátora).
Milan Caha (zdroj: Pavel Vlček (edt.), Umělecké památky Umělecké památky Prahy - Staré Město a Josefov, Academia, Praha 1996), 8.12. 2007
historie
Na místě kláštera původně stály dva románské domy z 12. století. Jeden z nich – dvorec – postupně od počátku 15. století vlastnili významní majitelé – moravský markrabě Jošt, král Václav IV., jeho manželka královna Žofie, král Jiří z Poděbrad. V roce 1610 daroval domy Jáchym Ondřej Šlik pražským německým evangelíkům, kteří nedaleko budovali chrám sv. Salvátora a školu. Po Bílé hoře byl kostel, škola a dvorec luteránům zkonfiskován a v roce 1626 darován pavlánům. V 80. letech 17. století přikoupili pavláni sousední dům a obě stavby přestavěli ve slohu raného baroka. Stavbu vedl P. I. Bayer za účasti G. D. Canevalleho. Sochařskou výzdobu vytvořil M. V. Jäckel. V roce 1784 byl klášter zrušen. V budově konventu byla umístněna strážnice jízdní stráže a později mincovní úřad. Většina kláštera padla za oběť asanaci na počátku 20. století. Dochovala se jen jediná budova s průčelím do Staroměstského náměstí (je to jediná… číst dále
Milan Caha (zdroj: Pavel Vlček (edt.), Umělecké památky Umělecké památky Prahy - Staré Město a Josefov, Academia, Praha 1996), 8.12. 2007
