
Jde o komplex tvořený soustavou šesti pavilonů s jedenácti trakty, které obklopují ústřední obdélníkové nádvoří se zahradou. Pavilonový systém architekt Josef Hlávka navrhl s cílem umožnit provozní izolaci jednotlivých částí budovy pro zamezení šíření infekcí. Podoba budovy je inspirována severoněmeckou cihlovou gotikou. Obvodové zdivo tvoří červené, záměrně neomítnuté cihly. Toto materiálové řešení bylo zvoleno na doporučení lékařské komise z tehdejšího přesvědčení, že hladký povrch bez omítky brání zadržování choroboplodných zárodků. Sokly stavby a kružby oken jsou zhotoveny z opracovaného kamene (opuky). Fasádu doplňují výrazné stupňovité štíty, slepé arkády a lomené oblouky nad okenními otvory. V prvním patře hlavní budovy přímo nad vstupním vestibulem je kaple sv. Kříže, do ulice vystupuje její trojboký arkýř na mohutné noze. Kaple je zaklenuta hvězdicovou sklípkovou klenbou podpíranou centrálním pilířem. V interiéru je novogotický mobiliář. Nástěnné malby s pocházejí z roku 1902 a jejich autory jsou malíři Adolf Liebscher a Adolf Körber. V roce 1997 byla v kapli instalována socha architekta Josefa Hlávky od sochaře Josefa Mařatky.
Zřídit ji nechal v roce 1789 císař Josef II. Sloužila zejména pro ženy v obtížné sociální a materiální situaci. Nedaleko již nevyhovující budovy inicioval roku 1862 hrabě František Thun-Hohenstein výstavbu moderního porodnického areálu, s plánovanou kapacitou až 3000 porodů ročně. Autorem projektu byl architekt Josef Hlávka, stavbu vedl jeho spolupracovník, stavitel Čeněk Gregor. Stavbu zpozdily válečné události roku 1866, začalo se stavět v roce 1967 a do užívání byla porodnice předána roku 1875. Oficiálně byla porodnice otevřena 22. dubna 1875 a první porod zde proběhl v noci na 26. dubna. První rodičkou byla Barbora Koutná z Rožmitálu, narodila se jí holčička jménem Eugenie. Provoz byl rozdělen na část nemocniční, obsluhovanou lékaři, a nalezinec, v němž se o rodičky staraly porodní asistentky. Od roku 1883 zde sídlily dvě univerzitní porodnické kliniky, které vznikly v souvislosti s rozdělením Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 na českou a německou. V roce 1922 byl areál rozšířen o nové budovy kuchyně a prádelny. Poškozen byl při náletu v únoru 1945..