
Drobná obdélná kaple se snaží vzhledem a dispozicí kopírovat Boží hrob v Jeruzalémě. Stavba je obdélná, se sedlovou (v závěru valbovou) střechou a s polygonální lucernou (kamenné sloupky nesoucími lomené oblouky, nízká stříška). Vstupní průčelí je přistavěné po r. 1905, po odbourání kostela. Kaple má trojúhelný štít s kruhovým okénkem. Zachovalo se barokní kamenné ostění vstupu. Průčelí, boční stěny i závěr kaple zdobí kvadratická rustika, boky závěru jsou ozdobeny lomenými oblouky slepých arkád.
Kaple stojí v místě s dlouhou historií. Název „Na Zderaze“ odkazuje k Zderadovi – členovi družiny krále Vratislava (viz též Zderadův sloup v Brně), který zde měl svou tvrz a který zde po roce 1090 založil první kostel sv. Petra a Pavla. Strategická poloha místa, nacházejícího se na vyvýšené terase nad cestou mezi Vyšehradem a Pražským hradem, vedla rytíře řádu Křížovníků Božího hrobu k tomu, že si zde koncem 12. století založili klášter. Řád Křížovníků s červeným křížem, byl založen na počátku 12. století v Jeruzalémě k ochraně Božího hrobu. Zderazský klášter představoval jedinou kanonii tohoto řádu v Čechách. Proboštství dočasně zaniklo za husitských válek, mniši byli vyhnání a budovy kláštera i kostela byly pobořeny. Nepatrné fragmenty gotické fáze kláštera se dochovaly ve dvoře Nigriniovského domu Na Zbořenci čp. 275/II. Nového rozkvětu dosáhl klášter až po Bílé hoře. V roce 1715 byl barokně přestavěn kostel… číst dále