Hostibejk

Nad městem Kralupy nad Vltavou se vypíná vrchol Hostibejk. Název je písemně zaznamenán již v roce 1670. Vrchol hory měří 233 m n. m. a vytváří ho unikátní pískovcové skalisko. Samotný Hostibejk je vytvořen ze tří geologických vrstev. Podle pověstí zde mělo stávat pohanské či slovanské obětiště. Místo bylo až do roku 1902 holou pustinou. Po tomto roce zde vznikal městský lesopark, časem přibyl i vyhlídkový altán. Nad altánkem je betonový bunkr z roku 1938. Jednalo se o protileteckou hlásku, která měla hlídat prostor naší nejvýznamnější rafinerie. Po okupaci zde Němci zřídili stanoviště protiletecké ochrany. V roce 1941 však bylo vojenské vybavení odstraněno a převezeno na frontu. V průběhu válečných událostí vznikly v sousedství vrcholu dva zděné bunkry na munici. Místo se pak stalo tragickým v závěru války sedmi lidem. Za krásného jarního dne 7. května 1945 si 6 přátel vyšlo na vrchol Hostibejku. Všeobecná euforie z konce 2. světové války se přenesla i na ně. Němci ve zmatku prchali směrem na západ a zdálo se, že je všemu zlému konec. Velká kolona SS se náhle objevila na silnici pod Hostibejkem. Jeden z mužů neodolal a na kolonu vystřelil z malé pistole. Němci střelbu opětovali a tak se muži utíkali schovat do opuštěného zděného bunkru, ve kterém se dříve skladovala munice do protileteckých děl. Kolona na silnici zastavila a ozbrojená hlídka na motocyklu vyjela po cestě z druhé strany na návrší. Následně postřílela 6 lidí ukrytých v cihlovém bunkru. Sedmého pak zastřelili cestou od Lobče. Tuto tragédii připomíná kamenná deska se jmény obětí, která se na místě tragedie nachází. Nejmladšímu bylo 17, nejstaršímu 49 let. Samotný Hostibejk je od roku 2002 přírodní památkou, kdy se její součástí stala i naučná stezka.