klášter obutých augustiniánů s kostelem sv. Tomáše apoštola

Kostel sv. Tomáše je připomínán už v roce 1228. Na jeho místě se rozhodli řeholníci postavit nový konventní chrám. Nejdříve byl postaven presbytář, který měl být původně trojchórový a teprve později byl změněn na dlouhý jednolodní chór. Ve druhé čtvrtině 14. století získala kaple sv. Doroty podobu úzké chodbovité prostory s lomenými okny. Za Karla IV. byla přistavěna ke chóru trojlodní bazilika se dvěma věžemi. Jižní z věží je zachována do úrovně výšky boční lodi, severní byla dokončena v roce 1405. Ze staveb kláštera z předhusitské doby se dochovalo pouze východní křídlo konventu. V severní kapli se čtvercovou sakristí jsou fresky, vzniklé zásluhou císařova kancléře Jana ze Středy. Vedle sakristie je dvoulodní kapitulní síň s malým v roce 1410 přistavěným presbytářem. Prostory mají renesanční výzdobu. Zachován zůstal i ambit s opěrnými pilíři. Patro má trojtraktovou dispozici raně barokního původu, charakteristickou pro augustiniánské konventy. Stejné členění má i severní křídlo, kde je mimo jiné umístěn refektář. Jižní křídlo je tvořeno pouze chodbou v přízemí a v patře galerií s knihovnou, v západním patrovém křídle jsou cely. Konvent přiléhá k severní stěně kostela. Rajský dvůr dodnes odpovídá čtvercovému půdorysu středověkého kláštera. Oproti vnějším fasádám kláštera, které jsou z důvodů umístění v husté městské zástavbě zdobeny skromně, vynikají vrcholně barokní fasády kostela bohatým členěním. Jejich autorem je Kilián Ignác Dientzenhofer. U hlavního průčelí využil původní renesanční hlavní mramorový portál od Giovanniho Battisty Bussi de Campione i raně barokní niku se sochou sv. Tomáše od Jeronýma Kohla (1684). Průčelí je určeno k podhledu – vzhledem k nemožnosti dostatečného odstupu. Interiér kostela je vrcholně barokní, přestože si zachovává některé renesanční prvky. Některé oltářní malby jsou připisovány Karlu Škrétovi (cca 1644). Nové sochy…  číst dále