
Dům U Řečických, původně U Jelena najdeme na adrese Vodičkova 677/10 na pražském Novém Městě. Jde o měšťanský dům s hlavním objektem orientovaným do ulice a třemi dvorními křídly, která jsou podle památkového katalogu dvoupatrová a opatřená pavlačemi na kamenných konzolách se zábradlím z tyčoviny. Dům je cenný především zachováním několika stavebních vrstev. V jeho konstrukci se uplatňují gotické sklepy, gotické zdivo a dispozice předního traktu, na něž navazuje soubor renesančních kleneb. V prvním patře se dochovaly také neorenesanční nástěnné malby Josefa Scheiwla z druhé poloviny 19. století. Současné průčelí pochází z úpravy roku 1891 a kombinuje historizující neobarokní formy s pozůstatky staršího stavebního vývoje.
Roku 1400 koupil zadlužený dům zderazský konvent; v pramenech je stále uváděn jako dům U Jelena. Roku 1557 jej získal řezník Tomáš Vodička, podle něhož byla později pojmenována dnešní Vodičkova ulice. Kolem roku 1560 prošel dům první renesanční přestavbou, kterou připomíná datace dochovaná na schodišti. Druhá výrazná renesanční přestavba následovala roku 1616 za vlastnictví novoměstského konšela Jindřicha Řečického. Tehdy vznikly dva štíty do Vodičkovy ulice, doplněné pozdně renesančními nástavci, na severovýchodním nároží byla vystavěna věžice a upraveny byly také klenby průjezdu a síně v patře. Po porážce stavovského povstání byl Jindřich Řečický roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí a jeho majetek byl konfiskován. Dům následně získali novoměstští jezuité; ještě roku 1654 je uváděn jako zádušní. Roku 1663 jej jezuité prodali Matouši Františku Chrostkovi z Angelberku. V dobovém popisu je již označován tradičním názvem U Řečických a uvádějí se zde také někdejší hospodářské provozy – humno, sladovna a hvozd – a zahrada. Roku 1725 byl dům jednopatrový, kamenný, a roku 1738 jej koupil návrhář Martin Janeček. Po požáru Nového Města roku 1784 byl objekt rozšířen o druhé patro a opatřen mansardovou střechou. Rozsáhlejší klasicistní přestavba proběhla v letech 1836–1838 podle plánů stavitele Josefa Ziky a tesaře Josefa Rohana. Tehdy vznikla dnešní dvoupatrová trojkřídlá budova směrem do Navrátilovy ulice a další dvoupatrové dvorní křídlo. Později následovaly další úpravy v letech 1879, 1883 a 1890. Roku 1891 bylo upraveno průčelí a v prvním patře vznikla novorenesanční výzdoba stropu. Památkový katalog dnes fasádu charakterizuje jako neobarokní z roku 1891..