
Pseudogotický jednolodní kostel obdélného půdorysu, se čtvercovým presbytářem, obdélnou sakristií a hranolovou věží po straně průčelí. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou, loď křížovou klenbou. Z původního kostela se zachoval kamenný gotický sanktuář v cele levé části lodi. Vnitřní zařízení kostela pochází převážně z 19. a počátku 20. století. Hlavní oltář je pseudogotický, s obrazem sv. Jakuba od Konstantina Buška z roku 1903. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Cyrila a Metoděje. Od K. Buška jsou i obrazy na bočních oltářích. U kostela stojí litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1855.
Současný novogotický kostel byl postaven na místě původního románského kostela z 12. století s raně gotickým presbytářem z 13. století (kostel doložen r. 1292). Protože rozrůstající se farnosti přestal starý kostel postačovat, jednalo se od r. 1891 o stavbě nového svatostánku. V letech 1901 - 1903 byl postaven dnešní pseudogotický kostel sv. Jakuba Většího podle plánu arch. M. Krcha pod vedením stavitele Aloise Elhenického. Nový kostel slavnostně vysvětil 11.10.1903 pražský biskup František Krásl. Vnitřní zařízení kostela pochází z 19. a počátku 20. století. Z původního kostela se zachoval kamenný gotický sanktuář. V l. 1992 - 1994 byla provedena rekonstrukce kostela, při rekonstrukci interiéru byla na doporučení odborníků zjednodušena vnitřní výzdoba kostela. Kostel byl po dokončení oprav slavnostně vysvěcen v říjnu r. 1994 pražským arcibiskupem Miloslavem Vlkem.