
V jádru barokní stavba se do současnosti dochovala v podobě, kterou získala po klasicistní přestavbě v třicátých letech 19. století. Západní budova je patrová na obdélném půdorysu, s valbovou střechou, barokními dřevěnými vikýři a dřevěnou věžičkou na čtvercovém půdorysu, s cibulovitou bání. Zachovalo se v ní dřevěné schodiště s litinovým zábradlím a vstupní dveře v kamenném ostění. Východní budova je mladší, vznikla po polovině 19. století jako chlévy. Obě budovy jsou adaptovány k bydlení.
Ojediněle dochovaná viniční usedlost, relikt původní zástavby Královských Vinohrad. Jedná se o nejstarší dochovaný dům na Vinohradech a jediná zdejší usedlost, která nebyla zbořena nebo radikálně přestavěna. Tvořily ji dvě budovy, obytná a hospodářská, propojené zdí s bránou. Obklopená byla rozsáhlými pozemky, polnostmi a a vinicemi, a byla ohrazena zdí s brankou, která bývala přibližně v místě dnešního portálu Vyšehradského tunelu. Původně byla nazvána po prvním doloženém majiteli, Karlu Leopoldu Beptovi, bohatém měšťanovi, magistrátním radovi Nového Města pražského. Ten už stávající barokní usedlost zakoupil někdy v polovině 18. století. V roce 1855 nechal na svých pozemcích postavit kapli Svaté rodiny (viz samostatné heslo). Po Beptově smrti po jeho smrti v roce 1769 byly pozemky rozděleny a rozprodány. Usedlost koupil roku 1787 továrník, majitel kartounky Hynek Vondráček. Nechal ji upravit pro potřeby bydlení své rodiny,… číst dále