
K nepříliš výstavnému zámečku se dostanete snadno městskými autobusy na zastávku Malešické náměstí. Budova leží na místě bývalé tvrze, zmíněné poprvé r. 1408. Zámek byl postaven r. 1689, zachována jsou barokní ostění portálů oken. Objekt se nachází v oploceném areálu, do kterého je přístup bohužel pouze vrátnicí. Ta se nachází hned u zámku. Naštěstí vrátný mívá pro rychlé obhlédnutí stavby pochopení.
K r. 1396 se uvádí jako držitel Malešic Šimon Pulc a po něm se k r. 1407 prameny zmiňují o dalším majiteli, jakémsi Přibíkovi. Ale již v r. 1408 náležely Malešice Heřmanovi z Horek. Tento zápis přináší také první zprávu o malešické tvrzi. Za husitské revoluce zabrali vesnici Pražané, ale brzy ji přenechali Prokopovi Bervíkovi, který se jako její vlastník objevuje v písemných pramenech v letech 1424–1444. Kolem r. 1445 Prokop Bervík zemřel a od počátku druhé poloviny 15. století ji drželi Malešičtí z Černožic. Z této rodiny se uvádí jako jejich majitel k r. 1467 Zikmund a v r. 1509 Ladislav, který koncem r. 1525 prodal spojenému Starému a Novému Městu pražskému „dědiny své v Malešicích, tvrz, dvuor poplužní s poplužím, ve celú tudiež a dvory kmecí“ spolu s poddanskými usedlostmi v Dvorcích a s hrdlořezskou krčmou s příslušenstvím za 2000 kop grošů pražských. O tom, kolik Malešice ročně vynášely pražským městům, se zachovala ojedinělá zpráva k r. 1527, kdy si Pražané poznamenali jako příjem z této obce 267 kop grošů českých, ale náklady na zdejší dvůr činily v uvedeném roce 1299 kop grošů. Tuto značně vysokou částku lze vysvětlit jedině tím, že byla vynaložena na stavební opravy zdejšího vrchnostenského dvora, popřípadě i tvrze. Když při opětovném rozdělení obou pražských měst r. 1528 byl také dělen jejich společný majetek, připadly Malešice Novému Městu. V r. 1547 mu byly sice zabaveny Ferdinandem I., ale již r. 1549 znovu vráceny; král si na nich nadále ponechal vrchní panství. To spolu s dalším pozemkovým majetkem odprodal Novému Městu teprve v r. 1584 Rudolf II. Novoměstští drželi Malešice až do r. 1635, kdy je pro nedostatek finančních prostředků na vydržování císařského vojska byli nuceni prodat spolu se Štěrboholy generálu Janu Beckovi. Po něm je zdědil jeho syn Jan Jiří, po jehož předčasné smrti bylo vlastnictví poplužního dvora převedeno na jeho syna Eugena Alberta. Za třicetileté války byly při obléhání Prahy Malešice značně zpustošeny a tak ještě v r. 1654 zde byly čtyři selské grunty pusté a jen dva byly obhospodařovány. O tom, v jakém stavu byl tehdy poplužní dvůr a tvrz, nemáme zprávy. Ještě v r. 1685 vlastnil Malešice Eugen Albert Beck; později je získali Vratislavové z Mitrovic, od nichž je r. 1727 koupila pražská univerzita a připojila je k michelskému statku. V r. 1755 vystavěla na dvoře na místě tvrze prostý jednopatrový zámek obdélníkového půdorysu, na němž se dosud zachovalo barokní ostění portálů a oken.