
Pseudogotický jednolodní kostel obdélného půdorysu, se čtvercovým presbytářem, obdélnou sakristií a hranolovou věží po straně průčelí. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou, loď křížovou klenbou. Z původního kostela se zachoval kamenný gotický sanktuář v cele levé části lodi. Vnitřní zařízení kostela pochází převážně z 19. a počátku 20. století. Hlavní oltář je pseudogotický, s obrazem sv. Jakuba od Konstantina Buška z roku 1903. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Cyrila a Metoděje. Od K. Buška jsou i obrazy na bočních oltářích. U kostela stojí litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1855.
Současný novogotický kostel byl postaven na místě původního románského kostela z 12. století s raně gotickým presbytářem z 13. století (kostel doložen r. 1292). Protože rozrůstající se farnosti přestal starý kostel postačovat, jednalo se od r. 1891 o stavbě nového svatostánku. V letech 1901 - 1903 byl postaven dnešní pseudogotický kostel sv. Jakuba Většího podle plánu arch. M. Krcha pod vedením stavitele Aloise Elhenického. Nový kostel slavnostně vysvětil 11.10.1903 pražský biskup František Krásl. Vnitřní zařízení kostela pochází z 19. a počátku 20. století. Z původního kostela se zachoval kamenný gotický sanktuář. V l. 1992 - 1994 byla provedena rekonstrukce kostela, při rekonstrukci interiéru byla na doporučení odborníků zjednodušena vnitřní výzdoba kostela. Kostel byl po dokončení oprav slavnostně vysvěcen v říjnu r. 1994 pražským arcibiskupem Miloslavem Vlkem.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.