
V roce 1906 rozhodli představitelé samostatného města Smíchov (ke Praze byl připojen až v roce 1920) o vybudování Národního domu. Ten byl plánován jako jedna z dominant hlavního smíchovského náměstí, dnes náměstí 14. října, na místě botanické zahrady zničené povodní v roce 1890. Representativní secesní budova je jednou z významných realizací Aloise Jana Čenského (mimo jiné autora Vinohradského divadla). Stavba vznikla v letech 1906–08. Budova nabízela původně dvě restaurace, kuželník s elektrickým ohlašováním poražených kuželek, kavárna, kulečníkový sál, šachový a čtenářský klub. Dále zde byly dva velké sály, spolkové a obytné prostory. Na výzdobě se podíleli Josef Pekárek, Antonín Mára, Ladislav Novák, J. Mayer. V 50. letech získal objekt odborový svaz strojírenství, který z něj udělal Dům kultury kovoprůmyslu (DKK). Provizorní opravy bez jednotné koncepce způsobily devastaci budovy. Od 60. let zde působí Futurum, jeden z prvních bigbeatových klubů v Praze. Na konci 90. let prošla budova celkovou rekonstrukcí, při které jí byla navrácena řada secesních prvků i stylového vybavení – např. repliky původních sloupů s osvětlením, kopie secesních lustrů i secesního nábytku.