© Jan Sommer, 04/2008
Stavba na členitém půdorysu je dvoupatrová, krytá mansardovou střechou se štítem nad středním rizalitem hlavního průčelí, s vikýři a prolamovanou atikou. Polygonální věžice v severozápadním nároží svědčí o renesančním původu. Hlavní křídlo má gotické sklepy.
Ve středověku se jednalo o významnou parcelu při důležité cestě z pražského podhradí k Vyšehradu. Proto tu měli své pražské sídlo opavští vévodové. Po založení Nového Města byl dvorec včleněn do nové parcelace. Koncem 16. století vlastnil dům, mezitím rozšířený přikupováním sousedních parcel, dvorní alchymista Rudolfa II. Eduard Kelly. Přestavba za Karbanů po roce 1618 určila nynější rytmus průčelí s rozměrnými sdruženými okny patra. Roku 1721 palác získal Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk. Josef Mladota svým zájmem o chemii a fyziku mohl přiživit faustovské pověsti spojované s historií paláce. Barokizace proběhla v letech 1736–1750. Po roce 1769 odkoupila arcibiskupská konzistoř západní křídlo a nechala je upravit pro faru kostela sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Po dalších úpravách zakoupila roku 1902 celý objekt Všeobecná nemocnice. V roce 1945 byl při leteckém bombardování palác několikrát zasažen a následně byl restaurován.
|
Přihlášení |
