Ládví - přírodní památka
© Jiří Špaček, 11/2016
Výrazný vrch Ládví (359 m n. m.) se tyčí jako dominanta severního okraje Prahy s kovovou telekomunikační věží při rozhraní katastrů Kobylis a Ďáblic. Samotný zalesněný vrch leží na území Ďáblic. Na vrcholu se nachází podzemní vodárenská nádrž a kromě zmíněné telekomunikační věže ještě historická měřická věž, která však zaniká v lesním porostu. V sousedství vodárenské nádrže najdeme okraj chráněného území přírodní památky. Vrchol Ládví je snadno dostupný po zelené turistické značce buď pohodlněji ze západní strany od zastávky tramvají i autobusů Vozovna Kobylisy nebo z východu po téže značce od konečné tramvajové zastávky Sídliště Ďáblice, avšak s úsekem prudšího stoupání.
Přírodní památka Ládví představuje lom na vrcholku buližníkového masivu, jež se nachází v centrální části lesoparku Ďáblický háj. Celková výměra plochy této přírodní památky činí 0,66 ha a k ní přilehlé ochranné pásmo rozšiřuje chráněné území o 9,08 ha. ...Přírodní památka Ládví, kterou vyhlásil tehdejší Národní výbor hl. m. Prahy 1. září 1982, je součástí severního svahu vrchu Ládví, který je tvořen odolnými proterozoickými horninami – buližníky. Toto území tvořilo v době před asi 98 milióny let ostrov, který byl bičován mořským příbojem. Tento velmi silný příboj vyhloubil svým intenzivním působením několik kapes, kde se usazovaly opracované valouny rozličných velikostí, od několika centimetrů po několik metrů. Dvě takové kapsy byly odhaleny těžbou potom, co byly na vrcholu Ládví založeny lomy na těžbu buližníků využívaných ke stavebním účelům a na výrobu štěrkopísku. Buližníky jako surovina zde nebyly těženy poprvé. První stopy po těžbě pocházejí už z pravěku, kdy zdejší zásoby buližníků zřejmě využívali pravěcí lovci pro výrobu kamenných nástrojů. Hlavním cílem ochrany tohoto území je zachování jedinečného dokladu o činnosti druhohorního moře, jež ve stěnách lomu zanechalo dvě příbojové kapsy, vyplněné různě velkými valouny. Za pozornost stojí především kapsa v západní stěně, kde uvázl dvoumetrový hladce opracovaný balvan, což svědčí o obrovské síle tehdejšího příboje. Spáry mezi balvany jsou vyplněny jílem, který vzácně skrývá zkameněliny jednobuněčných živočichů – dírkovců, kteří byli kdysi součástí planktonu zdejšího druhohorního moře. Celkem zde bylo nalezeno dvanáct druhů těchto mikroorganismů. Nutno podotknout, že deset druhů těchto mikroorganismů se nevyskytuje nikde jinde na světě.
