Vřesek - skály tvrziště
© Jiří Špaček, 05/2017
Výzkum provedený r. 2000 detekčním přístrojem z iniciativy kronikáře Václava Kovandy prokázal pod vrstvou hlíny a pod kořeny stromů základy pěti větších obdélníkových staveb včetně kruhové základny obranné věže. Na straně východní, kde byla skála nejpřístupnější, byly objeveny dnes již velice pozměněné zbytky umělého příkopu, přes který pravděpodobně vedl padací most. Těsně vedle byly objeveny zbytky základů strážního domku. Dvůr neměl žádné hradby. Byl chráněn uměle vytvořeným velkým rybníkem, který obepínal celou skálu se dvorem a zasahoval jedním svým ramenem do údolí vedoucího k severu, směrem k vesnici Podolánce. Uprostřed tohoto bočního ramene byla vytvořena napříč umělá hráz, která zadržovala vodu celého rybníka. Hráz byla v dobrém stavu znatelná ještě v roce 1979, část zděného stavidla ještě na začátku 20. století. Široké údolí s mírně se svažujícím terénem bylo díky několika silným pramenům vody od prvopočátku předurčeno… číst dále
Na území Jenštejna byly ve 14. století dvě tvrze: Jenštejn a Vřesek. Jenštejnská tvrz byla později upravena na hrad. Tvrz Vřesek stávala na oválné skále poblíž Radonic. V současné době má celé údolí jméno Břízek. Vřesek nebyla ani tak tvrz jako spíše svobodný dvůr patřící pražským klášterům. Řízen byl tak zvaným hamfestem či hantfestem, což ve staré češtině znamenalo písemné potvrzení udělených výsad, svobod, privilegií či majetkových práv listinnou formou. Tvrz neměla obranné hradby. K její obraně sloužil velký rybník kolem celé skály napájený z velmi vodnatých pramenů a z potoka tekoucího od Radonic. Od roku 1402 až do začátku 17. století jsou ve staré kronice zapsána všechna jména majitelů tohoto dvora, kteří byli povinni dodávat veškeré výpěstky pražským klášterům. Každoročně to bylo veliké množství obilí a olejnin, hlavním sortimentem však byla zelenina. Na mapě z roku 1547 je zaznamenána poloha tohoto místa. Dvůr Vřesek pravděpodobně zanikl… číst dále
|
Přihlášení |
