
Kaple Božího hrobu se nachází na Novém Městě pražském v ulici Na Zbořenci 277/16.
Vstupní průčelí je přistavěné po r. 1905, po odbourání kostela. Kaple má trojúhelný štít s kruhovým okénkem. Zachovalo se barokní kamenné ostění vstupu. Průčelí, boční stěny i závěr kaple zdobí kvadratická rustika, boky závěru jsou ozdobeny lomenými oblouky slepých arkád..
Petra a Pavla. Strategická poloha místa, nacházejícího se na vyvýšené terase nad cestou mezi Vyšehradem a Pražským hradem, vedla rytíře řádu Křížovníků Božího hrobu k tomu, že si zde koncem 12. století založili klášter. Řád Křížovníků s červeným křížem, byl založen na počátku 12. století v Jeruzalémě k ochraně Božího hrobu. Zderazský klášter představoval jedinou kanonii tohoto řádu v Čechách. Proboštství dočasně zaniklo za husitských válek, mniši byli vyhnání a budovy kláštera i kostela byly pobořeny. Nepatrné fragmenty gotické fáze kláštera se dochovaly ve dvoře Nigriniovského domu Na Zbořenci čp. 275/II. Nového rozkvětu dosáhl klášter až po Bílé hoře. V roce 1715 byl barokně přestavěn kostel Petra a Pavla; za autora této stavby je považován Jan Blažej Santini. Kaple v té době nebyla samostatně stojící, ale byla součástí severní zdi nově budovaného kostela, jak je zřejmé z dochovaných historických fotografií nebo obrazu Václava Jansy. Kanonie byla zrušena roku 1784 v rámci reforem císaře Josefa II. a budovy kláštera připadly náboženskému fondu, který je poskytoval jako kasárna armádě. Poté areál získal Český polytechnický ústav Království českého, jejíž pokračovatel – České vysoké učení technické – zde působí doteď. Většina staveb bývalého kláštera, včetně kostela, byla zbořena v roce 1905. Dochovala se pouze budova školy, proboštství a kaple, která po zboření kostela získala novou vstupní fasádu..